Idoviren

Písnička je to skvělá a klip jakbysmet. Nemůžu si pomoct, ale já v tom prostě vidím odkaz na Romea a Julii. Jak mají oba za zády partu, která je na nože s partou toho druhého. A jak spolu utečou a pak...

American May je taková vyhlídková jízda do světa tělesných modifikací, někdy až příliš názorná, ale stejně nezavřete oči protože to chcete vidět. Mary sama je skvělá postava s tím svým fajnovým přístupem a chladnou hlavou, která je ale plná šílených a brutálních věcí. No a ke konci vypadá trochu jako Leonid Rogozov...

Při prvním promítání jsem Jennifer's Body odsoudila jako naprostou krávovinu... Ale pak mi došlo, že jsem ji brala moc vážně. Tak jsem si ji pustila ještě jednou, načež jsem vypla tu část mozku, která se tváří že umí řešit logaritmy a vážně jsem se skvěle bavila. Ani nevím jestli to byl úmysl tvůrců, nebo tu masožravou srknu opravdu mysleli vážně, ale nakonec se mi všechny ty (ne)fórky, naivnost a pitomost postav, ujeté šaty, pořád stejná Megan Fox docela dost líbily. Za mě čtyři hvězdy, protože jestli má Jennifer's Body něco co ostatní filmy ne, tak je to písnička New Perspective od Panic! At the Disco. A to už něco znamená.

Vážně skvělé. Nejdřív jsem se obávala mladého Butterfielda, jelikož si mě znepřátelil v Merlinovi, ale jako mladý Ender opravdu zazářil. Geniálního velitele zahrál bez ztráty jediného frčku. Vůbec celá je posádka "draků" funguje naprosto perfektně. Film má svižné tempo, nenechá vás nudit ani na jedinou chviličku a má taky velmi povedenou hudbu. Do kina jsem šla bez větší znalosti děje a taky jsem nečetla knižní předlohu, takže mě jeden moment opravdu zaskočil a dost silně na mě zapůsobil. Myslím, že víte který myslím...

Řada nešťastných příhod u nás vyšla i knižně a já jsem dokonce několik dílů četla, takže jsem tehdy před osmi lety šla do kina s jistou představou o utrpeních sirotků Baudelairových, ale ze sálu jsem odcházela zklamaná. Ale pár let uběhlo a já si za tu dobu film oblíbila. S vychvalováním začnu u skvělého obsazení, Jim Carrey je jako hrabě Olaf tak ďábelský, zlý a prohnaný, že by mu člověk uvěřil i tu bradku. Dál Meryl Streep, Luis Guzmán, Jude Law jako vypravěč a Billy Connolly. Celá ta stylizace na mě působí hrozně dobře, je to něco mezi náhledem do hlavy emo puberťáka, stoletím páry a putovním obludáriem. Má to vtip, napětí, sympatické hrdiny s tragickým osudem a podle mě, je to věkově neomezené.

Podle mého skromného názoru, je největším přínosem písnička Something to Die For od The Sounds. Díky ti, Vřískote čtyřko, že jsi mě přivedla k téhle nadupané švédské bandě. Amen. Jinak je film relativně obyčejný, místy až nudný a s dalším obličejem z Culkinovic klanu docela matoucí.

Pro mě je You've Got Mail synonymem dokonalé romantické komedie, všechno v ní perfektně sedí a jednotlivé prvky do sebe dokonale zapadají. Ať už jde o skvělý soundtrack, New York nebo básnění o Pýše a předsudku. Navíc se mi hrozně líbí, že film jde přes všechny roční období, jsou v něm Vánoce i Halloween, takže se na něj dá dívat kterýkoli den v roce. Dvojice Ryan a Hanks je jako pro sebe stvořená, jak spolu hrají hru na kočku a na zlého lišáka, jak je k sobě už od začátku něco táhne, jen se to nejdřív tváří jako nenávist. Řeknu to zcela upřímně a ničeho nelituju, já miluju You've Got Mail.

Zpočátku byl můj vztah k Partičce takový nijaký, jenže se mi časem dostala pod kůži a má na svědomí mnoho mých záchvatů smíchu. Improvizace se ne vždycky povede, ale u těchto pánů mi na tom nikterak nesejde, protože mě jejich improvizace prostě baví.

Konečně vím, odkud je ten chlápek z hřebíky na ksichtě. A to je asi tak jediný přínos tohoto filmu. Hlavní hrdinka je ztělesnění všeho, co na osmdesátkách všichni nenávidíme a nikdy se k tomu nevrátíme, ať bude retro jakkoli šílené. Velké, kudrnaté helmy, příšerně výrazné náušnice a ještě k tomu je ta ženská je škaredá jako noc. Celkově mi přijde příběh jaksi neúplný a nedotažený, chtěla bych víc prostoru pro pekelníky. Tak jako mě nikdy Clive Barker neokouzlil svými povídkami, tak mě nejspíš nikdy nezíská svým filmovým Hellraiserem.

Žila jsem v přesvědčení, že Jekyll a Hyde se zahrát nedá. Pak přišel James Nesbitt a nakopal tuhle představu okovanou botou do zadku. Jekyll je jeden z těch seriálů, které musíte vidět. Podobně jako Sherlock si vezme literární předlohu a převede ji do současnosti. Je to napínavé, mistrovské a dokonale parádní.