andaAanda

pro mě jeden z nejlepších, ne-li nejlepší seriál z posledních let.plnokrevný, svižný, vtipný, s životnými postavami a až laboratorně přesně dávkovanými romantickými momenty. hlavní hrdinka, se kterou se snadno identifikuju, vedlejší postavy, kterým rozumím, hlavní romantický hrdina, který je tak ošklivý, až je hezký. rozkošný andrew rannels. výborná hudební dramaturgie. asi nic pro heterosexuální muže... zatím poslední třetí série podle mě nejvýrazněji odlišná od předchozích, rozpačitá a roztříštěná, ale ne nezajímavá. asi celkem ovlivněná faktem, že se na seriálu začalo podílet víc scénáristů a režisérů. podle mě jde spíš než o seriál v tomhle případě o sérii krátkometrážních filmů, propojených spíše volně, především postavami, ale odlišných žánrů, prostředí atp. pozornost od té hlavní linky to na můj vkus odvádí někdy až moc... nejpovedenější mi přijde třetí díl s oslavou haniných narozenin, kde mají výtečné scény ray a marnie, mimochodem postavy podle mě budované v téhle sérii nejzajmavěji. je to vlastně geniální - původně nesnesitelně dokonalá a precizní marnie dopadla hubu, sebrala se a jede dál, začíná sama odkopnutá a tak i končí. holky ji začnou mít přirozeně rády. naopak jessin příběh je plochý a a hannu a shoshanu poznáváme jako čím dál neuvěřitelnější a nesnesitelnější picduchy, v hannině případě dokonce bez soudnosti - ale přiznám se, že mi epizoda, kterou stráví v nelichotivých bikinách přijde až terapeuticky vtipná.

tinu fey jsem objevila kdysi jako naprosto boží bytost ze sitkomu 30 rock. o to víc mě děsí, jak jsou všechny položky její filmografie - především ty S/M romantické komedie z posledních let tuctové a iritující. i tenhle film na mě působí jako prostná. expozice, švih, emancipovaná hrdinka, která brzy objeví samu sebe, švih, její milostná oběť, švih, jedna komplikace, druhá komplikace, třetí komplikace, výkrut a sladkobolný závěr. řeší američtí herci /scenáristi taky složenky? zřejmě ano...

slovy jedné básně "nebylo to zas tak strašný, ale nebylo to super". na ose vymezené třeba sólokaprem a zločiny a poklesky by se tenhle film zřejmě nacházel poblíž sólokapra, ale nedaleko středu. působilo to na mě jako epizoda, cvcičení, etuda, a závěr filomu mě v tom dojdu jen utvrdil.

jeden z nejlepších, nejšťavnatějších popisů subkultury, co jsem viděla. ve srovnání s ním je jasně vidět, proč jsou mašínovy na pohled hezké tři sezóny v pekle jenom kindergarten story...

mám sklony k depresím a pod pojmem romantická komedie si představuju zřejmě něco jiného než tvůrci a většina diváků. vyžaduju dvě dost jednoduché věci, aby to bylo veselé a skončilo to hezky / dobře. dokážu připustit, že jiný než standardní konec činí film zřejmě v něčích očích neotřelý, ale veselé to fakt není. je to deprimující melancholická nuda.

mně úplně stačilo, že koukám a romantickou - z mého pohledu - téměř komedii, která nepůsobí jako rovnice o několika neznámých s jasným výsledkem...

zhruba deset minut jsem marně snažila ponořit do příběhu, než jsem to vzdala, protože takový skvost, abych ho musela dokoukat do konce za každou cenu, tahle komedie vážně není. pro mě je to spotřební zboží, sestavené ze stejné množiny prvků jako mnoho komedií před ní i po ní, zase trochu jinak nakombinovaných. jsem schopná se tu zasmát nějaké situaci, hlášce, ale absolutně nezvládám napojit se na jakoukoli z postav nebo se zajímat o další vývoj příběhu. u nás podobný typ komedií moc nevzniká, ale američani je vyloženě vyrábějí skoro na pásu a ani herci z okruhu většinou brilantního 30 rocku se mu holt nevyhýbají. - tina fey to tak má, objevila se během posledního desetiletí hned v několika romantických komediích a vždycky to byl maximálně průměr.

na mě u tohohle filmu působí především poetika diablo cody, zřetelná a v tom základním asi vždy stejná (ženská hrdinka, kulisy středostavovské ameriky, bizarní zápletka, cool detaily... blablabla a sevřený, jednoduše, až matematicky přesně vystavěný děj). zřejmě má pocit, že to tak funguje. v tomhle případě to zrovna úplně nefunguje. troufám si tvrdit, že z větší části proto, že hlavní hrdinka není tak srozumitelná jako schizofrenní matka nebo těhotná šestnáctka, je těžké se na ni napojit, její životní situace je vystavěná neuvěřitelně, její problém nejde jednoduše ztvárnit, pojmenovat, musí se široce a mělce opovídávat. diablo cody píše vlastně takovou frikulínovskou červenou knihovnu a tady se neúspěšně pokusila vykročit z žánru. a tak to dopadlo hodně rozpačitě.

super, vtipná, nekorektní romantická komedie . svým způsobem majstrštyk, škoda, že autoři si potom nedali hned pokoj.

tenhle týden nabídl nečekané srovnání - stejný díl americké předlohy a následně její českou verzi. roseanne není zrovna žádný sitkomový skvost, ale to srovnání bylo celkem tristní. stálo by za t, kdybychom se kořeny kořeny žánru nechali inspirovat i jinak - klidně bych to ty herce nechala hrát před živým publikem. tohle je prostě odpad.