Yoshitsune

To že mi seriál sedne, sem zjistil hned od první epizody, jednak asi díky animaci která jako by vypadla z oka Azumanga Daioh, School Rumble a nebo GTO pak se později začali objevovat určité prvky z Panty & Stocking with Garterbelt a to hlavně v obličejích, kdy se obličeje dívek příjemně zakulatěly a byli tak roztomilé, hlavně u Mabel to bylo dost časté. A další důvod, proč mi to hned sedlo je ten, že to celé bylo zpracováno jako pohodové anime, s občasnými prvky serioznosti, zde tvůrci věděli jak do té jinak komediální linky, zasadit važné téma a nebo vážný rozhovor, právě ty rozhovory kdy Strejda pomáhá jedné z dívek, sou hodně silné. Super je, že zde žádná postava zde nepůsobí na víc, žádná neni otravná a nebo jen do počtu, každá z těch hlavních postav, má v seriálu své místo a přesně zapadá do toho příběhu. Po humorné stránce, je to naprosoto skvělý a důležité na tom je to, že ten humor působí přirozeně. Humorná stránka, se tak skládá ze tří bodů. Strejda do všeho implementuje svůj zážitek z her od Segy, nebo jelikož je to mamlas který tak nevidí že o něho mají zájem, tři dokonalé (logicky) dívky, které sou schopny se o něho i porvat a do třetice všeho dobrého, Strejda chce někomu pomoct a nebo mu udělat radost, ale ve výsledku jeho snaha, působí znepokojivě a nebo to z něho udělá mamlase na druhou. Celý příběh je výborně vyprávěn, kdy sledujeme Strejdovi zážitky z fantasy světa a jeho zapojení se do dnešního aktuálního světa, vše je výborně vyváženo a přestože v první polovině, se fantasy světu věnuje seriál méně, tak druhá polovina, to výborně vynahrazuje, sou zde tak i slušná monstra, zbraně a další fantasy věci. Co se týče hudební stránky, tenhle seriál jasně dokazuje, proč by se nikdy, ale nikdy neměli přeskakovat openingy a ending, protože obě dvě písničky sou totální a absulutní bangery, navíc ve dvanácté epizodě je písnička Dreams Dreams, ze hry Nights into Dreams a zpívá to Aoi Yûki, dabérka Mabel, takže tímhle tvůrci totálně umocnily celý zážitek se seriálu. Ale zároveň sem hodně naštvanej, Veselá tetka má na Netflixu dvě série a tenhle skvost, kdy Strejda ještě ani pořádně nezačal s vyprávěním, má jenom jednu ? Tohle je seriál, na který se schutí zase po nějaké době podívám a vím, že si ho zase užiju, jako kdybych to viděl poprvé.

Tak tenhle seriál je fakt oříšek, na jedné straně sou tady fajn herci, ale k hlavní čtveřici postav, sem si nedokázal vypěstovat, nějaké silnější pouto, asi to bude tím že každá z těch postav, má nějaké to ALE a nějaká sebevětší sebereflexe, či jejich změna charakteru se u nich nedostavila. Nemluvě o tom, že příběh, je hrozně nekonzistetní, jako by tvůrci nevěděli jak dostat K k hlavní čtveřici a nějaký smysl to nabralo až v posledních čtyřech epizodách, né že by to znamenalo hned výhru. V prvních epizodách, sem v tom měl i guláš, jakou postavu že to sleduji a jestli je to z minulosti a nebo ze současnosti. Nemluvě o tom, že zde zůstala spousta nezodpovězených otázek, ať okolo K a nebo Santa. Kdo se seriál hodně zachraňuje, je herečka Kim Hye-jun a její postava K, která byla i hlavní důvod proč sem seriál dokoukal a myslím si, že kdyby se seriál věnoval čistě jí, tak by tvůrci udělali lépe, ta postava má zajímavou minulost, je opředena tajemstvím a její motivace, má i dobrý základ. Výborná byla i herečka Kim Hae-sook, v roli milující matky a kdyby se mezi těmihle dvěma postavami, vytvořil nějaký konflikt, tak by celý seriál lépe fungoval. Ona celá ta linka s vyšetřováním toho jak K vraždí, vedla odnikuď nikam a to jak se tady měnili strany z minuty na minutu, bylo dost otravný. Dost dlouho sem váhal nad hodnocení, jelikož celý seriál je jak na houpačce, ale jelikož to celé skončilo bez nějakého lepšího vysvětlení, satisfakce a nebo ucelonosti, tak dávám jednu a to jen protože, Kim Hye-jun je solidní verze Punishera.

Příjemné překvapení, já moc nejsem na tyhle seriály, kdy se pracuje s virtuální realitou ve které hlavní hrdina uvízne a snaží se dostat ven, ve virutální realitě pozná skutečné přátelství, lásku a hodnotu lidského života. Takové seriály, pak buď hrají přehnaně na city Sword Art Online, nebo se z hlavní hrdiny stane zmrd kolosálních rozměrů Overlord, čest patří vyjímkám typu The Rising of the Shield Hero, kde to hrdinu šoupne do toho světa a nazdar, v tomhle směru Štítový hrdina, více funuje jako klasické fantasy, než nějaká online hra. Něco jiného se pak seriály typu, KonoSuba, Mushoku Tensei a Re:Zero, kde ty fantasy světy sou reálný a nejen jedničky a nuly. Ale zpět k tomuhle skrytému pokladu, seriál předkládá několik vážných témat závislost na hraní, odloučení od rodiny, popírání úmrtí člena rodiny a autoritářský otec jehož, přítomnost ubližuje všem a tak zbylý členové rodiny, utíkají do online světa. A pak je tady něco, co co bylo v loňské Mission: Impossible a to, že AI která získá vlastní vědomí a má nějaké cíle, které se snaží uskutečnit. Zatímco AI v MI by nevyděsila ani hráče Fortnitu, tak tady je AI docela děsivá a na celou problematiku tak seriálu upozorňuje mnohem lépe, AI je zde mnohem lépe zpracována a to i její cíle, pocity a uvědomění si sebe sama. Taky je zde třeba říct, že ten herní svět zde neni to hlavní, ale spíš zde slouží jako stavební kámen, proto co se děje v reálném světě. Čemuž i pomáhá i animace, zatímco ve hře sou ty barvy veselé, pastelové a dost výrazné, tak v reálném světě sou temné, naturalistické a postavy mají zde ostré rysy, zatímco ve hře postavy občas i působí komicky. Animace reálného světa, je podobná hodně té ze seriálu Ergo Proxy a Texhnolyze, takže co se týče animace je to naprosto geniální. Navíc sou zde skvělý Japonští dabéři a to jak v hlavních rolích, tak i v těch vedlejších. Zhruba tak v polovině sem si říkal, že tohle je naprosto skvělý a pokuď tvůrci neudělají nějakou botu, jako třeba hloupý konec nebo tak, tak tu pěti hvězdu mají jistou.....ten konec jenom potvrdil, že tohle je geniální dílo, je to kontroverzní dílo, ale přesto geniální. Dobrou noc Pico.

Původně sem čekal, to co tady Netflix píše, prostě takovou tu duchařskou kriminálku, kde se to bude víceméně držet těch standartů a že si tvůrci nedovolí, nějakých šílených a nebo drastických veletočů. A jako jo, je to kriminálka a jo sou tady duchové, ale tenhle seriál jde těžce proti zavedeným pravidlům. Líbili se mi tady určité kličky a pokusy, o dopadení Hong Seo Junga, kdy hrdinové vyzkouší všechno možný, jen aby ho dostali. Seriál má pomalé vyprávějící tempo a prvních šest dílů, mělo i slušnou hororovou atmosféru, pak už z toho byla jen temná kriminálka, ale co díl tak to bylo víc a víc skličující, až to celé skončilo nejhůře, jak jen mohlo, ale zároveň jedině tak to mohlo skončit. A to je asi můj jediný problém s celým seriálem, to co se tady stane, by klidně vystačilo na další dva seriály, je toho tady až moc, ten příval neštěstí, bolesti, smrti, je toho tady až přes míru. Takže sem pak trochu otupěl tomu, co se tady dělo a jen sem doufal, v nějaký uspokojivý konec. A konec, úplně nepřinesl to uspokojení z toho, že dobro zvítězilo, zlo bylo poraženo, ten konec je hodně hořký a bolestný. O to víc sem si, hlavní dvojici zamiloval, takové dvě neštěstné duše, co proplouvají světem a hledají v něm kousek štěstí, co by si mohli pro sebe ukrást.

Dá se i říct, že sem se i bavil a to i přestože je to zaměřeno převážně na děti, i když je tu pár věcí které to tak trochu posílají do té dospělejší úrovně. Co je na seriálu, naprosto, ale naprosto boží, je ta animace postav, města i jeho okolí a vůbec, všeho co se tu objeví, má to takovou tu animační padesátkovou atmosféru a byla radost na to koukat. Každá z těch postav, co se tu objeví má svůj jedinčný umělecký styl a i osobnost, co se týče osobnosti, tak jediná normální postava je asi ta koza co má Konvička na zahradě, protože velká většina postav, sou šejdíři, zloději, rváči, psychopati, sérioví vrazi, únosci dětí a nebo jen děsivé potvory, co chtějí Cupheada a Mugmana sežrat. Takže co díl, to jiné nebezpečí hrozí Cupheadovi a Mugmanovi a tady však přichází největší neduh celého seriálu. Co díl to prostě něco jiného, hodně mně mrzelo že to nemělo větší návaznost, na hlavní příběh, ono se občas objeví díl co mi připomněl o čem to vlastně je, ale kdyby se v seriálu řešil onen hlavní problém, s tím, že by se k tomu přidali nějaké menší a větší věci, tak je to u seriálů bývá, tak by to bylo lepší. No a pak je tady délka, u některých dílů, sem si říkal že onen úvod a závěrečné titulky, sou delší, než samotný díl. A je to škoda, protože poslední tři díly ve třetí sérii, jasně ukázali, že by to fungovalo celé lépe, kdyby to bylo celé jednotné a delší. Protože poslední tři díly, ukazují seriál ve své nejsilnější podobě, je to ten finální boss se vší parádou. A tady bych to mohl ukončit, dát tomu tři hvězdy a nazdar, ale je to jedno velké ALE a tím je postava Ďábla. Ďábel je zde dětinský narcista, který vybouchne při každé příležitosti, nemá sebeovládání, je unáhlený a mnohokrát se zachová jako pitomec, kdy se nechá přechcat dvěma retardovanými hrnky. Ďábel je zde v podstatě nepoužitelný a to všech bodech a směrech.......a to je právě to, co se mi na něm hrozně moc líbilo, pokaždé když se objevil tak byla radost se na něho dívat, protože přes všechny jeho chyby, je to pohodář a dobrej šéf, což je dneska vzácnost, takže kvůli Ďáblovi, dám tu čvrtou pekelnou hvězdu, zaslouží si ji.

Mám rád seriály a filmy tohohle ražení, výborně vyplňuji mezeru mezi těmi važnými věcmi, ale tenhle seriál, bych řadil mezi to nejděsivější co sem viděl. A důvod ? Je teta Diane, ona je totiž ukázkový případ sociopata. Teta Diane měla dlouho ve své moci, svého manžela Kurta, který ji však opouští a nastěhuje se k ní její synovec Daniel a v tu chvíli pro Daniela začíná peklo, ze kterého se jen tak nedostane. Teta Diane s Danilem manipuje, lže mu, níčímu mu jeho osobní život, ale dělá to tak šikovně, že se jí Daniel nedokáže postavit a ještě se cítí provinile, za že na ni křičel a nebo že už chtěl od ní odejít. Daniel to nemá lehký, ve svém životě neví co s životem, pro svoji mámu to je její chlapeček, otec je neprůbojný a v práci na něho čeká otrokář, převlečený za hipíka. Nejhorší na tom, je to že Danielovi nikdo nepomůže, ať už jeho rodina, či někdo ze známých tety Diane, kteří moc dobře ví, co je zač a tak Daniel až v poslední epizodě, druhé série najde kousek odvahy a pokusí se od tety odejít a její reakce je přesně taková, jakou by jste očekávali od sociopata, který ztrací kontrolu nad někým, se kterým do teď mohl manipulovat jak chtěl. Nemluvě o tom, že tenhle seriál uráží obyvatele města Chicaga, kteří sou zde vykresleni, jako ožralové, zloději, mafiáni, lichváři a zkorumpovaní lidé, kteří zadupou do země těch pár slušných jedinců. Netuším na čem tvůrci jeli a nebo jaký účel měl tenhle seriál splnit, ale rozhodně bych to řadil, mezi to nejhorší na Netflixu a vůbec, celkově to nejhorší, co můžete vidět. Viděny obě dvě série.

Ve dne fešákem, v noci pašíkem, takový je úděl hlavního hrdiny. Námět mně zaujal, ale to provedení, to je nešťastné, když pominu to že žádný boj proti šikaně, či nějaká osvěta a nebo poselství, se v seriálu nekoná. Jako jo hlavní hrdina drcne, do jednoho "šikanátora" a tím veškerý boj proti šikaně končí, Basca nepočítám to je klaďas. Ale ani jinak se seriál nikam nepohne, žádný vývoj postav, žádný pořádný příběh a nebo vyustění, prostě nic. Těch pár věcí, co se v seriálu stanou nejsou nijak zásadní a nebo že postavy stavěli do jiného světla, či nějak seriál posouvali. Animace je místy slušná, hlavně tedy v objektech, jak osou domy, lampy a podobné věci, tam je vidět detail a je tady pár hezkých výhledů, ale co se týče postav, tady animace pokulhává, hlavně když dojde na postraní lidi. Navíc když je hlavní hrdina, v hezkém těle, tak z něho instatně všechny ženský vlhnou a přitom, je to klasický šamponek. Když vedle něho postavíte Basca, který by se svoji bradou mohl řezat adamantium, tak o to je to divnější. Jako nerad dávám tomuhle seriálu, takhle nízké hodnocení, ale ve všem je to nudné, předvídatelné a vlastně o ničem.

Jako je to dobrý, jen se do toho těžko dostává, ono je to ze začátku klasicky uspěchané a zmatečené, ale od třetí epizody, s to solidně rozjede. Co bych nejvíc vychválil, je hlavní dvojice Go Se-Yeon a Cha Min ta chemie mezi nima je skvělá a působí přirozeně. Hned za nimi je Park Dong-Cheol v roli policajta, po celou dobu hlavní dvojici pomáhá a jeho postava, byla hodně fajn. A pak je tady Oh Young-Cheol což je rozhodně jeden z topkových seriových vrahů, co lze ve filmech/seriálech vidět. Díl od dílu se překonával se svými zvrácenými zločiny a jeho logika proč to dělal, totálně zvrácená. i On je tady ještě jeden záporák, ale to už bych spolileroval, navíc stojí trochu ve stínu Oh Young-Cheola. Co mi však na seriálu hodně vadilo, bylo to, že se něco stalo většinou  Oh Young-Cheol někomu z party vyhrožoval, nebo provedl nějakou sviňárnu a chtěl, na to dostat někoho z party a ten dotyčný, vydíraný, se to vždycky rozhodl řešit na vlastně pěst, což nikdy nepřineslo úspěch a navíc se o tom, zbytek party stejně dozvěděl a společně to vyřešili. Takže tohle lehkovážené chování, mně štvalo, nedělo se to furt, ale když na to došlo, tak to bylo blbý sledovat, říkal sem si kdy už se postavy poučí. Nicmé to neni ještě to nejhroší, to nejhorší je ten konec, to zadostiučinění pro druhého záporáka nebylo dostatečně satisfakční a pak celé to vyustění s hlubinou a s návratem jedné postavy, tohle mi přišlo docela odfláklé, jako by tvůrce v poslední epizodě tlačil čas, tak něco narychlo splácali a nazdar, čekal sem to více emoční a nebo napínavé, čekal sem něco víc, tohle bylo neuspokojivé, obzvlášť po tom všem čím si postavy prošli, to celé mělo skončit jinak a nebo stejně, ale lépe. Je to mezi slabšími čtyřma a silnější trojkou, ale ty tři dávám, protože jiné seriály tohle ražení, mají ten konec prostě lepší a na konci záleží nejvíce.

Jejím největším nepřítelem, sou otočné dveře a o velrybách, delfínech a plejtvácích ví všechno a přestože soudní procesy zvládá levou zádní, tak v osobním životě občas tápe, ztrácí se a neni si jista, jestli má právo na to být zamilována. A nenechte se oklamat onou úvodní líbivou melodií, nádherným vizuálem a nebo tím, že Eun-bin Park (U Jong-u) vypadá jako roztomilá panenka, její příběh neni úplně procházka růžovým sadem. A přestože samotné případy a i hlavní příběh, který se proplétá společně s případy, neni tak temný a brutální, jako u seriálu Spravedlnost pro mladistvé, tak i tak sou zde momenty a díly, na které se dost těžko dívá. Jednak U Jong-u né vždy vyhraje dotyčný proces a né vždy ona a její kolegové zastupují slušné lidi, takže U Jong-u, pak mnohdy přemýšlí nad tím jestli to co dělá je správné, takže i když obhajuje neřáda a pomůže mu vyhrát, tak se pak snaží napravit to co způsobila. A co se týče hlavního příběhu, tak tady se proti ní dějou, dost hnusný věci a ti co jí chtějí ublížit, sou lidi od kterých by to nečekal, takže v tomhle směru to neni pro ni žádný žužu, jednorožci, duha a poníci. Co mně překvapilo, bylo to kdo šel proti U Jong-u, původně sem to čekal od Choi Su-yeon, ze která se však stala její dobrá kámoška. Seriál v tomhle směru, otevřeně a bez nějakých servítek, otevírá téma autismus a jeho stupně vážnosti a zároveň, sou tu témata jako jestli mají autisti právo na lásku, být šťastní, jaká je jejich hodnota ve společnosti a spousta dalších témat, která se na tohle zaměřují. Takže v tomhle směru, mně seriál překvapil, jelikož sem čekal že seriál, bude více uvolněnější a ono to místy má docela dobrý humor, ale i tak je to dost temná podívaná. A jo na druhou sérii, se těším, materiálu je tu více než dost.

Tenhle seriál je svým způsobem unikát a to ve směru, že klame tělem. Já sem do tohohle seriálu, chtěl jít už minulý rok, ale nakonec sem se na něj nedíval, protože na mně ze začátku působil jako další Naruto, jako další Kimetsu no yaiba a já tak nějak nechtěl sledovat další seriál, který se ve výsledku nikam nepohne. Ale nakonec se tenhle seriál, ke mně vrátil a opět sem polemizoval nad tím, jestli ho mám vůbec sledovat ? Nakonec sem rád, že sem ho začal sledovat a cítím jako hlupák, protože sem si odepíral něco tak moc skvělýho a unikátního, že mi nevadí těch pár věcí, které by mi jinak vadili. A si začnou tou věcí, která mně v první epizodě zarazila, to že hlavní hrdina má zvýšenou fyzickou sílu, to je v pohodě, ale aby dokázal vyskočit do třetího patra a následně dělal přemety a jiné gymnastické pohyby, na úrovni boha, to bylo nam ně trochu moc. Ale tohle se stalo jen v první epizodě, v dalších epizodách hlavní hrdina, tohle nedělá, ano je pohyblivý a mrštný, ale v žádné další epizodě, už nepředvede to co udělal v první epizodě a ten boj jede spíš stylem box/karate. A tohle je vlastně ten nejvíc výrazný neduh, který bych mohl vyčíst, ano v seriálu se objeví další typické klišé, jako je výcvik, nepřítel ve vlastních řadách, ale seriál s tímhle dokáže pracovat lépe, než to třeba dělal/dělá takový Naruto. Tenhle seriál, si právě od Naruta a jemu podobných seriálu, bere jen to dobrý a to špatný ne, což je něco, co se moc často nevidí, obzvlášť když sám autor mangy jasně řekl, že Naruto a další magny mu byli inspirací. Seriál má vynikající tempo a v každé epizodě se něco stane, seriál nestojí na místě a i ten trénik hlavního hrdiny, je shrnut do jedné epizody. Každá postava i ta vedlejší, zde má svůj účel a neni zde jen na parádu a že těch postav tady je, ale všechny mají nějakou osobnost a každá z těch postav je zapamatovatelná a to přestože hraje vedlejší roli. Za pochvalu stojí i akční stránka, tady se to všechno řeže, seká, drtí, rozkládá na atomy, a každá akce je jiná než ta předchozí, mění se prostředí, nepřítel, spojenec, takže ani v tomhle směru to neni nudné. Hlavní příběh, je sice v jádru boj dobra se zlem, ale je těžké rozeznat, kdo stojí na jaké straně a ti zlý, nejsou jen plochý záporáci, ale někdo má nějakou osobnost, cíl a má nějaký vztah k dalším postavám. Na tenhle seriál, bych mohl vypsat hodně chválených řádků, ale myslím si že by nemělo cenu, protože lepší je dát seriálu šanci a on se vám za to odvděčí kvalitní zábavou. PS : Když kouknu na to, kdo režíroval tenhle seriál, tak mohu být v klidu co se týče Chainsaw Mana.