seale

Drsná výpověď a poselství, v podání kvalitní kameramanské práce. Podobně jako režisérovo: Sin Nombre, které jen zaujalo svým příběhem více.

Horrorová sci-fi magie. Film s velkou vnitřní atmosférou a invencí. Múzy líbaly. Stalker v americkém audiovizuálním kabátě. Obsazení Natalie Portman do hl. role odvážné vojínky a průzkumnice může vzbuzovat v nejednom divákovi předsudek, zařazující film do béčka. Já to vidím střízlivě - toto je jednoduše podařené áčko, včetně výkonu Natalie.

Hořkosladká pralinka. Mňam. Klenot české kinematografie.

Klobouk dolů. Anebo protože je v hlavní roli supr kauboj, tak klobouk spíš vlastně nahoru. :) Záběr se vchodem do červeného domu naznačuje paralelu s červeným pokojem z Twin Peaks. Očividný vliv Davida Lynche, který si mj. ve filmu vystřihl roli zpodobňující týpka, co miluje a oslavuje svou želvu skoro jako boha. Tyto pitoreskní bizarnosti jsou fajn.

Lyricko-epické vyšetřování mrtvoly tam, kde chcíp pes. Žít byste tam nejspíš nechtěli. Poklona patří režii, malým velkým hercům, jejichž výkony vykreslily realistickou a působivou atmosféru a především panu kameramanovi. Parádní práce s kamerou, se záběry, s portrétováním, s šerosvitem.

Docela hezký počin, jen některé pasáže postrádaly uvěřitelnost a zařazovaly film do čeledi amero-tuctovkovitých.

Zdá se, že si obyvatelé dálného východu libují v plačtivosti, vzlykotu, slzách. To nemusím. Tyto pasáže bych z filmu vystřihla. Jinak to byla zajímavě udělaná fantasy pohádka.

Když jsem se na to dívala podruhé, trochu jsem se bála, aby to nesrazilo můj původní pocit. Ale opak je pravdou, zážitek byl umocněn. Moc jsem v době uvedení filmu nerozuměla komentářům, že se jedná o novou Vesmírnou odysseu. Vždyť je to jiný film s jinou dynamikou a atmosférou. Typická, charakteristická Nolanovka. Každý detail zapadající do sebe jako vnitřek mechanických hodinek. Vše vybroušené jako diamant. Až teď mi dochází, čím jsou si podobné. Oba jsou to velké sci-fi formáty s duší, hloubkou a nadčasovým poselstvím.

Na dojmu trochu ubírá prostoupené americké klišé. Přesto se však jedná o herecký koncert dvou protagonistů v područí silného tématu a dobré filmařiny.

Díky názvu bylo odzačátku jasné, jak film dopadne. Ani nevím, jestli to je výtka - možná že malá ano. Nicméně je tento snímek modelovou ukázkou, co si představuji pod žánrem: psychologické drama. To je zas poklona. Dějově to bylo docela jednotvárné, ale detaily vykreslily celek a zajímavou pointu.