Mikithemage

Největší překvapení ze všech fimů, co jsem letos viděl, mi přichystal tenhle neotřelý kousek. Švýcarák pobízí k nesouhlasu, ale stačí mu trocha vaší pozornosti a celý význam, který máte problém strávit obrátí vzhůru nohama. A pak si řikáte, co asi tak dalšího může skrývat, když si i svoje flatuláty nechává pro sebe. Asi se někomu může zdát, že ten film akorát neví, co chce být a tak zakrývá svoje (rádoby) myšlenky za vtipy o prdění. Ale v tomhle filmu jsou věci využitý metr nad rámec jejich potenciálu a posunutý k opačnýmu pólu jejich významu.

TWD si za svých šest let sáhlo na nejvyšší příčky i na ty nejnižší, dostali jsme epizody nejnapínavější, jako loňské finále a pak tu byla "Chupacabra". Dostali jsme epizody nejakčnější, jako "Too far gone" a pak tu byla "Cherokee rose". Byly tu nejzapamatovatelnější epizody - "Pilot" a pak tu bylo "What happend and whats going on"... Ale tahle epizoda je něco dost jinýho. Začne dost klidně na to, s čim jsme končili naposledy. Spolu s Rickem vlastně moc netušíte, co se právě stalo. Scéna v mlze a Neganův "aport" ve mně vyvolaly větší beznaděj, než co jsem si kdy mohl představit, že u sledování TWD budu mít. Pak si začnete dávat vše dohromady a vyjde vám z toho sice šokující, ale rozhodně ne samoúčelná podívaná. Epizoda si i přes svojí dost viditelnou brutalitu nechává prostor na ticho a prostou interakci mezi postavama, co známe už dlouho, ale ne v tomhle světle - spíš ve tmě. Jistě říkejte si, že je to gore-fest, po tom, co se znuděně odvrátíte od kousků mozku a očí, ze kterých sosá hladový zombie, ale tady jde o rozjetí něčeho novýho, něčeho, co ještě v seriálu nebylo - jestliže si TWD kdysi přivlastnilo heslo "SURVIVE", tak teprve teď je to opravdu o tom, přežít!

Temné uličky. Opuštěné haly. Jeden chlápek s kapucí. Všude lítaj zelený šípy a ty nejumělejší zlatý jiskry. Nevim jak jinak než říct, že kouzlo první série je zpět. Oliver se už zase nebojí jít přes mrtvoly, drama ala cw po dlouhý době dává smysl a neni to jen samoúčelný blábolení. Atmosféru to má přesně tu, která se z Arrowa někdy během třetí řady vytratila, a která mi tu tak chyběla. Teď se ještě prosím vyserte na to sprostý CGI a dejte ty peníze do něčeho, co vám přeci jen jde. Třeba kaskadéřina.

Zajímavé kloubení mnohdy až politické detektivky a dokumentu. Hold vzdávám hlavně Mourovi mourovatýmu. Jeho charisma na mě doslova sálá z obrazovky, ale seriál rozvádí jeho příběh do komplexnější, ne jen jedné roviny. Těžko říct, jestli je tady v roli záporáka nebo hrdiny, ale jisté sympatie si získává a nakonec mu člověk i musí zatleskat. Jsem rád, že tvůrci si sami sobě rozvázali ruce za zády, když v půlce série jemně odstoupili od dosti jednoznačné linky DEA vs. Pablo, nabídlo to mnoho příležitostí, jak ukázat, že tenhle příběh prostě nemá jednu stranu zlou a jednu dobrou.

Uffff ok, tak celej týden jsem se připravoval na další utrpení, který mi v poslední době Arrow přinášel, takže tohle jsem tedy opravdu nečekal. Glen Winter očividně měl dost jasno v tom, co tenhle pomalu zmírající seriál potřebuje. Ano kritiku musím opět připsat na konto scénáristům, kteří postavám dávají k neuvěření směšné dialogy, flashbacky jsou prostě flashbacky a já nebudu předstírat, že už jsem si nezvykl na to jakým stylem se odvíjejí. Darkhův plán B by byl bezvadný nápad, kdybych dovedl vnímat nějaký romantický vzath mezi Ruvé a Darkhem, bohužel tahle série nenabídla ty scény ala Daredevil, díky kterým bychom mohli v hlavním záporákovi vidět víc než jen záporáka. Tim tentokrát ale můj výčet končí. Poslední dvě epizody dostali nejhorší hodnocení, ale tady jsem nějakou dobu uvažoval i o pěti hvězdách díky naprosto fenomenální režii, akci a kameře. Každá scéna je dobře začatá a dává smysl, každej konfilkt konečně opravdu vychází z postav a ne z toho, že si někdo, někde v CW řekl, že příběh musí pokračovat takhle a takhle. Herci sice hrajou, ale hrajou dobře. Taky jsem snad poprvý věřil Oliverovi jeho zbytečnej heroismus a jediný co k tomu stačilo bylo několik vět mezi ním a Digglem. No zkrátka klobouk dolů režisérovi. Víc takovejch epizod. Možná, že finále bude tak hrozný jako minulou sérii, ale tahle epizoda mě alespoň navnadila natolik, abych se dál díval, a abych se tady takhle rozepsal. No to se teprve vidí dobrá epizoda, když o ní mám tolik, co říci. :)

Flashovi se letos ze všech tří seriálů nejlíp daří dělat zajímavý postavy a samostatně dost zábavný epizody. Tahle je toho skvělou ukázkou. Spojující příběh druhý série, ani když se schiluje do finále, tak zajímavej, jako byl v první sérii, není. Spoiler: nebýt konce, měla by tahle epizoda ode mně, díky svý našláplý atmosféře, plný hodnocení. Ale sakra když přivedete v podstatě skoro novou postavu, tak jí nezabijete hned druhou epizodu. Mám pak snad jako divák předstírat, že mě ty dvě epizody přiměly Henryho mít rád?

Wan hraje dost na náznaky. Intro navnadí na silný drama, ale brzo se ukáže, že je všechno úplně jinak. Přerodu v zabijáckou zbraň máte věřit, protože vám film ukáže, že Bacon nemá tušení, jak se zbraní zacházet a hned na to vystřílí tucet lidí. Taky ale dost dobře využívá prostoru, kde se odehrává akce a musím říct, že film má rozhodně drive.

Jednu hvězdu si zaslouží herci, kteří se i přes jeden z nejotřesnějších scénářů, který tenhle seriál za své čtyři série kdy měl, snaží dostat ze sebe co nejvíc. David Ramsey se s tím vypořádal rozhodně nejlíp a herecky tady doslova září. Bohužel to prostě nedrží dohromady. Scénář je příšernej, no a režisérka si s ním očividně nevěděla moc rady - to se jí nedivim! (Ještě jen technická: líbí se mi, jak CW spojuje všechny tyhle seriály dohromady a vkládá sem tam občas nějakej ten easter egg a je mi jasný, že je dost náročný pak udržet kontinuitu, když vám jeden seriál neběží dva týdny a ten další dva měsíce. Jasně, že se pak crossovery dělaj dost těžko, ale nebylo by mnohem víc zajímavý, kdyby Barry pohřeb nestihl kvůli tomu co se stalo v epizodě 18 s jeho schopnostma?? Kvůli takovejm maličkostem, si myslim, má největší cenu sledovat všechny ty seriály pospolu, tak proč toho tvůrci víc nevyužijou je mi záhadou...)

U Red Eye je to strašná škoda konce. Prvních padesát minut to bylo to dost možná to nejlepší co jsem kdy od Cravena viděl. Způsob jakym jsou napsaný a zahraný postavy a především jejich dialogy je tak strašně zajímavej. Jejich představení a role, jakou hrajou na začátku toho skromnýho příběhu je neskutečně dobře zrežírovaná. Potom vás Craven usadí na většinu filmu mezi dvě sedadla v letadle a vy pozorujete dva lidi, jak mluví. Když se to podá takhle, asi to moc napínavě nezní, ale díky Cravenově režii a dvěma skvěle zahraným postavám jsem si užíval každou výměnu co mezi nimi proběhla. No a pak se to letadlo snese hodně nízko až k zemi a vám je v posledních minutách filmu naservírovaný scénáristický paskvil coby velkolepé finále. Dojde i na nějaký ten výbuch, shledání se s rodinou, no a moje skóre hnedle spadlo o dva stupně.

Hluchá osamělá hrdinka je v home-invasion hororech dávno vyšlapaná cesta. Především díky hororu Wait Until Dark s Audrey Hepburn tvůrci vědí, že se z toho dá znásilnit dost napětí. Napětí se tomuhle filmu daří udržet dost dlouho díky hlavní postavě, která je skvěle zahraná i napsaná. No a zabiják? Nezajímavej, bez motivace, příběhu. Kvůli němu mi bylo vlastně ukradený jak film skončí. To, že scénář v několika místech dost chytře využívá hlavní postavy (třeba scéna kdy si v hlavě přehrává všechny svoje možnosti je supr) a pak taky parádní sound design mě přiměly to dorazit až do konce. Některé scény bych si určitě dal znova, ale celý film už bych jen prospal.