bohemia_regent

V titulcích pořadu uvedeno: originální název La Bayadère. Ballet en trois actes / Ballet in three acts; režie (pouze) Andy Sommer (Nacho Duato je manažer divadelní inscenace, Marius Petipa autor choreografie).

V titulcích filmu uvedeno: český i originální název The Wailers: Catch A Fire.

Je to mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nahoru jdu za 1) nečernobílé vykreslení obou stran konfliktu, 2) vyznění, kde oběť a smrt, které mají vykoupit vesnici, proběhnou v podobě symbolické a duchovní - na rozdíl od jiných etnik a jiných náboženství, kde by se to bez krve neobešlo.

V titulcích pořadu uvedeno: český název Evropský koncert Berlínských filharmoniků 2021; originální název Europakonzert 2021 / European Concert 2021; režie Petra Gute, Henning Kasten; koprodukce Německo / Japonsko / Čína.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2017.

Film se promítal v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Černý tulipán.

Když se musí konflikt dobra a zla vyřešit ve stylu deus ex machina, v tomto případě smrtí zpovykaného alkoholika (navíc ještě bylo třeba stihnout to před jeho 30. narozeninami, jinak by hlavní představitelce dobra nespadlo do klína obrovské dědictví), ukazuje to na scenáristickou bezradnost. Tady je ovšem problém asi už v literární předloze. A závěr, kde je zaděláno hned na několik happyendových sňatků (neunikne tomu nejspíš ani hlavní postava), už jen vystupňoval rozpačitý dojem z jinak ještě relativně snesitelných prvních dvou dílů... Těžko říct, čím si tahle minisérie zasloužila uvedení na jinak prestižním kanálu ČT art.

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2018.

V titulcích (všech osmi epizod) seriálu uvedeno: český název McMafie©.

Druhořadé filmy mají svoje druhořadé herce, ze kterých se ve zmíněném kontextu mohou stát „hvězdy“. Proč ne, to je v pořádku, protože platí „každému, co jeho jest“. Z neinvenčně zpracovaného dokumentu se dozvíme, že „nejmilejší chlap, jakého jsem znal“ (kolega Vin Diesel) „se s oblibou pral“ (někdo z příbuzných) atd. Takovým protimluvům podobné protiklady se zřejmě skrývaly i v duši Paula Walkera, který dával přednost klidné přírodě před neurotickým velkoměstem, ale zároveň byl závislý na adrenalinu, se kterým souvisel i jeho tragický odchod... Když si zpětně vybavím domácí totožně koncipované medailony, kde příbuzní a přátelé vzpomínají na nežijícího protagonistu (cykly Nevyjasněná úmrtí, Předčasná úmrtí, Příběhy slavných), musím s potěšením konstatovat, že nápaditostí a vkusnou uměřeností se snahou netlačit na dojení slz výrazná většina z nich tenhle dokument s přehledem zválcuje.