Recenzie (86)
Pán prsteňov: Návrat kráľa (2003)
Pokud se na plátně zrovna nevyskytoval Frodo, jehož linka mi tady opravdu neskutečně lezla na nervy, bylo to boží. Jenže on tam minimálně 1/4 filmu, nebo jak dlouho vlastně, bohužel byl. Uvědomuju si, že i v předloze i ve scénáři prostě něco takovýho prožíval a jinak to hrát asi nešlo, ale něco jinýho je to číst a něco jinýho na to koukat. Koukat se na to moc nedalo... Jinak mě ale film hodně nadchnul a nebýt Froda (bez kterýho by to ale samozřejmě nešlo), bylo by to za *****.
Pán prsteňov: Dve veže (2002)
Nenadchlo a nebavilo mě to tolik, jako Společenstvo, což ovšem nic nemění na tom, že je to pořád výborně natočený a celkově skvěle udělaný film. Asi je tu opět pro mě častý problém, že když se mi začátek nějaké série natočený podle předlohy líbí, sáhnu po tý předloze a pak už na to člověk nedokáže koukat bez očekávání a předsudků. Pro mě někde mezi *** a ****, ale ta závěrečná bitva mě nutí přiklonit se k těm ****. Ta byla prostě dechberoucí!
Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa (2001)
Do kina jsem na to šla jako člověk knižní předlohou i vším tím humbukem kolem naprosto nezasažený. Jenom jsem se někde dočetla, že to má bejt fakt jako hodně super. Dokonce jsem ani nevěděla, že se má jednat o trilogii. Z toho důvodu mě ten "konec":-) dost zklamal, ale jinak se mi to opravdu líbilo. Geniálně a bezchybně natočený film, u kterýho se prostě nestihnete nudit. Navíc, já tyhle pohádky vždycky tak ráda, obzvlášť v tom lehce postpubertálním věku, ve kterým jsem tenkrát byla. Jojo, v tý době jsem z toho byla hodně hotová...
Stroskotanec (2000)
*** Za herecký výkon Toma Hankse, kterej byl výbornej -* za to, že ho nemám ráda (nevím proč a nezlobte se na mě, páč je mi jasný, že většina lidí ho ráda má). Ale jinak pro mě nuda, nuda, nuda, nuda...
Avatar (2009)
Pokud nepočítám "Putování s africkými zvířaty" v kulturním centru nejmenovaného městečka, kam nás pozvali v rámci utužování přátelství onoho nejmenovaného městečka a naší vsi (a u kterého většina mých sousedů po náročném programu usnula už někde u lva, zatímco já vydržela až do slona, protože jsem strašně potřebovala na záchod a nechtěla ty chudáky vedle mě v řadě budit), bylo tohle moje první 3D. Z výše zmíněných důvodů jsem na to šla dost s despektem. Po pravdě, hlavně kvůli milému, a jako většinou, když se mu přizpůsobuju (což dělám často) jsem toho nelitovala. Naladila mě už jeho úvodní hláška po nasazení 3D brýlí, kdy na nás Samík začal mluvit nadabovaně: "Ty vole, to jsou boží brejle, já rozumím anglicky!" A pak už jsem se jenom bavila. Bylo mi jedno, že příběh je prostý, jako Míša Ochotská, a že je to prvoplánový, jak "zvířátková" na Nově. Prostě se mi to líbilo. Vizuálně dokonalý, emočně silný a nakonec i ten příběh byl fajn (vždyť ta Míša je celkem kost, ať chlapi neřeknou, že závidím!). Z kina jsem odcházela v transu, ale v takovým tom hezkým, kdy je nálada na vtipkování. ("Ty voe, by mě zajímalo, kdo jim za ten šutr nabíd tolik prachů, možná sousedka ho chtěla na tu svoji vymazlenou skalku").
S čerty nejsou žerty (1984)
Pro mě ta úplně nejlepší česká pohádka!
Od súmraku do úsvitu (1996)
Když je vám 18 a koukáte na tuhle ujetinu v němčině na mrňavounký televizi v pokojíčku vaší gastschwester blízko Osnabrücku, rozumíte sotva polovině z dialogů a stejně se vám to líbí, to už něco znamená. Jasně, líbil se mi tenkrát hlavně George, páč je tady ještě mladej a málo šedivej a pekelně sexy. Jenže pak jsem to viděla v angličtině a s titulkama, už doma, a líbilo se mi to pořád a ještě mnohem víc. Pak jsme to viděla znova a ještě jednou a pořád se mi to líbilo a už to nebylo jenom o Georgeovi. Prostě tenhle film měl šťávu a u některých pasáží se se švagrovou dodnes smějem, jen si na ně vzpomenem (třeba náš oblíbenej "pussy" monolog) ***** dát nemůžu, páč je to i na mě až moc číčovina. Jak to ostatně vystihl jeden intelektuální spolužák: "Líbilo se mi to, ale nikomu to neříkej!"... A já si teď nějak říkám, že už jsem to dlouho neviděla...
Vesničko má středisková (1985)
Můj úplně nejoblíbenější českej film. A od tý doby, co žiju na malý vsi dokážu ještě mnohem víc docenit i tu jeho "hlubší" stránku. Jojo, tady je opravdu ještě "taková ta nezkažená morálka" (myšleno ironicky - pro ty opravdu nechápavé).
Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda (2009)
Vlastně to asi ani není tak dobrý, aby si to ty **** zasloužilo, ale to čekání, jestli ty opravdu vymazleně nechutný zlouny stihne spravedlivej trest bylo tak nabitý emocema, že člověk vlastně ani nic moc jinýho nevnímal a tvůrcům to sežral, jak piraňa středoškoláky.
Dievča, ktoré sa hralo s ohňom (2009)
Narozdíl od jedničky mě tohle fakt nebavilo...