Recenzie (205)
Hvězdné války podle Turka (1982)
Úděsný, naivní, nesmyslný a především nekoukatelný (čistého času asi 10 min,jinak to nejde) patvar, který vypadá jako když si malý dítě hraje a splácá několik videí dohromady. Co k tomu napsat, všechno kromě pouště je tu vlastně atrapa nebo švindl: od "naprosto v klídku" vypůjčených Hvězdných válek až po polystyrenové balvany a kostýmy z besídky mateřské školky. Co mě celkem zaujalo je jakási trampolínová úchylka, Cuneyt Arkin hopsá jak o život a většinou je to zabráno zespoda (asi to má vypadat tvrďácky), jinak tu pobíhá s naondulovanými vlasy a zataženým břichem a kope do již zmiňovaných balvanů, které se následně rozprsknou o skálu- to byla asi největší hlína. Ale co,třeba to v tureckých kinech vydělalo balík :)
Vyslobodenie (1972)
Skvělý film, o kterém jsem dlouho ani nevěděl. Zezačátku se to rozjíždí zbytečně pomalu, ale zbytek stojí za to. Naprosto realisticky podané jednání lidí v krajní situaci. Za největšího bouráka je tu nakonec Jon Voight, který je v první polovině zastíněn namachrovaným Burtem Reynoldsem. PS: Ala Bundu-Ed O´Neilla (policajt v nemocnici) jsem opravdu napoprvé nepoznal.
Rýchlo a zbesilo 4 (2009)
Hovadina, tady už bylo opravdu "přetuněno"
O statočnom kováčovi (1983)
Obsazení téměř podvýživeného Kříže jako nadlidsky silného kováře beru jako fór...oproti podobným pohádkám s "hororovými" prvky (Nebojsa,O Janovi..) poměrně slabé.
Vitajte v džungli (2003)
Nějak mi tahle hloupá akce v novém hávu nevadí, drtivý podíl má na tom určitě Rock, i když bombastický výsměch Walkena do kamery a závěrečná řeč o integrovaných blbcích bez kapes byly taky super:) Pro mě přišla nejlepší scéna hned na začátku (likvidace fotbalového týmu), ale to mi taky nevadí. Zábava.
Prci, prci, prcičky 3: Svadba (2003)
Prcičky už z trochu jiného soudku, člověk by řekl, že už bude po škole nuda a nebude o čem točit, ale naštěstí je tu Stifler, který to celé táhne svými kousky. Jsou tu stěžejní momenty, které si zapamatujete, jako Stiflerův duel v gay klubu, záměna rolí Stifler-Finch a závěrečné odhalení jejich skutečné totožnosti...a i tak to celé zase jede a ani napotřetí to nespadlo pod úroveň.
Muž so znakom smrti (1990)
"Ty ho zabít a když ty ho nezabít, zabít ho já a pak já zabít ty" - strašidelný úleťák Screwface, který zásadně neskloňuje a jeho banda woodoo Jamajčanů tvoří minimálně polovinu úspěchu filmu, tady si Seagal vybral dobře, trocha exotiky vůbec nezaškodí. Ačkoliv Seagalovy béčka mi nic neříkají, tohle je pecka.
Dvojníci (1984)
I když stupidně jednoduché, přesto zábavné, navíc zasazené do pěkných exteriérů. Pro mě jeden z těch povedenějších filmů dvojice Spencer-Hill, Bud Spencer si zde opravdu vtipně střihnul snoba.
Hellraiser (1987)
Horory z 80. let by měl člověk vidět asi jen do určitého věku, potom už nepůsobí tím správným dojmem. K mému zklamání nebyl hlavním (anti)hrdinou Pinhead, ale měnící se strýček Frank. Možná místo zbytečného "ukazování" Franka a všech těch nechutností by filmu prospěla větší mystika okolo kostky a Cenobitů (v češtině uváděno jako řádoví bratři ???).
Moje meno je Nikto (1973)
Film, který není úplně stravitelný a pochopitelný a určitě se nedá hodnotit jako pokus o skloubení komedie s westernem. Ačkoliv působí na první pohled nudně a roztáhle, přesto zanechá poměrně hluboký dojem. Osobně jsem postavu Nikoho chápal jako nadpřirozenou bytost (nabízí se nekolik možností...), která Beauregarda celou dobu pronásleduje a utahuje si z něj, aby mu nakonec pomohla "pochopit a ulehčit". Nebýt Hillových přiliš zbytečných ksichtů a šaškáren (vyjma fackovaček,ty byly opravdu perfektní), mohl být jeho Nikdo opravdu brilantní, protože charisma Hillovi nechybí a ústřední motiv od Morriconeho k postavě sedí- veselý, ale má v sobě hloubku a melancholii. Fonda tu vystačí s opravdu minimalistickým herectvím, přesto jeho přerod z přehlíživého a sebevědomého v odevzdaného hrdinu před závěrečnou střílečkou vidím jako nejsilnější moment filmu...a Hillův škleb na vlaku byl až strašidelný.