Kimon

Konečně po dlouhé době zase jeden slušný český thriller, který sází na obsah a ne na plytké akční scény. Bravo. Dobrý scénář, skvělé herecké výkony, skvělá psycho atmosféra.

Náhodná okolnost a boj o holý život vytvořily z původních válečných nepřátel opět civilně lidsky uvažující bytosti. Tohle se tedy švédsko-norskému filmovému štábu velmi slušně povedlo. Bravo. (Podobný námět smíření zdánlivě neusmiřitelných byl použit ve filmu Útěk v řetězech z roku 1958).

Nu, na tu dnešní bídu v oblasti české kinematografie docela vkusné. Dokonce si myslím, že už i autoři scénářů pomalu opouštějí myšlenku, že komedii nedělají jen a jen vulgární slova, že pane Polívko. Ale nějaké to slůvko "hovno" z vašich úst rád přijímám. Mile každý Váš herecký výkon okoření, pokud těch hoven není plný kýbl. :-)

Natěšen na "starou dobrou italskou komedii" ze sedmdesátých let jsem na konci dospěl k názoru, že ne všechny italské komedie z tehdejší doby jsou špičkové. Tato se v první polovině jako komedie alespoň tváří, v druhé polovině se spíše přiklání ke slušnému krimi žánru. Prostě ani ryba, ani rak. Nenudil jsem se příliš (jen trochu), ale ani nijak zvlášť nebavil. Celý obsah by se krásně vměstnal do pouhých 90 i méně minut.

Naivní, laciný scénář nestojí za zlámanou grešli, ale mám rád Bronsona. A také se rád dívám na to, jak někdo dělá díry do grázlů nejvyššího kalibru. Není přece třeba ty největší grázly živit ve vězeních za peníze daňových poplatníků. Nečekal jsem moc, a snad proto jsem byl spokojen.

Ano, Iveta Toušlová a Josef Maršál opět bodují. Jakoby by vyslyšeli mou myšlenku a mailovou žádost zavítat s "Toulavou" i na Slovensko, nám všem tak blízké. Rád se vracím do krásné slovenské přírody se svými pohorkami a zajímám se především o přírodní krásy slovenských hor, a protože při těch tůrách jaksi nemám šanci poznat i ty šikovné řemeslné ruce místních obyvatel, vítám ochutnávky prostřednictvím ČT i v tomto směru. Bývaly nedávné doby, kdy byl pro obyvatele západní části bývalého Československa pobyt v SK nepřijatelně drahý. Dnes se již situace s přemrštěnými cenami poněkud zklidnila a je čas a možnost opět do slovenských krajů zavítat častěji a to nejen prostřednictvím obrazovky. Věřím, že tento pořad opět nastartuje výlety do SK a nebude ceny s přílivem nových turistů opětovně navyšovat. ... Halušky v rozumné ceně si vždy ochutnám, a nejenom ty.

Pravděpodobně v pořadí druhé filmové zpracování románu Josefa Kopty (první v roce 1937 a třetí nejčerstvější v roce 2008). Je třeba se zmínit , že se jedná, stejně jako i u obou dalších verzí pouze o námět, čili, scénář se nedrží doslova knižní předlohy, ale byl přepracován v tomto případě pro amerického diváka (režisér Hugo Haas žil již v té době v USA). Je tedy zajímavé, shlédnout všechny tři verze, tak jako se to podařilo mě a porovnávat. Základ všech filmových verzí je stejný, tedy hluchota hlavní postavy a chování postav v bezprostředním okolí. Závěr je ovšem ve všech třech případech poněkud odlišný. Posuďte sami.

Vcelku slušný western, jen v závěru filmu mi připadalo chování naivního a nezkušeného mladíka, na dobu ve které se příběh odehrává, přespříliš naivně mírumilovné. A právě proto nedávám vyšší hodnocení než tři hvězdy.

Stařičký dokument dotýkající se vývoje životního prostředí Podyjí v dobách socialistického státu. Záběry z oblastí běžnému občanovi ČSSR tenkrát ještě nepřístupných z důvodů ostnatých drátů byly pro tehdejšího diváka jistě velmi zajímavé. Snímek se velmi opatrně dotýká také tehdejšího necitlivého využívání zemědělských ploch ošetřovaných chemikáliemi a nabízí úvahu a zamyšlení nad budoucností fauny a flóry v široké souvislosti, nikoliv jen co se týká chráněné oblasti Podyjí. Obrazová kvalita bohužel odpovídá době vzniku.

Tento titul přivítá pravděpodobně jen vyspělý, sečtělý a kulturní divák (prosím, neplést s divákem TV Nova a jiných komerčních TV). Přitom mu nemusí být nutně šedesát let. Až do šedesátky čekat opravdu není třeba. Chci věřit, že takových kulturních diváků se dost najde i mezi mladší generací. A jaké vlastně ty "Oči černé" jsou? Lehké, stravitelné, prostě nic těžce oduševnělého na způsob některých dnešních nezávislých filmů. Mastroianiho naprostá přirozenost v roli lehkovážného milovníka žen a ten pomalu ubíhající děj zajímavě vyprávěný přivádí diváka do stavu příjemného, občas úsměvného až romanticko-nostalgického stavu duše. Prostě ironizující vyprávění o životě snobských zbohatlíků první poloviny minulého století ve stylu Čechova s nádechem italské komiky. Tedy vkusné propojení. Jde o vyprávění pouhého snu jednoho se svým životem nespokojeného člověka nebo opravdu o vyprávění prožitků skutečně zchudlého a zkrachovalého přiživujícího se bohéma? To už musíte posoudit sami ....