pakobylka

Neskutečně průzračný, čistý příběh, který nesrazil na kolena ani nepovedený, odfláknutý český dabing. Film, jehož síla je kromě propracovaného výpravného děje a nádherné hudby v animaci, díky které jsou pro mě všechny postavy naprosto reálné, skutečnější než v mnohém hraném filmu. Ve fantastickém světě Hayao Miazakiho dobro a zlo nejsou jednoznačně oddělené, bájné i lidské bytosti mají své osudy i svou motivaci a podle toho jednají - přičemž sobečtější a bezohlednější jsou ve všeobecné rovině - jako vždycky - zájmy člověka. Paní Eboshi poskytuje útočiště padlým ženám i malomocným, ale její Železné město je jako ostrov v nepřátelských vodách plných válečných konfliktů - a tak jde tvrdě za svým cílem, doslova i obrazně kácí les a se svými spojenci je připravená k nelítostnému boji s pradávnými mýtickými tvory, kteří ho obývají. Kromě malých Kodamů a Ducha lesa jenom nezaujatý příchozí - princ Ashitaka, sám prokletý a odsouzený k pomalému a bolestivému umírání - dokáže vidět konflikt "očima nezastíněnýma nenávistí“, chápe obě znepřátelené strany a snaží se ze všech sil zabránit tragickému střetu lesních bohů a lidí. "Princezna duchů", kterou miluje od prvního setkání, je divoká dívka San, vychovaná vlčí bohyní Moro, živená nenávistí k lidem a především k paní Eboshi. Sled událostí už nelze zastavit, ale dokud existují hrdinové, kteří se nevzdávají a do posledního dechu a bez ohledu na vlastní život jednají podle svého svědomí, má svět ještě naději.

Ten seriál už dávno ztratil jakoukoli hodnotu, ale bohužel neztratil SLEDOVANOST. Nejspíš funguje čistě jako relaxace - nemusí se u něho přemýšlet …jakákoli mozková činnost je tady naopak na závadu. Víceméně propaguje promiskuitu - protože o tom to je, že se donekonečna někdo s někým schází a zase rozchází. A pokud je nedejbože nějaký vztah stálý, za trest jeden z partnerů dříve nebo později přijde o život - to je dost děsivý detail. 1* za první sérii, i když údernice Linda Rybová mi svou výkonností od začátku lezla na nervy a ještě jsem měla pocit, že je mi nenápadně podstrkována jako příkladná moderní žena. Navíc mi nebyl sympatický ani jeden z jejích partnerů. Dnes (konec roku 2008) si "Ordinace“ hraje na zdravotní osvětu ohledně všech možných zdravotních a kosmetických problémů, a zatím jí to prochází. P.S.: Nedávno k nám zavítal rok 2017 ... a já jsem s tichým úděsem shlédla pár střípků z nesmrtelné "Růžovky". Už několikrát jsem se přesvědčila, že úroveň české televizní tvorby se může nacházet ve stádiu volného pádu prakticky donekonečna - ale ... do jakých neprobádaných hlubin můžete klesnout během dlouhých jedenácti let ? Patrně až někam do blízkosti zemského jádra ... alespoň dialogy napovídají, že nejsem daleko od pravdy, poněvadž tvůrcům i všem protagonistům se už patrně uškvařily všechny mozkové závity. Kdepak, VŮBEC ŽÁDNÁ hvězda vám nepřísluší, vážení. Budiž, možná se právě nacházíte v naprosto bezvýchodné životní situaci a bez příjmů z každotýdenního "ordinačního" šílenství byste se ocitli na ulici, nicméně měli byste si uvědomit, že se aktivně podílíte na záškodnickém podkopávání zbytků dobrého vkusu v české kotlině.

Snímek, jaký se povede jednou za život … I kdyby James Cameron a Arnold Schwarzenegger kromě dvou dílů "Terminátora" nevytvořili vůbec nic jiného - zapsali by se nesmazatelným písmem do historie světa filmu. První "Terminátor“ byl naprosto strhující ... a "Terminátor 2 - Den zúčtování“ překonal moje nejdivočejší představy - jako jedna z nemnoha výjimek, kdy pokračování předčilo původní film. V ideálním poměru skloubil akci, hloubku myšlenky a POSELSTVÍ, špičkovými triky předběhl dobu a nezapomenutelnou hudbou dokreslil svou jedinečnou atmosféru. Režisérská verze osvětlila i pár nepatrných nejasností původního střihu. Příběh se uzavřel … a neumělé pokusy o znovuoživení vize pochmurné budoucnosti v režii Skynetu, vedené představou zaručeného výdělku, jsou poněkud trapné a degradující.

Noční můra Jamese Camerona, která ožila.

Velkolepé vítězství Johnnyho Deppa nad Hollywoodem. Nádherně hravý úlet, který nenapodobitelným způsobem a s neuvěřitelnou dávkou lehkosti a nadhledu paroduje sám sebe. Věčná škoda, že Gore Verbinski nedokázal zachovat tak nenuceně zábavnou a bezprostřední linii i pro pokračování téhle bezesporu originální pirátské ságy ... Geniální hudba.