UncleMorty

Oukej, nadešel čas připsat první recenzi s chladnou hlavou. Chápu to celé nadšení všech těch hodnotitelů, kteří při shlédnutí této serie chlamstaji memberries a nostalgii doslova po kilech, nicméně o tom to celé není. Dragons Blood by klidně nemuselo mít v názvu vůbec onu zkratku DOTA, protože se samo o sobě jedná o celkem zajímavý příběh ze světa, který vlastně moc ucelené univerzum nemá a díky tomu si tak může dovolit cokoliv. Za mě chválím tu odvahu nebát se přitvrdit a dodat tomu eRkové aspekty. Že má animace a vlastně tak trochu vyprávění mnoho společného s Castlevanií asi zmiňovat nemusím, co bylo v Castlevanií skvělé bylo v Dragons Blood ještě lepší. Všechno to skvělé na téhle minisérii má ovšem jeden velký škraloup a to je ona neucelenost zakončení příběhů. Poslední dvě epizody působí dojmem, že by celá serie ještě další dva díly klidně snesla a mohli by jsme se dočkat aspoň nějakého zakočení (byť opět cliffhangerem) a ne koncem "epizody", který nepůsobí vůbec jako konec série a nechává hned několik příběhových linek naprosto stupidně otevřených. Doufám že další serie přijde brzy a bude mít mnohem víc dílů.

Sedím tu a říkám si jen jedno... kde by dnes DC bylo kdyby Zack Snyder u původní Justice League zůstal. Tleskám, protože i přes ty 4 hodiny materiálu jsem se ani vteřinu nenudil. Držím palce DC at se dá dohromady a ukáže nám tu podobnou jízdu jakou má Marvel.

Z nějakého pro mě zvláštního důvodu působí Pacific Rim: The Black od Craiga Kyla mnohem přívětivěji a příběhově lépe zvládnutě než oboje filmová zpracování dohromady. Dokonce bych řekl, že anime podání ve stylu Sidonia no kishi tomu sedí doslova na míru. Místo nekonečného přehračkoidního souboje mezi směšnýmy Jaegery a Kaiju tu máme příběh zaměřený na dvojici sirotků, která se po katastrofě snaží přežít v nehostiném světě, kde monstra nejsou jen obludy z jiný dimenze. Za tenhle nápad tleskám a dávám 8/10, protože se tahle miniserie dá slupnout na posezení a budete chtít víc. Konečně universe Pacific Rimu za něco stojí a já doufám v druhou serii.

Na hodnocení vůbec nekoukejte, je hodně zkreslený lidma, kteří od toho čekali akčňák ve stylu šílenýho maxe a nechápou prostě vypravěčský styl, který se drží produkce Darku. Ovšem onen vypravěčský styl, kdy se natáhne hned několik samostatně běžících linek postav u Darku možná fungoval, nicméně zde působí kostrbatě a trochu i zbytečně. Bohatě by stačila linka jen dvou postav, týkající se onoho velkého nebezpečna a záchrany. Působí to celkem originálně, avšak místy to působí jako recyklace již zaběhlých nápadů (další Katniss Everdeen fakt nechceme).

Dávám plných pět hvězd a posílám tenhle Jihokorejskej (byť do toho čína napumpovala dost peněz) počin do červených čísel, kde doufám že i zůstane. Hodně lidí tu už podemnou napsalo, že se jedná o film s hodně znatelným feelingem Firefly, nicméně je třeba brát ohled na to, že tohle není hollywoodská produkce. Space Sweepers je díky tomu neskutečně velkým překvapením na poli už takhle rozrůstající se produkce z Jižní Koree, která si poslední dobou ráda smlsne na jednom "hvězdném" projektu za druhém. Ano je to spíše "rodinná" space opera o bandě zmetků, kteří se snaží dát si život dohromady, ale celý multinárodní casting působní tak uvěřitelně, že bych klidně věřil tomu, že rok 2092 tak bude skutečně vypadat.

Klasický ex-machina béčko s už takhle zbytečně přetěžovaným Anothonym Mackie, kterýho po Endgame cpou úplně všude. Film budí dojem celkem zajímavý zápletky ,která se bohužel s přibývajícíma minutama propadá do většího neznáma a závěr je typická patriotický meh... škoda.

Politická agenda - check, Feminazi nesmysly hned ze startu - check, Sluníčkovský kecy - check, Poselství ala všichni chlapy jsou zlý - check. Hodnocení že se jedná o naprostou frašku - check. To v čem byla Wonder Woman perfektní a díky čemu bylo cítit že jde opravdu o ryze "dívčí" film, se ve WW84 okamžitě proměnilo (bez překvapení) v naprostý brak s politickým podtextem. Já nemám problém s tím, když má film znatelně "womanlike" feeling (abych ještě držkoval když dostanu jako dívak šanci pozorovat desítky vysportovaných amazanonek), ale cpát skoro do každý scény tu feminazi propagandu? Už při sledování první scény kde zazní hláška "I hate guns" mi bylo jasný, že tady je něco špatně a po zhlédnutí i bylo. Tak strašně uplácaný scénář bych čekal u nízkorozpočtového filmu, ale rozhodně ne vysokorozpočotvý produkce, který i nějaký hlavní příběh/poselství pošle okamžitě do kopru. Mandalorian (hupz sorry, Pedro Pascal) působil zpočátku jako fajn záporák, ale jeho skoro okamžitá proměna na konci byla tak silně na facku, že jsem upřímně rád, že mě film stál jen cestu ke kámošovi a pytel chipsů. Wonder Woman to má podle mě tímhle spočítáný.

Leč kniha mohla být zajímavou tvorbou o spojení dvou duší, které od sebe dělí stamiliony kilometrů, tak filmová adaptace je spíše nesourodým celkem dvou naprosto odlišných příběhů. Clooneyho "postapo lone survivor" má v sobě s malou Iris mnohem více chemie, než chemie s postavou v celém závěru. Nechci zbytečně spoilerovat, nicméně řeknu k tomu jen tohle. Midnight sky se měla knihou Good Morning Midnight spíše inspirovat a natočit tak třeba dvoudílný film, než tuhle splácaninu, která skáká mezi naprosto rozdílnýmy styly.

Když feministky a lgbt+++ trash ničí zlaté dědictví, je zde stále záchrana v podobě Filoniho a Favreaua. Sice mam tušení že tímto se s námi Mandalorian rozloučil (nebo minimálně nás opustí příběh osamělého pistolníka co se stará o dítě), avšak pokračování v podobě potitulkového easter eggu je víc než dostačujícím potěšením.

Na úplných pět hvězd to není, byť se jedná o kvalitní počin z území chobotnicových úchylek. Alice in Borderland je jako každý jiná orientální produkce filozoficky prostě jinde, na což by si dost diváků mělo už dávno zvyknout. Celé to působí jako silná inspirace SAO a Log Horizon, ale originalita tkví především v tématu, které se zaměřuje na hledání tajemného "game mastera". Už teď je nad slunce jasný, že druhá serie je na cestě a já se narovinu říkám že zaslouženě.