Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (86)

plagát

Vo štvorici po opici (2009) 

Vždycky mě hrozně vytáčelo, že ani po tý největší pařbě jsem nikdy neměla sebemenší milosrdné okénko. Fakt je to vopruz, jak si člověk do detailu pamatuje, co že to všecko tropil, když to s tím vínečkem bílým či červeným trochu přehnal. To je taky důvod, proč se po každý vopici budím v sedm ráno (ačkoli jdu třeba spát v pět) s tísní u srdce a morální kocovinou, jak sviňa (OK, většinou nejen tou morální). Teď už vím, že by si bývalo bylo stačilo dát trochu Roháče a na nějaký výčitky svědomí bych mohla házet bobek. Bohužel mám ale pocit, že už se nevyrábí, takže se zřejmě nadále budu muset čas od času vypořádat s tím, že chlastat prostě neumím. A možná je to i dobře, když člověk viděl, jak kluci dopadli. A teď k filmu: Jo, bavila jsem se, jo zasmála jsem se, jo, uvědomuju si, že to bylo hrozně debilní... A ne, vůbec mi to nevadí.

plagát

Jurský svet (2015) 

Vážně jsem si nemyslela, že bych někdy mohla očtyřkovat takovouhle nehoráznou píčovinu, ale vysvětlím vám proč: Je pátek večer, celej dej jsem šišlala na ty svý dva Krakeny a při tom se snažila zabalit věci na dovolenou aniž bych zapomněla lahvičku, plínky, přesnídávky a plovací kruh, nechala na sebe slintat tím menším, kterýmu rostou zuby a celej den jsem úpěnlivě vzhlížela k večeru, kdy budou oba konečně chrápat a já si dám víno a půjdu na cigáro za barák. Jenže manžel pustil tuhle blbost. A já, i když jsem se po každý trochu zábavnější scéně chystala, že na to cigáro už konečně půjdu, jsem u toho seděla a nemohla jsem odejít. Protože ty zábavný scény na sebe navazovaly v poměrně krátkejch intervalech, za něž nejsem schopná zvládnout jedno elemko. Pravda, víno jsem si dolejvala mocně a možná i proto se mi to tak líbilo, ale málo platný, když jsem byla schopná v momentálním stavu něco dokoukat, bejt kvůli tomu vzhůru do jedenácti a ještě se pak snažit psát nějakej výblitek na ČSFD, muselo se mi to asi líbit dost. Nebo líbit... Nevim. Je prej dneska ten mega úplněk, tak snad mi to moje intelektuální alterego odpustí. Jdu na cigáro.

plagát

Ako vycvičiť draka 2 (2014) 

Oproti jedničce, která patří k mým nejoblíbenějším animákům, to bylo dost zklamání. Není to úplně špatný a animace je úžasná. Ovšem je to přehnaný, hraje se vlastně jen a jen na efekt a proto to musí bejt za každou cenu neustále akční a rádoby dechberoucí. Duše jedničky tomu ale naprosto chybí, ty krásný s citem udělaný scény, který dělaj jedničku rozkošným filmem se skvělým příběhem tohle postrádá a nepomůže tomu ani rádoby dojemná, patetická emoční ždímačka některých scén, která je prostě tak hrozně americká, že už to je na mě moc. Nee, tohle mě za srdce nechytlo, ale naprosto chápu, že jiná cílovka, než jsem já, z toho nadšená bejt může. Závěrem abych jen nekritizovala - je to krásně udělaný a rozhodně to neurazí.

plagát

Interstellar (2014) 

Taková malá exkurze do teorie relativity. Bertík by měl radost, jen co je pravda! Lehce přemrštěná stopáž, kdy jsem si místy říkala, že strejda Chris byl snad za tohle placenej od minuty. Druhej Temnej rytíř, Memento či Dokonalý trik se sice nekonal, pocitově bych to srovnala tak s Počátkem, i když je to samozřejmě o něčem jiným. Ale i tak dobrej film. Kdo mě osobně překvapil byl pan Metjů McJakžesetopříjmenívyslovuje, o kterým jsem si myslela, že nedokáže přesvědčivě zahrát ani balvan u cesty a kterej tady exceloval. Zase se ukazuje, že herce dělá režisér (a vysvětluje se tím, proč většina českejch filmů byť s dobrejma hercema stojí za hovno - to jen tak mimo téma). Další palec nahoru pro mýho guru démona Nolana, ale tentokrát s lehce vodřenejma ušima.

plagát

Liečiteľ (2013) 

Kdepak bychom asi byli, nebýt náboženskejch fanatiků!? OK, ve svý podstatě asi ve stejný prdeli, do který míříme i tak, ale když člověk vidí takovejhle film, nutně si tuhle otázku klást musí... Silnej přiběh, kterej je ve svý podstatě nechutně klišovitej a patetickej a přitom tam není patosu ani za mák! Skopčákům se to zkrátka vydařilo se vším všudy, dokonce i ty "velkofilmový" scény stály za to. Asi se mi to tak trefilo do noty mimo jiné i proto, že jsem z lékařský rodiny. A taky proto, že miluju Gordonova velmi volně (vlastně skoro vůbec) navazujícího Šamana. Jo tenhle film se mi dostal pod kůži, jako poslední dobou dlouho nic. Měli by ho pouštět medikům na lékařskejch fakultách, aby si pak budoucí doktůrci v tom našem "vyladěným" zdravotnickým systému neříkali, jak jak je to všechno na hovno, a zachovali si optimismus a pocit, že dělaj něco posvátnýho. Protože nic jinýho, než si říkat "je to poslání", jim, chudákům, nezbejvá. A tihle středověký průkopníci na tom byli fakt o dost hůř:))... No a zase jednou sympatickej Stellan byl pro mě takovým malým bonusem. PS: Stölzl, Berger - vrhněte se na Šamana, než to zprzněj Amíci (pokud už se nestalo, takovej přehled nemám) - ano, prosíím!?

plagát

Vendeta (2011) 

Hnusnej film! Fakt strašně strašně hnusnej! Jako máma mám s tímhle tématem pořádnej problém a vždycky si říkám, že to bylo naposled, co jsem na něco takovýho čuměla. A pak se mi zase nějak stane, že na to čumim... Nutí mě to přemejšlet o věcěch, o kterejch vůbec přemejšlet nechci a pak to nemůžu vyhnat z hlavy a vůbec... No nic... Výborně zahraný od Ondry (tohodle týpka prostě můžu) a vlastně i od většiny ostatních. A na český poměry asi i slušně natočený, i když je to (opět) zmatený, jak včela na nádraží, solidně nedotažený a nelogický asi jako moje argumenty po pěti kouskách. Ale proč v tom hledat logiku, když se tvůrcům podařilo parádně zachytit atmosféru bezmoci a toho psycha, co se hlavnímu hrdinovi odehrává v hlavě... Jo, lepší průměr, ale už fakt nikdy nic podobnýho vidět nechci!

plagát

Krídla Vianoc (2013) 

Tak já nevim s těma českejma filmama.. OK, přiznávám, že jsem proti nim někdy drobátko zaujatá. Ale bohužel mám pocit, že můj despekt vůči tuzemské kinematografii má většinou celkem opodstatnění. Tak třeba Křídla Vánoc... Nebylo to nějak extra špatný. Jenže to nebylo ani dobrý. A já se musím ptát proč?! Protože nelze pochybovat o tom, že všichni představitelé hlavních rolí jsou výborní herci, že to byl celkem zajímavej námět, a že by šlo vystopovat jakýsi náznaky snahy o originální zpracování. Proč jsem si ale na konci opět musela říkat: "A tohle má bejt jako všechno? A co jako?" Takvýhle mrhání potenciálem mě dokáže nasrat snad víc, než když je film očividná kravina. Vždyť tam vůbec nic nebylo dotažený do konce! Ani příběh, ani charaktery, ani hereckej projev (ono totiž ti fajn herci ani neměli moc co hrát, co si budem povídat). Prostě neslaná nemastná záležitost, u který to zamrzí o to víc, že kdyby to nebylo tak odfláknutý, mohlo to bejt vlastně asi i dost dobrý. Dávám tři rány z milosti a na film z tuzemský dílny, kterej nebude buď odfláknutej, nebo nedotaženej, potažmo trapnej, či zmatenej, rádobyoriginální nebo rádobysrdceryvnej hold budu čekat dál. (Podotýkám, že všechny tyhle atributy se v Křídlech Vánoc nevyskytujou, to bych jim zase křivdila. To jen vzpomínám na většinu českejch filmů, co jsem za posledních pár let viděla).

plagát

Svet podľa Prota (2001) 

"Každá bytost ve vesmíru pozná, co je dobré a co je špatné". Tenhle film je dobrej. Víc snad ani není potřeba k tomu psát.

plagát

Lovci hláv (2011) 

Žeru Nory, Norsko a žeru Nesba, i když nemá rád psy. Tenhle román zřejmě patří k jeho jednodušším (nevím, nečetla jsem), každopádně sledování filmu nevyžadovalo zapojení přílišného množství mozkových buněk, což ve svém současném stavu celkem oceňuju. Prostě výživná akčňárna a survival thriller v jednom, pravda s trošku pomalejším rozjezdem, kde jediný, co mi vadí, je, že ten hlavní hrdina je takovej nesympatickej slizoun, že mu člověk celkem dlouho ani nemůže fandit.. Ale nakonec jo, nebojte!