Glowski

Herecký chameleon Cohen ví přesně co dělá, a to je také jeho jediné štěstí. Nedovedu si představit nikoho jiného, kdo by si na sebe byl schopný obléci kostým "největší rakouské gay celebrity", nevkusný byl jen na oko a stihl trefně zkritizovat neduhy současné společnosti - sexualizací médií počínaje, homofobií konče. Je pravda, že Brüno se místy opakuje a do jisté míry kopíruje postupy Borata, ale jeho satirický podtext bije do očí úplně stejně. 70 %

Chytrá koncepce plakátů i námět připravují potenciálního diváka na plnokrevné béčko, které i panu Tarantinovi připomene, co to byl grindhouse. Protože ale žijeme v době, kdy letí spíše uměleckost a neuchopitelná genialita (byť ne vždy povedená), dostane se mu čehosi, co se nechá nejlépe označit jako artový brak. Spojení ale v praxi příliš nefunguje, jednoduše proto, že děj je moc směšný, než aby se dal brát vážně a film se přitom tváří moc vážně, než aby se dal brát jako oddechovka. Zahleděnost sama do sebe a rádoby filosofická rovina zabíjejí jakoukoli originalitu a ve výsledku nacházíte hluchá místa, kde se pneumatika jen tak převaluje po silnici. Původně jsem přemýšlel, že film označím jako odpad, protože výsledek mu poměrně odpovídá, ale z jeho základů by se dala vykřesat slušná podívaná, takže úplně do koše nepatří. 25%

Úchvatná studie nablýskaného světa vlků z Wall street, kteří jsou pro krásu vizitky schopní vraždit. Doslova. Snímek natočený na přelomu milénia si dokáže udržet přiměřeně retro atmosféru, a díky hereckému výkonu Christiana Bala neztratit diváckou pozornost. Smysl a závěrečná pointa je aplikovatelná na jakoukoli „horní kastu" společnosti, která okázale předvádí vnější mamon a zoufale se snaží zaplnit vnitřní prázdnotu například drogami, nebo třeba i vraždou, a je právně nedotknutelná. Až mě udivují i mrzí legendy o extrémně násilné povaze filmu, protože nejenže ta je trochu medializována, ale široce opomíjí skutečné sdělení výpovědi. 80 %

Mnoho povyku pro nic aneb nejlepší mediální kampaň od doby Blair Witch. Po všem, co jsme se dozvěděli před premiérou, by se dala očekávat chytrá konstruktivní satira zahalená do hávu komedie ve stylu Diktátora nebo Dr. Divnolásky. Bohužel se nekoná ani jedno, jakákoli ostřejší kritika se ztrácí pod nánosy hrubozrnného humoru a Kim Čong-un tu funguje jako takový „třetí do party". Jde jen o neškodnou komedii, která zpočátku vytěžila z výběru kontroverzního námětu a úvahy o svobodě slova jsou toho důsledkem, nikoli záměrem. Tím ale neříkám, že byste se po celou dobu nezasmáli, i opravdu vtipné momenty se najdou, nicméně jako kritika žalostných poměrů KLDR vám musí stačit klišé ve stylu Potěmkinovy vesnice – krám s umělohmotným ovocem. 50 %

Velice zvláštní počin, který se nedistancuje jen od Cronenbergovy předchozí tvorby, ale hlavně od reality. Působí ploše, vykalkulovaně, vyumělkovaně. Herci nevypadají směšně, nicméně se chovají stejně jako celý film, totiž nezúčastněně. Metafory vycházejí naprázdno, nesnaží se budovat žádný děj, ale bohužel se jim ani nedaří trefně dotýkat toho, čeho by chtěly. Nečetl jsem sice předlohu, ale byl bych ochotný se vsadit, že scénář bude takřka doslovným přepisem, a pak už by se dalo tradičně diskutovat o tom, jakou literaturu je vhodné převádět na plátno a jakou ne. Zbývá tu však povedený vizuál (zajímavá kamera, dobrá kompozice záběrů), který diváka zachraňuje od naprosté nudy a dodává beztvaré hmotě alespoň určitou formu. 45 %

Kdysi dávno v naší galaxii, před všemi hvězdnými válkami, natočil George Lucas svůj mistrovský kousek. Je jím nenápadná úsměvná mozaika (záměrně nepíši komedie) poskládaná z osudů několika kluků, kteří prožívají svou poslední letní noc ve víru města. Jejich dobrodružství působí příjemně a nenuceně, stejně jako herectví, a i když jsem samozřejmě nezažil americké předměstí padesátých/šedesátých let, po celou dobu sto deseti minut jsem ani na chvilku netratil dojem, že přesně takhle to vypadalo. Ve špičkové retro atmosféře tkví síla zážitku, a je jedno jestli se k ní dostanete skrze vyumělkovaně čisté ulice ozářené pouličním osvětlením, kde se soutěží o krásu auta, nebo perfektně padnoucí soundtrack. Za podpis pod celým dílem považuji poslední scénu, ve které se dozvíme osudy všech postav za doprovodu písně „All summer long". 90 %

Vše začíná dobrým nápadem – v tomto případě bude útoku z vesmíru čelit rodina bydlící na statku za městem. Ve filmu se nedočkáme ničení světově významných měst ani vzdorující armády, ale komorního příběhu oné rodiny. První hodinu a čtvrt buduje Shyamalan napětí a v tomto ohledu jsou Znamení jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl. Atmosféra je díky zvláštním zprávám v televizi a mrazivým detailům (obrázek v knize o mimozemšťanech) opravdu hutná. Film si umně pohrává se záběry jako je cinkot zvonků na verandě a vtahuje nás do děje díky hereckým výkonům i skvělému soundtracku. Klobouk dolů před tímhle vším. Pak bohužel přijde finále, které tento klaustrofobický sci-fi thriller přenese na úplně jinou vlnu a závěr tak ztrácí na působivosti. 85 %