Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma

Recenzie (722)

plagát

Creed II (2018) 

Jednička byla sice výborně natočena, ale bez nějakého hlubšího vztahu k sérii Rocky, což se pak na filmu projevilo. Také se na něm projevilo to, že zápasy a tréninky neměli jiskru a soupeř působil nevýrazně. Tady u dvojky, tohle neni, je vidět že režisérovi záleželo hodně, na tom aby si fanoušci Rockyho necítili pohoršeni, a taky proto první polovina v mnoha ohledech kopíruje čtvrtého Rocky, a to až moc doslovně. Což je rozhodně chyba a však zápasy sou zde víc akčnější, emoce zde fungují lépe, je zde cítit hrozba ze strany Dragů, je tu větší míra zodpovědnosti a druhá polovina je neskutečně našlapaná. Ať už jde o trénink, úvod Creeda do ringu, zápas proti Dragovi, a i zranitelnost ze strany Draga mladšího, který touží jenom po jediném a titul to neni. Když už sem zmínili Draga, otec i syn, sou zde hlouběji vykresleni, jejich motivace, jejich zášť, jejich touha vyhrát je zde silná a přiznám se, že sem jim to vítězství i přál, zasloužili by si ho, ale Creed také, v tomhle ohledu si film nechává šikovně otevřená vrátka. O level lepší, o tom neni pochyb, nebýt první poloviny která zbytečně kopíruje, tak bych dal pět, tak snad se zadaří při trojce. PS: OBROVSKÝ Lundgren se pak ke konci zachová lépe, než Rocky k Apollovi.

plagát

Fantastické zvery a ich výskyt (2016) 

Tenhle film, je jeden z restů, které sem v minulosti vynechal a jelikož je teď v kinech dvojka, tak mně minulost dohnala a já sem se musel na film kouknout. No co k tomhle filmu, říct ? To je těžká otázka, filmovou sérii Harryho Pottera, mám rád, hlavně Relikvie smrti, jednička je drsná kriminálka a dvojka je velké zúčtování, ve kterém to vítězství je hořké, ale o to víc je tam pocti zadostiučinění. A však tenhle film, je dělá chybu tím, že je podle knihy, podle knihy ve které sou rozepsání různí tvorové a magické bytosti, jejich způsob života a charakter těch tvorů/bytostí, a to je vlastně všechno. Toho si filmaři, byli vědomi a proto sem, tři čtvrtě filmu sledoval, jak tyhle tvory"bytosti, dělají ve věstě bordel a snaží se je chytiti postavy, ke kterým sem si nevypěstoval žádný názor, či emoce, jelikož na to neni čas. Ve zbytku filmu, se projeví jako nějaký záporák, který jakože dělá problémy, ale zase nic o něm nevím, navíc po celou dobu ho hraje Colin Farrell a ten ty záporáky, prostě nedokáže zahrát. Navíc New York, je možná sice hezké město, ale v tomhle filmu je zpracováno nudně a nezajímavě, kam se poděly různé krámky, uličky, čtvrtě a jiné zábavné (děsivé chatrče) věci, co ve světě Harryho Pottera fungovali a pomáhali dovytvořit, tak svět kouzel a čar. Ani to nezklamání, spíš plýtvání.

plagát

Dievča v pavúčej sieti (2018) 

Dívka co si hraje s ohněm, a kope do vosích hnízd a muži ji za to nenávidí, se vrací, aby vyřešila rodinné spory. Tenhle díl, popisuje co Lisbeth Salander celé ty roky pohání kupředu, co z ní udělalo tím čím je, sice nešokuje jako Švédské verze, ale aspoň ze sebe nedělá něco čím neni, jako Fincherova verze. Bál sem, aby tenhle film, nebyl jedním z těch, které chtělo natočit hlavně studio a režisér to celé chtěl jinak a nakonec na něho studio kleklo a režisér z toho vyvázl jenom, jenom s třímilionovou pokutou. A překvápko, neni to takový film, na Alvarezovi je vidět, že s každým dalším filmem se zlepšuje a to jak režisérsky, tak i scénáristicky, je to natočené zkušeně a přitom si režisér neodpustí několik hororových po mrknutí, to aby se nezapomnělo, s jakým žánrem původně začínal. Hlavní silou, tohohle filmu je Claire Foy, která v roli Lisbeth, má správné kouzlo a pak ta atmosféra, která se dostane pod kůži. A hlavní hrdinka, určitě neni žádná superhrdinka, co padouchy přemůže a odejde z boje jako vítěz, naopak tady musí spolupracovat a hledá pomoc u druhých, to u takové postavy, jakou Lisbeth je značně nezvyklé. Akční scény, sou výborně natočený a Alvarezovi jdou bitky na jedničku, nemluvě o dvou honičkách, které sou dobře našlapané.Ale k těm bitkám, je to Hand to Hand Combat a obě dvě bitky, sou syrové, kontaktní a hlavně sou v malých prostorách, ale kameraman vše dobře snímá a střih je minimální, je to úplně něco jiného než u Mile 22. Finále se sice nenese v akčním duchu, ale pocit zadostiučinění, tam je. U tohohle filmu sem měl mírné obavy, jak mi sedne to béčkovější pojetí, o to větším překvapením, je, že mi to sedne a že se mi to líbí, tak jako Švédské verze.

plagát

Johnny English znovu zasahuje (2018) 

Původně sem na film nechtěl jít, nejsem velký fanoušek Rowana Atkinsona, ale respektuji ho a navíc sem byl zvědavý, jaký film vlastně bude. Předchozí filmy, mně moc nebavili, hlavně dvojka, ta byla opravdu děsná. Ale tenhle díl, je kupodivu dobrý, jako hodně, až nečekaně dobrý, a ano záporák je zde největším mínusem. Ale humor je zde skvělý, sou to tedy situace, při kterých sem se cítil neskutečně trapně a říkal sem si, "bože jak může bejt tak blbej" ale zase sem se hodně nasmál, takže se to srovnalo. Nemluvě o tom Astonu Martinovi, který je prostě nádherný a ten výkon, ten výkon je nejvíc důležitý, výýýýýýkon !!!

plagát

Tajomstvo domu s hodinami (2018) 

Eli Roth, režisér jenž ve své prvotině Cabin Fever, nechal jednu z postav rozkládat hodiny, aby ji pak zabil nejroztomilejší hafan pod sluncem, Eli Roth jenž svým filmem Hostel, nadzvedl snad všem mandle a šokoval a znechutil nejednomu divákovi horory, tenhle Eli Roth natočil rodinou hororovou komedie, pro celou rodinu. A nejvíc vtipný na tom je, že to neni vůbec špatný, ano člověk si klade otázku "Má to Eli Roth zapotřebí ?" ano má.........bohužel, ono se mu moc nedařilo a tak musí vzít zavděk i takovým to filmům. Ale tenhle film, neni vyloženě špatný, hororové to tedy neni vůbec, byť sou zde oživlé panenky, dýně a Kyle MacLachlan, který kupodivu má zdravou barvu a taky je tu zmínka o jednom z Pekelných panů, že by propojení s Hereditary ??? Ale film nejvíc sráží, herec Owen Vaccaro, který je prostě zde nevýrazný a nemá charisma. Přitom Jack Black a Cate Blanchett, sou skvělý, sou vtipný a film by v pohodě utáhli a vlastně sou jediným důvodem proč na film jít, což je tak trochu smutný.

plagát

Halloween (2018) 

Je zapotřebí uvést jeden podstatný důvod, proč se tvůrci rozhodli ignorovat všechny díly po jedničce a je to velice prostý důvod. Michael Myers, ve svých předchozích filmech, dostal totiž mnoho darů, jako je teleportace, nesmrtelnost, regenerace a taky dokázal otupovat své oběti a tak jediný, kdo se mu dokázal postavit, vždy a pouze, byl Dr. Loomis, ze kterého se stávalo monstrum, které bylo Michaelem posedlé. Z velké trojky, Freddy Krueger, Jason Voorhees a Michael Myers, byl právě Michael, vždy bez emocí, bez citů, byl to jenom stroj na zabíjení, který jel až do své smrti, aby v dalším filmu opět obživl. A zatímco, Freddy a Jason, na svůj velký comeback stále čekají, tichý Michael je předběhl a dokázal, že i po čtyřiceti letech, dokáže do kina nalákat tolik lidí a ti mu zaslouženě věnují pozornost. A když tady mluvím, o velkém návratu, tak je to opravdu velký návrat, Michael je sice už prošedivělý, ale je při síle, při obrovské síle. Michael se naučil pár nových chvatů a svoje řádění rozšířil, na vícero sečných a bodných zbraní, ale pozadu neni ani Laurie, která se na něho připravovala a do jisté míry se z ní stal další Lumis, je totiž Michaelem posedlá. Film má pár překvapení a příjemných odkazů, na minulé díly, ale ty spíš slouží jako pomrknutí pro fanoušky. Je třeba se ještě zmínit, o démonickém soundtracku, od samotného Johna Carpentera a však jeho ruka, neni znát jenom na hudbě, ale citelně na celém filmu. Je radost vidět, že John Carpenter je zpět při síle a má co nabídnout, i po takové době. A tak ještě jednou naposled, Michael utopí Halloween v krvi.

plagát

Zlé časy v El Royale (2018) 

Hned v úvodu, si dovolím udělat, malý (velký) SPOILER - režisér velice šikovně a zkušeně, odvede pozornost od úvodní scény, které dle mého je stěžejní a minimálně pro dvě postavy velice důležitá a rozhodující, v tom jak dál. Každá z postav, je něčím unikátní a každý její tajemství, je dobře schováno a některá tajemství, sou hodně temná, jiné je zase naprosto normální, ale v kontrastu s tím vším okolo, tak dotyčná osoba, působí že skrývá něco víc a jedno tajemství, u jedné z postav, nad kterou sem ohrnoval nos a smýšlel sem o ni, že je prostě slabošská, má tragické tajemství, takže pohled na něho se mi změnil. A pak je tady hlavní příběh, který se dotýká všech postav, ať už chtějí nebo ne, a to je příchod samotného boha hromu........tady jenom někoho, kdo si hraje na boha, ale je to šílený psychopat, který má v sobě kousek Charlese Mansona. A byť to neni tak krvavé a možná i někdo bude namítat, že to nemá tak temný konec, tak si vzpomeňte na úvodní scénu, na kterou jste málem zapomněli. A to všechno podtrhuje, naprosto dynamický a famózní soundtrack. Cynthia Erivo šup šup Oscar a každý film s Jeffem Bridgesem, je vždycky z neznámého důvodu cítit po whisky, tabáku a střelném prachu.

plagát

Venom (2018) 

Abych byl upřímný, když se začal točit Venom měl sem radost, radost přetrvávala i po prvním traileru, nicméně měsíc zpátky, sem měl pochybnosti, od našeptávačů, kteří prorokovali špatný film a já se přiznám, ukázal sem slabost, pustil sem je do své mysli a do svého srdce a byla to má slabost, ale nakonec sem ji přetvořil v něco víc, v něco silnějšího. Našeptávači však dál, našeptávali a stále našeptávají, "ten film měl být eRko a neni" "ten film přišel o třicet minut" to sou takzvané slabé stránky filmu a nutno uznat, že tohle nejsou slabosti filmu. Ale aby bylo jasno, kdo má Venoma načteného, aspoň minimálně (jako já) tak ví, že Venom neni ani tak o tom, že by v jeho komiksech byli tuny a tuny krve a brutality, ano samozřejmně, je to záležitost komiks od komiksu, každý autor k tomu jinak přistupuje a Ruben Fleischer, k tomu jakož to autor, přistoupil po svém. A byť si toho hodně bere z komiksů, je to osobité a jede si to svoji linku. K tomu hlavnímu, Tom Hardy je prostě úžasnej, víc k němu snad ani nejde dodat, je prostě úžasnej. Venom je zde.........hodně originální a to jak, ke všemu přistupuje.........hodně osobitě a po svém, a je fajn vidět v kině antihrdinu, který se s tím nesere a jde rovnou na věc. A délka je velmi vyhovující, těch třicet minut, co zmizeli, nejsou znát, tak jako u nového Predátora a film velice dobře utíká, takže nuda, ta tady neni. Akční scény sou dobře rozložené, pokaždé je to jiná akce, mají skvělou dynamiku a ta honička, je jedna z nejlepších, za poslední dobu, plus výborná hudba. Záporák má boží a záchranářský komplex a taky bych raději zde viděl Cassidyho/Carnage, Woody Harrelson z těch třiceti sekund, vymáčkl úplně všechno a jestli bude pokračování, tak pááááni, Harrelson do toho dá, "Takového (ne)normálního zabijáka", ale Drake/Riot na rozjezd stačí. A tak, našeptávači neuspěli, aspoň né u mně a byť sem byl připraven filmu něco vyčíst, tak nemohu, nebylo by to férové, protože my jsme Venom. https://www.youtube.com/watch?v=c0VsdxFyoNQ PS : Kočka je srab, pes je drsňák.

plagát

Hell Fest: Park hrôzy (2018) 

Ve prospěch tohohle filmu, hraje celkem dost věcí, jednak délka, za druhé super atmoška parku a třetí je to slasher a pro ty mám slabost. Takže délka, už od začátku filmu, vrah nelení, kuchá a jinak vraždí své oběti, je tedy pravda že až na palici a injekci, se zrovna moc nevytáhl, protože jinak bodá sekáčkem na led. Ale atmosféra parku, je prostě úžasná, pomáhá to zdařile dokreslit vrahovo řádění a místy, to působí velice znepokojivě. Vidět v kině slasher, je fakt super, ale film by ještě zasloužil péči, má své neduhy jako každý slasher, je třeba s tím počítat a nechtít od toho Kubricka. Je však pravda, že tu čtvrtou hvězdu sem dal, za onen velice vydařený konec.