Princezna Pampeliška

Mrzí mě, že přidat hodnocení v tomto případě znamená odebrat film z červeně označených, tedy nadprůměrně dobrých. Mrzí mě to kvůli jemnému kouzlu Pampelišky, jež se svým vyjádřením skutečně podobala živoucí květině, i kvůli věrně lásce jejího milého, i ze zvláštní úcty ke stáří tohoto díla. Ale aby se mi to skutečně líbilo, mělo tam být buď více příběhu nebo méně smutku. I tak si člověk i v zimě může odnést hřejivost pampeliščinu. (04.12.2021)

Na tomto příběhu mne fascinuje to propojení mimořádné naivity (koho při smyslech by napadlo ve vězení se podivovat "my jsme tu zamčeni?") s mimořádnou drsností a realismem. "Město hoří!" Aneb pro život nestačí jen láska, zpívání a rozplývání se nad barvou červánků. Křehkost krásy je třeba vyvážit životaschopností. Jeden z mála případů, kdy mi nevadila pohádka ve verších, asi proto, že verše zde naivní nejsou. Jak jsem byl poznamenal posledně u Sedmera krkavců, Klára Jerneková byla nádherná a v roli Pampelišky bych si nedovedl představit nikoho jiného. (29.01.2017)

Princezna Pampeliška zaujme hned několika věcmi. Ta první je patrná prakticky ihned. Celá pohádka je ve verších. Další zajímavostí je, že princezna nakonec zmizí, láska milenců není naplněna a příběh končí tragicky. Celý film se odehrává ve studiových dekoracích a děje se toho v něm opravdu hodně. Úklady, intriky, ale též hloupost Kocourkova. V příběhu byla též ukryta kritika tehdejších poměrů, alespoň já jsem to tak chápal, nicméně v tomto ohledu může být příběh hodně nadčasový. Na mě bylo těch motivů na jednu pohádku až moc, takže se z toho stala taková kaše, jako by ji vařili pejsek s kočičkou. Více minimalismu nebo zaměření se děje na to hlavní by prospělo... (31.07.2023)

Smutný, nostalgický příběh o zatoulané princezně, kterou studený vítr rozfoukal jak chmýří do všech koutů zahrady. Aspoň ušetřili za obřad s rozptylem, dalo by se říct. Ve zkratce a paundeklových kulisách vidíme všechno, co hýbe světem nejen pohádkovým, ale i tím naším. Politiku velmoci, nátlak, třídní spor, pokus o revoluci, nesmrtelnou logiku města Kocourkova, zastrašování, zvůli moci, lhostejnost, zoufalství, strach, ale taky, a to především, lásku. (06.01.2015)

Baladická Kvapilova pohádka pro dospělé je nesena básníkovou nostalgií za předčasně ukončeným životem Kvapilovy ženy, vynikající české herečky Národního divadla Hanou Kvapilovou-Kubešovou. Rážově režii se tehdy s mimořádným zdarem podařilo propojit básníkovo žalné poselství s pohádkovou atmosférou a řadou skvělých hereckých výkonů, z nichž zejména na sebe upozornila tehdy začínající a mimořádně talentovaná Klára Jerneková. Je velká škoda, že toto mimořádné dílo doposud nebylo vráceno do divácké paměti přenosem na DVD nosiče. (17.04.2011)