troufalka

Pokud uvidíte první díly, budete zřejmě nadšeni. Autor série se jeví jako člověk, který toho o filmu ví hodně. Jako by se nesnažil držet nějakou dějovou linku, rozpovídá se o tom, co pokládá ze zajímavé. Jednotlivé díly sice mají nějaký název, ale pak se zdá, že přeskakuje od jednoho tématu k druhému, u žádného autora nebo motivu se dlouho nezdrží. Toto vrstvení myšlenek mi nijak nevadí, mám sice ráda nějakou myšlenkovou osnovu, ale ve své podstatě jsem také chaotik páchající řadu věcí současně. Ostatně tento seriál není žádnou vědeckou studií, ani se o to nesnaží. Dává nahlédnout do myšlenek autora, ukazuje jeho pohled, odráží jeho lásku k filmům. Co vidím jako pozitivní je skutečnost, že Marka Cousinse zajímají aspoň z větší části stejní autoři jako mne. Dokument nabízí ukázky zajímavých (často těžko dostupných) snímků. To vidím jednoznačně jako přínos. Slabinou jsou věci pro dokument dost podstatné - chybějí jména účinkujících, informace jsou nedostatečné, povrchní, není patrné, kdy přechází k novému tématu. Příliš osobní interpretace se s postupujícími díly stává spíš obtěžující. Problematické je srovnávání nesrovnatelného (hledání podobných scén v jiných filmech), doměnky o inspiraci u jiných režisérů, které jsou ale čirou spekulací a promítání vlastních myšlenek do konkrétních postav. Úsměné jsou snahy o napodobení vybraných scén ze známých filmů, navštěvování filmových míst a předvádění artefaktů. Celý seriál je výtvorem nadšeného amatéra, který je sice vnímavým pozorovatelem, ale chybí mu hlubší znalosti a důslednost.

Rekonstruce románské kresby byla fascinující, ale zklamáním bylo, že se kodexem zabývali tak málo. Čekala jsem 52 minut nadupaných informacemi, ale oni na to šli filutové pěkně od lesa.

Autoři vsadili na humor němých grotesek, které umně navršil na jednu hromadu, až z toho vzniklo velice zábavných 86 minut. Útok na bránice celé rodiny. Minimálně jednou za vidění to stojí.

Dneska jsem zmllsaní filmovými pohádkami, ale dřív se točilo za mnohem skromnějších podmínek. Ale tehdejší televizní inscenace měly mnohem větší kvalitu jak obsahovou, tak i v hereckém provedení než současné velkofilmy.

Hynek Čermák překvapil sílou hlasu. Začátek byl víc chaotický, rozjezd pomalý. Trochu se tlačilo na pilu. Velký důraz se klad na vztah Antonína k Josefíně. (Nesrovnalosti. v historických faktech - na neštovice zemřela Růženka, na otravu fosforem Otakar.) Dvořákova osobnost byla vykreslena celkem věrně. Dvořák Hynka Čermáka byl plnokrevný, nabručený, zraněný a zadumaný. Koresponduje mi to i s výkonem jeho hereckého kolegy Josefa Vinkláře. Nechci nijak snižovat tento počin nějakým srovnáváním, natočit slušný životipisný film není snadné. Ocenila jsem nový vhled do Dvořákova nitra. Celkový dojem pozitivní.

Jediný moment mě líbil víc než u originálu, tuším, že to bylo v koupelně. Ale to už se asi nedovím, páč nebudu mít odvahu podívat se na to ještě jednou.

"Doktorky, kteří jsou členy strany zavírám na nejkratší dobu, co jde. Sexuální devianty, kteří jsou členové strany držíme trochu déle!" "Taková arogance!!!"

Postava Céline Dion je fascinující. Dokument o ní bohužel spíše prodprůměrný. Vlastní interpretace fakt mi vadí vždycky.

NE-SKU-TEČ-NÉ!! Propojení hudby, pohybu, architektury a obyčejného života. A jedna křehká žena světového formátu!

Velice nerada ubírám hvězdu právě Kubrickovi, ale musím být spravedlivá. Filomena má pravdu. Tohle je velkofilm z dob, kdy diváci očekávali velkolepou podívanou jako na divadle a k tomu bezvadné kostýmy. Dostali sladký romantický příběh, u kterého si mohli pobečet jako želvy a pokochat se krásnou kamerou. Jenže pravý Spartakus měl přijít v oblacích prachu, v potu a špíně, z toho filmu měl být cítit pot a spálenina, měla být vidět krev a rány, měl být drsný a barbarský. A tohle všechno nebyl. Škoda, že místo Kubricka záměru dostane divák jen sterilní sestříhanou podobu. Knižní předlohu neznám, ale filmový příběh je postavený jednoznačně na milostném vztahu. Jako vždy vznikl romantický film v historických kulisách. Nutno přiznat, že ty kulisy byly nádherné, někdy až moc. :o)