Kimon

Pociťuji, že jde sice o trošinku více přislazený filmový zákusek, ale za kýč bych to v žádném případě neoznačoval. Vítám, že něco takového vůbec vzniklo. Historických filmů totiž není zatím tolik, jako by bylo potřeba. Není divu, výpravný, kostýmově náročný snímek žádá pěknou hromadu financí, ale když se vytvoří kooperace více finančních toků, pak to jde. Přál bych si pokračování Marie Terezie a obecně více historických dramat z období našich středoevropských dějin. Marie Terezie byla velká reformátorka a zasloužila by si filmového zpracování v širším záběru, tedy pokračování těchto dvou dílů třeba až do její smrti. Marie Terezie (TV film) z roku 2017 je velmi dobrý filmový produkt. Díky. Čtěte více: https://www.novinky.cz/kultura/459318-recenze-okouzlujici-vzpurna-divka-ceska-televize-odvysilala-dvojdilny-historicky-snimek-marie-terezie.html

Myslím, že měl zůstat scénář v rukou původní autorky Lucie Konášové z prvního dílu. V tomto pokračování již nebyly dialogy tak skvěle pohádkově vytříbené. Ano, je pravda, že natočit pokračování něčeho tak úspěšného je asi náročnější než stvořit díl první. Divák je první částí namlsaný ke druhému se staví částečně s odstupem, ale i s očekáváním. Ale pozor, opět žádá v dalších pokračováních pohádkový styl dialogů. Je to přece pohádka a ne nějaký akčňák, pánové scénáristi. Snad, pokud někdy vyjde další část, a dle Vašeho vyjádření na téma Tři králové, nebudou Petronel s Uriášem držet v rukou pistole a v Uriášově čertovské brašně nebude uložen odjištěný granát. To už by mě piclo. :-) Tak s Bohem, pane Strachu a Epsteine, a do případné třetí části vám oběma přeji v mysli a peru více pohádkovějších dialogů a méně akčnosti. Je to snad pohádka pro dospělé, nebo vlastně ne? Zkuste opět spolupráci s Lucií Konášovou. :-) Přesto díky za Anděla Páně 2. Pořád je to v českém filmovém pohádkovém světě to nejlepší, co máme.

Film dialogy maximálně úsporný, o to více náročnější na divákovo myšlení. Svou strohostí a chladem připomíná severský styl filmové produkce. Asi ne každý toto filmové dílo ocení.

Pravděpodobně, kdyby tehdy měla Olga ze strany matky více pochopení a tím i mateřské lásky a citu, ten zločin by se nestal. Ovšem chladná a bezcitná matka, navíc ještě lékařka, která by měla mít k lidské duši blíže než kdokoliv jiný, Olze pomocnou ruku nepodala. Ano, dát ji peníze, či napsat neschopenku, to uměla, ale to bylo vše co byla pro vlastní dceru ochotna udělat. Na vražedném činu se tedy podle mě podepsala především matka, ale i bohužel společnost v podobě ostatních lékařů či spolupracovníků. Odvržena do ústraní, odsouzena do osobních psychických problémů. Kdo je nějakým způsobem odlišný od ostatních, toho zkažená společnost odvrhne. To bylo, je a asi zůstane napořád. Lidé jsou smečka a slabého, zraněného či neschopného přežít utratí jako prašivého psa.

Vzhledem k tomu, že v té době (1965) se vytvářely jen samé filmy poplatné komunistickému režimu, byly detektivky (Tůma, Líbal) doslova vysvobozením pro každého nebolševického filmového diváka.

Zvukař Roman Čapek by se měl hóódně polepšit, to příšerné huhňání herců pod nosem by měl svou přirozenou autoritou třeba i násilně odstranit. No, asi to nebude jen jeho chyba, ti dnešní herci své hlasivky přece neumí a ani nemohou namáhat srozumitelnou mluvou. A ke scénáři mohu jen poznamenat, že se jedná o mnoho střípků rozbité vázy seskládané narychlo a navíc v naprosté tmě, takže smysl slepené vázy často utíkal do nekonečna. Voda tedy uniká mnoha dírami, ... květy vadnou. A není to tím, že bych snad byl líný u sledování zapojit svůj mozek a ty střípky v mozku přeskládávat. Použitý návod: uchop myšlenku, napiš scénář, vytrhej všechny listy, rozhoď je v prostoru a pak je potmě seskládej. Následně slep listy ve hřbetu a nabídni ke zfilmování. Dostaneš "Spravedlnost" a ode mě dvě hvězdy. Pane režisére a herci !! Slovní artikulace je vytváření hlásek pohyby mluvidel při mluvení; ve filmu je obzvláště důležitá! Pokud to stále nechápete, požádejte o lekce herce pana Jana Přeučila. Více na http://www.jsinfo.cz/komdov/artikula.htm

!! TO JE TEDY SÍLA !! Ach jo, ... je neuvěřitelné, kolik nesnášenlivosti, vulgarity, nenávisti, nepochopení a zla je v českém lidu. Když si tak pročítám některé komentáře, docházím k názoru, že mnozí se snad ani neměli učit psát a mluvit, aby své nenávistné bláboly pak nevěšeli na veřejnosti. Je naše společnost na tom morálně už opravdu tak špatně? Pak se bojím budoucnosti. Tvrdím, že nenávist a odpor kolem sebe šíří ti, kdo ničeho dobrého a hodnotného nejsou schopni.

Nerad hodnotím filmy, kterým nerozumím. Je to stejné, jako bych stál před plátnem abstraktního malíře, věděl o něm, že je velmi vysoce hodnocen (tedy alespoň finančně) a já z obrazu nevyčetl, co má znázorňovat. Když se natáčel tento film, byl rok 1967/68. Jak všichni víme, byl to rok pokusů o politické proměny naší země, které byly z kraje rychle a násilně potlačeny. A naše myšlenky se tenkrát zmítaly v extrémních polohách. To se projeví samozřejmě i na tvůrčím uměleckém projevu. Tak tomu bylo i v roce 1989, kdy se národ opětovně, tentokrát však úspěšně, pokusil změnit politický systém. I tenkrát se to projevilo v tvůrčím myšlení filmových tvůrců a na některé filmy se vůbec nedalo dívat. Tenkrát vznikaly pro změnu zase krvavé hororové snímky, tzv. nových scénáristických a režisérských tváří. Inu, někdy se tedy musíme smířit s vlastním nepochopením.

Dodal bych i poněkud psychologický. Ono totiž stáří není jen to, co nám všem v reklamách a na reklamních letácích tvrdí pojišťovny. Šťastné a spokojené stáří v reklamních spotech s aktivními a šťastnými sympatickými prošedivělými partnery s úsměvy na tváři a po všech stránkách hmotně zabezpečenými a dokonce bez zdravotních problémů. Tak to není. Skutečné stáří vypadá jinak. Tak se tedy podívejte, jak někdy může chutnat stáří. Ale pozor, film bych zařadil spíše do kategorie "artový", tedy pro náročnějšího diváka.

Opravdu, jak píše st3f0o, někteří absolutně nepochopili oč jde. Žádný vlak do koncentračního tábora, ale pouze vlak naplněný francouzskými uprchlíky z území poblíž belgicko-francouzských hranic. Prostě a jednoduše prchají před rozpínající se fašistickou armádou. Tak, jak je psáno výše v obsahu. A že jde o film poměrně divácky náročný, o tom není řeč. Vždyť téměř každý film s obsazením Trintignant či Schneiderová má vždy jakousi přidanou uměleckou hodnotu a zapomeňte na některé zde napsané nesmyslné komentáře. Nejsem hloupoučký divák, takže mi nepřipadalo, že by mi snímek křečovitě vnucoval nějaký názor. No a jen tak mimochodem. DÍKY VOJANE, na filmečku jsem si pochutnal.