Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma

Recenzie (715)

plagát

Smrteľné stroje (2018) 

V diskuzi sem film kritizoval, jelikož trailery mi přišli špatný, nicméně v kině je to dost o ničem jiném a to se člověk nemusí zhulit aby to pobral. Byť film, mohl být o něco delší a u některé postavy, by si zasloužili rovnou i vlastní film, ale i tak je to v pohodě sledovatelné a divák to pochopí co a jak. Je to tedy mix Mad Maxe, Bioshocku, Terminátora (proč ty pláčeš ?) a je tady hodně steampunku, čtyř hlavňová brokovnice, nějaká magie, piráti, mniši, a dojde i na kamikaze. Nicméně tahle kombinace, od všeho trošku a šup s tím na filmové plátno, prostě a jednoduše funguje. Charaktery sou dobře vyvážený a neni tady, žádná kampaň ala Metoo a #ženy sou lepší a podobné kraviny, které dělají jak ve společnosti, tak i ve filmech akorát bordel. A je to spíš taková změť, menších a větších příběhů, které se vzájemně prolínají a funguje to. Akce je tu hodně a je výborná, nějaké bitky, přestřelky, honičky, pak nějaká velkolepá akce, všechno co má mít správný áčkový filmový blockbuster. Takže má to sice, nějaké kazy, ale nad těmi lze mávnout rukou a užít si film a hned bych si dal pokračování.

plagát

ZVP (2017) 

Za mně film roku, totální pecka a to bez debaty. Nebudu nic prozrazovat, koukněte na to sami https://www.youtube.com/watch?v=NsbVTPftcgs&t=1s. Ocenit musím však práci autorů, hlavně při tom rozpočtu, herec co hraje Zatoichiho je úplně špičkový a hodně mi připomíná Shintarô Katsu. Ke konci jedno velké překvapení, které tak trochu zastíní film, co letos vyšel. To se speciálními zabijáky, mi zase připomnělo Jūbei ninpūchō, takže jo je to geniální počin, každá část by si zasloužila filmové zpracování.

plagát

Creed II (2018) 

Jednička byla sice výborně natočena, ale bez nějakého hlubšího vztahu k sérii Rocky, což se pak na filmu projevilo. Také se na něm projevilo to, že zápasy a tréninky neměli jiskru a soupeř působil nevýrazně. Tady u dvojky, tohle neni, je vidět že režisérovi záleželo hodně, na tom aby si fanoušci Rockyho necítili pohoršeni, a taky proto první polovina v mnoha ohledech kopíruje čtvrtého Rocky, a to až moc doslovně. Což je rozhodně chyba a však zápasy sou zde víc akčnější, emoce zde fungují lépe, je zde cítit hrozba ze strany Dragů, je tu větší míra zodpovědnosti a druhá polovina je neskutečně našlapaná. Ať už jde o trénink, úvod Creeda do ringu, zápas proti Dragovi, a i zranitelnost ze strany Draga mladšího, který touží jenom po jediném a titul to neni. Když už sem zmínili Draga, otec i syn, sou zde hlouběji vykresleni, jejich motivace, jejich zášť, jejich touha vyhrát je zde silná a přiznám se, že sem jim to vítězství i přál, zasloužili by si ho, ale Creed také, v tomhle ohledu si film nechává šikovně otevřená vrátka. O level lepší, o tom neni pochyb, nebýt první poloviny která zbytečně kopíruje, tak bych dal pět, tak snad se zadaří při trojce. PS: OBROVSKÝ Lundgren se pak ke konci zachová lépe, než Rocky k Apollovi.

plagát

Fantastické zvery a ich výskyt (2016) 

Tenhle film, je jeden z restů, které sem v minulosti vynechal a jelikož je teď v kinech dvojka, tak mně minulost dohnala a já sem se musel na film kouknout. No co k tomhle filmu, říct ? To je těžká otázka, filmovou sérii Harryho Pottera, mám rád, hlavně Relikvie smrti, jednička je drsná kriminálka a dvojka je velké zúčtování, ve kterém to vítězství je hořké, ale o to víc je tam pocti zadostiučinění. A však tenhle film, je dělá chybu tím, že je podle knihy, podle knihy ve které sou rozepsání různí tvorové a magické bytosti, jejich způsob života a charakter těch tvorů/bytostí, a to je vlastně všechno. Toho si filmaři, byli vědomi a proto sem, tři čtvrtě filmu sledoval, jak tyhle tvory"bytosti, dělají ve věstě bordel a snaží se je chytiti postavy, ke kterým sem si nevypěstoval žádný názor, či emoce, jelikož na to neni čas. Ve zbytku filmu, se projeví jako nějaký záporák, který jakože dělá problémy, ale zase nic o něm nevím, navíc po celou dobu ho hraje Colin Farrell a ten ty záporáky, prostě nedokáže zahrát. Navíc New York, je možná sice hezké město, ale v tomhle filmu je zpracováno nudně a nezajímavě, kam se poděly různé krámky, uličky, čtvrtě a jiné zábavné (děsivé chatrče) věci, co ve světě Harryho Pottera fungovali a pomáhali dovytvořit, tak svět kouzel a čar. Ani to nezklamání, spíš plýtvání.

plagát

Dievča v pavúčej sieti (2018) 

Dívka co si hraje s ohněm, a kope do vosích hnízd a muži ji za to nenávidí, se vrací, aby vyřešila rodinné spory. Tenhle díl, popisuje co Lisbeth Salander celé ty roky pohání kupředu, co z ní udělalo tím čím je, sice nešokuje jako Švédské verze, ale aspoň ze sebe nedělá něco čím neni, jako Fincherova verze. Bál sem, aby tenhle film, nebyl jedním z těch, které chtělo natočit hlavně studio a režisér to celé chtěl jinak a nakonec na něho studio kleklo a režisér z toho vyvázl jenom, jenom s třímilionovou pokutou. A překvápko, neni to takový film, na Alvarezovi je vidět, že s každým dalším filmem se zlepšuje a to jak režisérsky, tak i scénáristicky, je to natočené zkušeně a přitom si režisér neodpustí několik hororových po mrknutí, to aby se nezapomnělo, s jakým žánrem původně začínal. Hlavní silou, tohohle filmu je Claire Foy, která v roli Lisbeth, má správné kouzlo a pak ta atmosféra, která se dostane pod kůži. A hlavní hrdinka, určitě neni žádná superhrdinka, co padouchy přemůže a odejde z boje jako vítěz, naopak tady musí spolupracovat a hledá pomoc u druhých, to u takové postavy, jakou Lisbeth je značně nezvyklé. Akční scény, sou výborně natočený a Alvarezovi jdou bitky na jedničku, nemluvě o dvou honičkách, které sou dobře našlapané.Ale k těm bitkám, je to Hand to Hand Combat a obě dvě bitky, sou syrové, kontaktní a hlavně sou v malých prostorách, ale kameraman vše dobře snímá a střih je minimální, je to úplně něco jiného než u Mile 22. Finále se sice nenese v akčním duchu, ale pocit zadostiučinění, tam je. U tohohle filmu sem měl mírné obavy, jak mi sedne to béčkovější pojetí, o to větším překvapením, je, že mi to sedne a že se mi to líbí, tak jako Švédské verze.

plagát

Johnny English znovu zasahuje (2018) 

Původně sem na film nechtěl jít, nejsem velký fanoušek Rowana Atkinsona, ale respektuji ho a navíc sem byl zvědavý, jaký film vlastně bude. Předchozí filmy, mně moc nebavili, hlavně dvojka, ta byla opravdu děsná. Ale tenhle díl, je kupodivu dobrý, jako hodně, až nečekaně dobrý, a ano záporák je zde největším mínusem. Ale humor je zde skvělý, sou to tedy situace, při kterých sem se cítil neskutečně trapně a říkal sem si, "bože jak může bejt tak blbej" ale zase sem se hodně nasmál, takže se to srovnalo. Nemluvě o tom Astonu Martinovi, který je prostě nádherný a ten výkon, ten výkon je nejvíc důležitý, výýýýýýkon !!!

plagát

Tajomstvo domu s hodinami (2018) 

Eli Roth, režisér jenž ve své prvotině Cabin Fever, nechal jednu z postav rozkládat hodiny, aby ji pak zabil nejroztomilejší hafan pod sluncem, Eli Roth jenž svým filmem Hostel, nadzvedl snad všem mandle a šokoval a znechutil nejednomu divákovi horory, tenhle Eli Roth natočil rodinou hororovou komedie, pro celou rodinu. A nejvíc vtipný na tom je, že to neni vůbec špatný, ano člověk si klade otázku "Má to Eli Roth zapotřebí ?" ano má.........bohužel, ono se mu moc nedařilo a tak musí vzít zavděk i takovým to filmům. Ale tenhle film, neni vyloženě špatný, hororové to tedy neni vůbec, byť sou zde oživlé panenky, dýně a Kyle MacLachlan, který kupodivu má zdravou barvu a taky je tu zmínka o jednom z Pekelných panů, že by propojení s Hereditary ??? Ale film nejvíc sráží, herec Owen Vaccaro, který je prostě zde nevýrazný a nemá charisma. Přitom Jack Black a Cate Blanchett, sou skvělý, sou vtipný a film by v pohodě utáhli a vlastně sou jediným důvodem proč na film jít, což je tak trochu smutný.

plagát

Halloween (2018) 

Je zapotřebí uvést jeden podstatný důvod, proč se tvůrci rozhodli ignorovat všechny díly po jedničce a je to velice prostý důvod. Michael Myers, ve svých předchozích filmech, dostal totiž mnoho darů, jako je teleportace, nesmrtelnost, regenerace a taky dokázal otupovat své oběti a tak jediný, kdo se mu dokázal postavit, vždy a pouze, byl Dr. Loomis, ze kterého se stávalo monstrum, které bylo Michaelem posedlé. Z velké trojky, Freddy Krueger, Jason Voorhees a Michael Myers, byl právě Michael, vždy bez emocí, bez citů, byl to jenom stroj na zabíjení, který jel až do své smrti, aby v dalším filmu opět obživl. A zatímco, Freddy a Jason, na svůj velký comeback stále čekají, tichý Michael je předběhl a dokázal, že i po čtyřiceti letech, dokáže do kina nalákat tolik lidí a ti mu zaslouženě věnují pozornost. A když tady mluvím, o velkém návratu, tak je to opravdu velký návrat, Michael je sice už prošedivělý, ale je při síle, při obrovské síle. Michael se naučil pár nových chvatů a svoje řádění rozšířil, na vícero sečných a bodných zbraní, ale pozadu neni ani Laurie, která se na něho připravovala a do jisté míry se z ní stal další Lumis, je totiž Michaelem posedlá. Film má pár překvapení a příjemných odkazů, na minulé díly, ale ty spíš slouží jako pomrknutí pro fanoušky. Je třeba se ještě zmínit, o démonickém soundtracku, od samotného Johna Carpentera a však jeho ruka, neni znát jenom na hudbě, ale citelně na celém filmu. Je radost vidět, že John Carpenter je zpět při síle a má co nabídnout, i po takové době. A tak ještě jednou naposled, Michael utopí Halloween v krvi.

plagát

Zlé časy v El Royale (2018) 

Hned v úvodu, si dovolím udělat, malý (velký) SPOILER - režisér velice šikovně a zkušeně, odvede pozornost od úvodní scény, které dle mého je stěžejní a minimálně pro dvě postavy velice důležitá a rozhodující, v tom jak dál. Každá z postav, je něčím unikátní a každý její tajemství, je dobře schováno a některá tajemství, sou hodně temná, jiné je zase naprosto normální, ale v kontrastu s tím vším okolo, tak dotyčná osoba, působí že skrývá něco víc a jedno tajemství, u jedné z postav, nad kterou sem ohrnoval nos a smýšlel sem o ni, že je prostě slabošská, má tragické tajemství, takže pohled na něho se mi změnil. A pak je tady hlavní příběh, který se dotýká všech postav, ať už chtějí nebo ne, a to je příchod samotného boha hromu........tady jenom někoho, kdo si hraje na boha, ale je to šílený psychopat, který má v sobě kousek Charlese Mansona. A byť to neni tak krvavé a možná i někdo bude namítat, že to nemá tak temný konec, tak si vzpomeňte na úvodní scénu, na kterou jste málem zapomněli. A to všechno podtrhuje, naprosto dynamický a famózní soundtrack. Cynthia Erivo šup šup Oscar a každý film s Jeffem Bridgesem, je vždycky z neznámého důvodu cítit po whisky, tabáku a střelném prachu.