bobrux

Očekávání byla obrovská a poslední minuty před půlnoční premiérou ve mně snad i rostla nervozita z toho, že přijde na řadu zklamání. Že to bude hovadina jak vrata, J.J. Abrams bude muset do vyhnanství jako mistr Yoda a svět nebude nikdy jako dřív. Naštěstí od první scény je jasné, že chyba se nepřipouští. Vizuálně je to na jedničku s hvězdičkou. Tam kde se v nové trilogii honil Lucas za pixely a zelené plátno smrdí z každého záběru, je díky fyzickým kulisám vše hmatatelné, přirozené a kombinace s digitálními triky tolik nebije do očí. Abrams si jistou rukou hraje s každým záběrem a mě jako diváka měl absolutně ve své moci. Bitva na planetě Takodana i závěrečný duel v lese, aneb vrcholy filmu ve mně rezonují ještě dva dny po opuštění kina. Na druhou stranu je to ale doslova a do písmene novodobá kopie epizody IV. Je třeba zničit obdobu Hvězdy smrti, noví hrdinové objevují Sílu a kostrbatě jí používají a vše kolem záporných postav je načrtnuto jen lehkou linkou, aby v dalších filmech bylo na čem stavět. Takže ve výsledku nám JJ. na Vánoce nadělil nové Star Wars, krásné, naleštěné, víceméně bez vad na kráse ovšem obsahově slabší. Měli bychom se na něj snad kvůli otevřenému konci a povrchnímu ději bez patřičné hloubky zlobit? Při srovnání s předchozími úvodními filmy každé trilogie ani omylem, dostali jsme Epizodu IV ušitou přesně podle dnešních hollywoodských střihů. Ohromnou, spektakulární, dojemnou i tragickou. Nechal jsem si po projekci dva dny na rozmyšlenou a dal bych objektivně čtyři hvězdy, ale za to jaké měl Abrams koule vůbec kývnout na téměř nesplnitelnou misi a s jakou jistotou nám svůj předkrm servíruje, přidám jednu Hvězdu smrti navíc. George Lucas zajisté odpustí, ale takhle by to neukočíroval ani omylem.

Narovinu musím říct, že občas jsem se nudil. Dialogové smeče nefungují vždy, ale jednou za čas přijde tak neskutečná hláška, až jsem byl nucen se slzami smíchu to hluché místo Rogenovi odpustit. Navíc mi film rozšířil obzory. Pořád jsem si říkal k čemu jsou dobré ty popové sračky, které ze sebe tlačí Kačenka Perry, a od teď si už explodující vrtulník nedokážu představit jinak, než s podkresem "Cause, baby, you`re a fiiiiiiirework"…

Druhá polovina dokumentu je jen hezky natočenou reklamou na album Real To Reel, kde se všichni tři čtvrtě hodiny ohánějí bezkonkurenčním pultem Neve produkujícím ten nejúžasnější zvuk na celé planetě. Skutečnost, že ten nebeský analogový rozsah zvuku stejně nakonec ořežou digitalizací, je zde taktně zamlčena. Kdo se podívá jen na první hodinu, která je divácky naopak velice zajímavá a přitažlivě sestříhaná, tak přijde jen o pokrytecké žvásty o zlé digitalizaci.