Kimon

Klasický mafiánský snímek sedmdesátých let, italské a francouzské koprodukce. Někdo tahá za nitky a všichni jsou jen loutky. Kdo je ten někdo? Myslíte, že když se na tento snímek podíváte, že to odhalíte? Zkuste to, sám Ventura v tom plave.

Hluboce procítěný snímek Karla Kachyni (prosím nezaměňovat s romantickým), na který se nezapomíná. Takto natočit dovedl jen Karel Kachyňa ve svém nejlepším tvůrčím období. Bravo.

Krásný humorný filmový příběh o životě a starostech obyvatel malé italské vinařské vísky z období 2. světové války. Anthony Quinn mi svou hlavní rolí a hereckým projevem v tomto snímku připomněl jeho neznámější hereckou postavu Zorby z filmu "Řek Zorba". První třetina filmu by se dala hodnotit spíše průměrem, ale od nástupu Bomboliniho do vyšší společenské funkce se dostává film z uměleckého hlediska svou hodnotou do oblasti filmové tvorby hodné ceny nejvyšší, tedy Oscara. Bohužel, zůstalo pouze u nominací. Mého pětihvězdičkového oscárka ale Anthony Quinn naprosto s přehledem získává.

Velmi slušný francouzský thriller dokazující to, že sedmdesátá léta znamenala pro francouzskou kinematografii dobu největší slávy. Pár okamžiků ve filmu sice nelogicky "zaskřípělo", ale v celku dost zajímavé. Znamenití herci, výborný původní CZ dabing. Podobné filmy: Francouzská spojka, Francouzská spojka 2

Převlíkačka mužské dvojice na způsob "Někdo to rád horké". Jako komedii hodnotím slabým průměrem. Mezi dva a tři body.

Původní pohádka H. Ch. Andersena jako horor či thriller. Temné barvy, vše ponuré. Hans Christian Andersenovy pohádky sice romantikou a láskou nikdy neoplývaly, ale myslím, že v tomto BBC poněkud přestřelila. Je vždy potřeba si při tvorbě jakéhokoliv filmového díla uvědomit pro jakého diváka je film určen, a jak na něj může (dětský) divák reagovat. Tuhle filmovou verzi Sněhové královny bych svým dětem určitě nepřehrával, i když filmy deklarované jako "rodinné" by měly být vhodné pro celou rodinu, tedy i pro děti. Pokud bych chtěl mít psychicky zdravě se vyvíjející děti, tohle bych jim zavrhl. Určeno spíše pro mládež. Oč laskavější a krásnější jsou ty klasické Sovětské filmové pohádky Sněhová královna z roku 1957 či 1966.

Co dramatického v tom hledat? A komedie? Svým stylem nepodařeného humoru bych přirovnal ke kolekci "Kameňáků". Snad ke konci se dojem "komediálního" snímku maličko zlepšil, především příjezdem Předsedy vlády se svými tvrďáky "bodyquardy". Jeho výstup na pódiu, stejně tak jako výstup všech hovořících do mikrofonu, však zvukař evidentně nezvládnul. V těch okamžicích jsem se musel obejít u svého plasmového Panasonicu bez rozpoznatelného zvuku. Nic nepomohlo ani uživatelské nastavení zvuku. V ozvěně se slovo totálně ztrácelo. Co mi snímek dal? Pouze informaci, kterou jsem už dávno věděl. Že mnozí politici jezdí na setkání s lidmi jen proto, aby se zalíbili a něco dobrého snědli, aniž by za to něco pro lidi udělali. Poslední vteřiny filmu to jasně naznačily - odhozené nepotřebné věci v kukuřičném poli.

Hodnotit slovy? Kdepak, toto si musí každý filmově prožít sám a udělat vlastní názor. Kdo má rád Tinu, její temperamentní hudbu a obdivuje její obrovskou vnitřní sílu vyhrabat se opakovaně ze dna, jistě nezalituje toho, že strávil s Tinou 118 minut. Ten její temperament a chuť do života bych v těch letech chtěl mít. BRAVO!

Co tohle bylo? Jsou snad bratři Coenové vyhořelí jako palivo z tuzemské jaderné elektrárny? Začátek krimi bez náznaku komedie, od poloviny snaha o jakési nepovedené komediální prvky postavené na vulgaritě Johna Malkoviche a vyvalených očích Frances McDormandové. Tohle má být kvalitní výtvor bratří Coenů? Promiňte vy všichni, kteří tohle bláto hodnotíte čtyřmi hvězdami, ale mě se to tedy zdálo silně, velmi silně podprůměrné. Tohle se nedá střebat ani jako parodie.

Jak už sám název napovídá, jde o bláznivou komedii, která v určité části (pohřební služba) dosahuje až hranice morbidního humoru. Pokud se divák nad touto hranicí povznese a nedotýká se ho v ten okamžik citlivě z důvodu vlastního truchlení, může být i tento kritický okamžik překonán a hodnocení může být vyšší. Komedie je od toho, aby pobavila, i když to může být na samé hranici vkusu a za cenu toho, že někoho citlivějšího urazí. Mě neurazila, přijal jsem ji.