troufalka

Neznáme pojem Heimatfilm, jako mají rakušáci a němci, ale zato máme filmy vlastenecké. Jsou stejně zidealizované a uačeasné a v době svého vzniku byly i preferované a oblíbené. Svatopluk Innemann zpracoval látku profesionálně zdůraznil lidský roměr, snažil se potlačit patetické přehrávání, což se podařilo jen zčásti. Vzniklo dílko, které zajisté potěší učitele češtiny, neb je skvělou učební pomůckou.

Domácí pohřeb na pokačování. První Hitch s poťouchlým humorem. Výborně napsaný scénář.

Napřed mi lezla na nervy matka, teď už mě štvou obě.

Tak nebylo to špatné, jen ti herci se mi zdáli tak nějak prkení ...

Ve 27 minutách se toho opravdu moc říci nedá. Není divu, že jsou vybrané jen oceněné a v zahraničí známé kusy. Opět jen lehce načrtnuto bez větších souvislostí.

Zpočátku bavila silná nadsázka a stylizace, teď už je spíš na obtíž.

Nebýt naší tradiční ChallengeTour asi bych to vypnula po deseti minutách. Takhle jsem to přetrpěla do konce.

Trochu to na mě působí dojmem, že psychedelický kabátek byl navléknut poté, co si pan režisér nevěděl rady, jak dílko uchopit. Akoby chtěl navodit zdání závažnosti analéhavosti, která ale zůstáva divákům skrytá, zdá se, že se příběhem kochá jen samotný tvůrce. Ani podruhé s odstupem času si nenašlo cestu do mého srdce. Mám ráda přímočaré kusy v čistém provedení.

Co je špína a co je čisté? Co je veřejně prospěšné a co zásah do soukromí? Velmi užitečný dokument.

Nechť mi fanoušci prominou, ale její zpěv byl zajímavější než její život.