Gyorgy

Na rozdíl od minulých dílů vysvětluje některé nesrovnalosti, což dělá film zajímavým. Ale jsem i rád, že to furt zůstává jako; "Ti shora", kteří nám naštěstí nebyli představeni, protože s prozrazením by to vše ztratilo kouzlo a grády. Konečně se alespoň v náznacích dozvíme, proč jsou lidé posíláni do kostky, i když nám ten zdroj neni prozrazen. Po Cube Zero se mi bohužel vytratil dojem z Hypercube. Dvojka mi totiž nepřišla zase tak hrozně špatná, dizajn, postavy, přeci jiná myšlenka, ale přece to mělo něco do sebe.. No, ale když vám pak třetí pokračování nadělí dobrej příběh, o kterém si může dvojka tak maximálně zdát, vše se najednou vytratí, protože to nijak nezasahuje do stálého příběhu. Mám to tak nadprůměrný, jednička stále vede a i by už s dalším pokračováním vedla.

Námět, na kterým je Kostka stavená, mám rád, ovšem do doby, kdy se tomu dá aspoň z 50% věřit. Prvních 20 minut dobrý. Člověku se představí postavy, všichni čekáme, co se bude dít dál, ovšem od doby, kdy se tam začnou objevovat ty hrozné efekty a nesmyslné časové smyčky, ve kterých se pak neztráceli jen postavy ale i tvůrci filmu..to už začalo být shitský kafe. Zbytečně složitý děj, kdy místy mám pocit, že sami autoři vůbec netušili, co určitými scénami chtěli říct. Závěr s prominutím naprosto imbecilní, implozi raději měli nechat běžet a vůbec to tam neukazovat. Jediný, co je na Hyperkrychli lepší, než na originálu, je dizajn kostky.

Film skončil a já nad ním ještě dlouhé minuty přemýšlel.. jako by mi někdo podstrčil Einsteinovu hádanku. Jako se Rob snažil držet v jeho jedničce klasickou myšlenku Halloweenu, zde na to doslova kašle a do filmu sdílí své pravé já. Psychologické pojetí Michaela Myerse vůbec neberu jako zápornou věc, ba naopak mi to přijde jako skvělé osvěžení a možnost podívat se na tuto sérii taky trošku z jiné stránky. Navíc mě celý film nenudil, na rozdíl od nudné poloviny v jeho jedničce, což v téhle značce považuji za to nejdůležitější. Proto zasloužené čtyry hvězdy. Jinak připíšu, jako zatím k poslednímu dílu, mé pořadí oblíbenosti série: H1 (1978), H2 (1981), HH20 (1998), H2 (2009), H1 (2007), H4 (1988), H5 (1989), HR (2002), H6 (1995)

Tenhle snímek má své kouzlo. Ve většině filmů stojíte na straně dobra, tady se vám ovšem může stát, že začnete držet palce úplně opačné straně a i přesto, že jsou to hovada, co se vyžívají v zabíjení nevinných lidí. Rob Zombie nám dal to, co umí, a já se zase o krok víc stal jeho větším fanouškem. Velký palec za Parmetovu kameru, dokonalého hereckého obsazení (Moon Zombie předevšim, tý mi i ke konci bylo líto), výběrového soundtracku i za naprosto úchvatného finále..Ovšem i přes to všechno se mi víc líbil Dům tisíce mrtvol, asi tam pro mě bylo víc té 'fantasmagórie'.

Výborný horor ve stylu sedmdesátých vidláckých vyvražďovaček nepřekonatelnou Robovou formou. Má to skvělou muziku (přímo od Roba) a Sid Haig jako Kapitán Spaulding je víc než super. Menším mínusem mohou být pro někoho ty fantasmagorie ke konci, mně to ale vůbec nevadilo, naopak některé momenty jsou naprosto geniální, a to především scéna s otevřením stodoly a závěrečné zjevení pana doktora i jeho povedeného pomocníka. Zamlouvám si taky jednu "jízdu smrti"...a hurá za Dr. Satanem.

Já se taky přidávám ke straně, která bohužel čekala víc, ale nakonec dostala zase klasický příběh s domem, kde straší. Docela mi to je líto, protože Wan s Insidiousem dokázal, že prostě originalitu umí, lekačky, které nešly čekat za žádnou cenu, atmosféru, kterou dneska potřebuje nemálo hororů.. Máme tu terorizovanou rodinu, v ní posedlou matku a vystrašené dcerky, obrovský barák s temným sklepem, vymítání, čarodějnice, mrtvé ptáky, mrtvé psy i mrtvé děti z minulosti. Duchy a přízraky, stará prokletí, nenávistné čarodějnice. Oprátku, hrací skříňku, tajemný klavír, zastavující se hodiny, praskající žárovky nebo hrůzostrašnou panenku. Staré fotografie, autentické kamerové záznamy, mapy i novinové články. Kněze, chůvu i vyšetřovatele paranormálních aktivit. Zjeví se tu zkrátka všechno, na co si vzpomenete, což má neblahý výsledek v tom, že je toho prostě trochu moc. Pro nenáročného diváka, kterej se ještě bojí, to bude ví než týdenní zážitek, ale pro mě, jako pro náročného, který potřebuje to, co čekal, to bohužel nedokáže naplnit celkovou spokojenost. Zase ale nechci v žádném případě podlejzat, skvělá hudba, která tam chvilkami straší sama, herecké obsazení.. Na návštěvu do kina to rozhodně stojí, ale s tím, že fanoušek Wana bude stejně vyhlížet Insidious 2. // Druhé zhlédnutí mnohem lepší. Pevný 4 hvězdy, třeba to třetí vyzdvihne na pět! ;) :D

Tak jo..Filmu jsem se zprvu bál. Daný námět odpovídal přesně dnešnímu americkému filmu; Noc, kdy se lidé můžou dělat to, co chtějí - policie, záchranka a jiné služby jsou uzavřeny; to přece musí být blbost - a ba ne. Mýlil jsem se. Tak parádní napínák tu dlouho nebyl. Od toho, kdy se spustila siréna až po poslední minuty filmu jsem seděl přimáčklej k židli a divu že jsem se tím napětím nepoto. James DeMonaco na sebe zase po dlouhý době nechává upoutat pozornost + má u mě velké plus za roli Ethan Hawke, toho jsem si po tom hereckém výkonu z Sinisteru hodně oblíbil - a tentokrát zase nezklamal. Jasně, Ils, The Strangers, Static, Home sweet home a jiné kvalitní horory na podobný téma to nepřekoná, ale v žánru hororu hodně příjemná jednohubka.

Naprosto dokonalá atmosféra prostředí lesů a příjemná atmosféra 70 let. Vypadá tak strašně lacině a přesto strčí do kapsy některé zbytečně vyzdvihované horory. Takovej Norskej I Spit on Your Grave. :-) Akorát jsem u tohohle snímku nečekal otevřený konec, ale ještě pořádný final thrashing. Ten tam nebyl, škoda. I tak ale Norové dokazují, že horory v lesním prostředí (a vůbec v přírodě) jim jdou nejlíp. Za mě lepší než Villmark. 75%

Kdybych nedávno neviděl Triangle, určitě bych hodnotil líp.

Žánrová jednohubka plná zvratky, krví, slizem a stylovostí dávkovanou po hromadách. Zatímco původní dílo vypráví o skupině mladých lidí, kteří jedou na vzdálenou chatu prostě jen pařit, bavit se a užívat života, v remaku má příběh mnohem větší hloubku. Nejlepší horor za hodně dlouhou dobu. Po hodině a půl se chce zcela rozemletému divákovi tleskat a křičet: “Prosím, stáhni mě do…. lesa.” Dosavadní nejzábavnější film letošního roku.