lsd

Hodně povedená komedie, která nestrácí nic ze svého kouzla i po téměř 70ti letech. Zápletka je zajímavá, děj také, a ještě je to dobře, vtipně a zábavně natočené. Velkou devízou je i herecké obsazení(především geniální komediální výkon pana Marvana, který by snad utáhl film i zcela sám:-). Výborní jsou i Pivec s Pištěkem. Škoda jen některých slabších scén, pak by to byla opravdu perla mezi českými komediemi.

De niro je výborný, i když je pro něj v dost netypické roli takového spíše blbce a vtipálka než klasického drsňáka. Režie je taky kvalitní, nicméně příběh i to jak je zde podán mě moc nezaujal a není zase tak nápaditý jako v jiných Scorseseho filmech. Dokonce mi některé scény připadaly i kapánek zbytečné. Jako kritika zabavného průmyslu je to však výborné(Scorsese to vystihl tak, jak to asi i doopravdy funguje). Závěr je docela překvapující, stylový a hlavně trefný. Celým filmem se táhne taková absurdita. Jen škoda několika špatných scén. Dávám 3,5, na 4 to zase bohužel není.

Plechový bubínek je hlavně obrovský zážitek, který vám hodně dlouho po shlédnutí zůstane v hlavě a je vlastně docela jedno, jestli se vám líbil, či ne. Každopádně rozhodně to není film pro všechny. Na někoho určitě můžou působit některé oplzlé a sexuálně úchylné scény vyloženě odpudivě a nechutně. Jenže kdo je přijme a uzná, že do snímku prostě patří a nejsou tam samoúčelně, toho čeká opravdu zvlaštní a interesantní zážitek. Má to vše co nemá postrádat opravdu velký film. Velký příběh, velice emocionální scény, trochu té lásky romantiky i sexu, dojemný závěr a především hlavní myšlenku. Velkou symboliku a magičnost můžeme spatřit např. ve scénách s liliputány, kteří se ujmou již šestnáctiletého Oskara během 2 sv. války v momentě, když přijde o rodinu. K vrcholům patří především výkon Bennentha v roli Oskara. Neznám lepší dětský herecký výkon, toto bylo alepoň pro mě něco úžasného. Co se týče atmosféry, tak mi byla zpočátku docela nepříjemná, ale časem jsem pochopil její význam. Také neznám jiný film, který by tak dokonale vystihl povahu německého národa. Je zde nádherně vykreslené jejich chování(někdy vážně trochu úchylné) a nátura. K jediným mínusům řadím to, že zatím vůbec nemám chuť to shlédnout znovu. Ale to není problém filmu, to je pouze má subjektivní starost a názor. Nádherný film plný symboliky(např. ústřední bubínek) a zvláštní magiky.

Jen mě mrzí to, že potenciál tohoto snímku byl určitě velký(hlavní nápad a příběh, to oboje je výborné, dokonce hlavní zápletka trochu přípomíná geniální film Muž, který nebyl), ale Malle toho nedokázal dostatečně využít, což bylo možná dáno jeho nezkušeností, protože toto byl jeho první film. Mohl to být fantastický, napínavý thriller u kterého byste se báli i mrknout, abyste náhodou o něco nepřišli. Takhle je to vcelku napínavé, ale některá místa jsou prostě nezáživná a tím pádem film nemá takový spád, jaký by potřeboval. Herci jsou také spíše sterilní a celově takový nepřesvědčivý až umělý. Snímek za 3 plus geniálí hudba Milese Davise za půl bod, čili dohromady je to za 3,5 za nápad a vcelku přesvědčivou atmosféru Francie konce 50. let.

Přílišná délka a některé vyloženě zbytečné scény které neposouvají děj kupředu a zdržují¨příběh. To jsou jediné dvě chyby tohoto jinak vynikajícího muzikálu. Nádherně je zde vykreslen rozdíl mezi běžnými lidmi(v tomto případě jde o uplnou lůzu symbolizovanou především Líziním otcem, popelářem) a vysoce postavenou aristokracií. Krásně je zde vidět právě to jejich pohrdání a arogance, a to hlavně ve vztahu Higginse k Líze. Výkony hlavních představitelů jsou dobré. Harrison výborně zahrál samolibého, arogantního a namyšleného lingvistu(až bych věřil, že byl takový i on sám:) a Hepburnové věříte jak tu chudou květinářku, tak dámu právě s té vysoké společnosti(krásný kontrast je ve scéně z dostihu, kde Líza udělá pár chyb ve správném společenském chování). Je to klasika, hudba je taky pěkná, ale bohužel ta stopáž je zbytečná, a to mám dlouhé filmy rád.

Konečně jsem viděl svoji dětskou lásku, kterou jsem však vždy miloval pouze z dětské knížky s obrázky. Toy story mají svůj převeliký význam především díky svojí revolučnosti. Ano, pávě tyto hračky byly první z řady úžasných animáků studia pixar a jako první byly stvořeny kompletně v 3D grafice. Už za to si zaslouží absolutorium. I ony byly první, a vyšlapaly cestičku ostatním animákům co se týče charakteru postav(nějaký sviňák, ukecaný blbeček, přirozená autorita a vůdce atd.), které jsou hodně podobné i v pozdějších filmech pixaru jako Nemo atd. I ony ukázaly jakým směrem povede humor těchto kreslených veledíl. Je to humor který je úžasný a pochopí ho každý. Prostě film pro všechny, který je však kvalitní a to se moc často nestává. Humor je to laskavý, ale někdy i poněkuď syrový a některé vynikající hlášky malé dítě snad ani nemůže pochopit. Co je ale nejúžasnější je to, kam se až dostala představivost tvůrců. Ta je jednoduše neomezená, což se projevilo především u Sidových hraček. No není úžasná taková žába s nohama či auto s končetinami?Revoluční a ve svém žánru jistě kultovní snímek.

Brilantní divadelní komedie s přesvědčivými hereckými výkony v čele s Procházkou. Na to že to bylo divadlo pouze v televizi mě to až překvapivě chytlo a nenudil jsem se ani chvíli. Pěkná ukázka dnešního crazy života plus perfektní hlášky.

Tentkrát mě Antonioni bohužel hodně zklamal. Kvalitní filmařina to samozřejmě je, to k minusům nepatří, ale příběh mě prostě vůbec nezaujal. Možná byl jen tento film natočen uplně pro jiné publikum než jsem já. Připadá mi to, jak kdyby to byl vyloženě autobiografický snímek, ve kterém Antonioni popisuje svoje bohaté zkušenosti se ženamy(některé i špatné) a chce se jím ňákým způsobem pomstít. Toto mě však vůbec nezaujalo a nenašla se scéna, která by mě probrala z té nudy. A ta hudba je příšerná a totálně kazí i ty zbytky zajímavé atmosféry. Škoda...

Zabriskie Point považuji za unikátní film především díky dvoum scénám. Tou první je dlouhá, perfektně natočená scéna v poušti, která se těžko popisuje a musí se jen vidět. Stejně je na tom i druhá, závěrečná scéna, kde ve vzduchu létají různé odpadky a k tomu hraje úchvatná hudba Pink Floyd. Toto je pro mě režijní mistrovsví. Dodnes nechápu, jak toto mohl natočit. Tím však brilantně natočené scény nekončí. Je jich tu mnohem víc(ještě třeba nádherný přejezd letadla). Jak Antonioni ve Zvětšenině krásně vystihl atmosféru Anglie, tak zde vystihl krásně atmosféru Ameriky a studentských revolucí.

Ač jsem to pořádně nepochopil, byl pro mě tento film ohromný, zajímavý zážitek. Antonioni jako Ital nádherně vystihl atmosféru Anglie poloviny 60.let, a to je pro mě něco úžasného. Poslední scéna s míčkem mi v hlavě zůstala ještě hodně dlouho a je nesmírně výmluvná a hluboká.