fiLLthe3DD

"Man of Steel" světu konečně představil Supermana v důstojném kostýmu, potěšil skvělou akcí, charismatickým záporákem a inteligentní Lois... Oproti tomu dosti přestřelil co se týče finále: ta destrukce Metropolis mi zkrátka nesedla a spoušť větší než ta z 11. září ve mne akorát tak vyvolala otázku, zda-li je takovýchto hrdinů skutečně zapotřebí. Odpověď přišla roku 2016 - "Batman v Superman" zvolil poněkud vážnější pojetí a otevřeně řešil následky zničení města, osudy pozůstalých a samozřejmě potenciální hrozbu v podobě tzv. meta-humans. A nebýt slabšího scénáře a přepálené stopaze, fungovalo by vše na výbornou, už jen kvůli geniálně zvolenému castu hlavních představitelů a oné myšlenky morálních hodnot, díky které lze snímek s velkou mírou nadsázky označit jako "psychologický thriller" :) Nyní se dostáváme k "Justice League" - schématický příběh by nevadil, jednodušší scénář také ne, avšak absence tvůrčího rukopisu, nadměrné užívání CGI a nevyužitý rozpočet pak vzhledem k celkovým očekáváním přinejmenším zamrzí. Jako bych sledoval ruské "Ochránce," akorát s lepším obsazením. Právě herci jsou tím největším triumfem - Gal Gadot možná není tou nejlepší herečkou, přesto však působí nesmírně charismaticky a roli jí věříte (Diana a její dialogy jsou navíc jedinými tahouny příběhu), Ben Affleck pak díky scénáři nudí jako Bruce, avšak coby Batman exceluje, mile překvapil i Ezra Miller (Flashe jsem se obával nejvíc) a sympaťák Momoa. Cavill a Fisher v pohodě, akorát jejich postavy dostaly minimum prostoru... Celková interakce mezi herci je však největším pozitivem tohoto snímku, který ve své podstatě vůbec není hrozný, jen zkrátka nepřichází s ničím novým. Rozhodně ucelenější než Suicide Squad.

Dá se to... Jen je škoda že epizoda "VI" díky tomuto filmu působí naprosto zbytečně... Navíc je sedmička natočená způsobem, při kterém to vypadá, že si tvůrci nechali otevřená vrátka pro další prrquel filmy... Tři hvězdy tomu sice dám, už jen díky tomu, že je hlavní hrdinkou žena, ale při porovnání se zbylými díly série u tohohle nemám potřebu vidět to zblízka, nedej bože abych si k tomu sedl a nějak extra to hltal (avšak jako kulisa u cvičení nebo skládání prádla ideální)... Navíc nevím proč, ale díky všem těm nejasnostem okolo Rey a jiným rodinným a záhadným propletencům mohu Star Wars označit za mexickou telenovelu z předaleké galaxie :-D Však víte, Anakin a Padmé, pak Luke, Leia a Han, odhalení, že Leia je Lukeova sestra... Průšvih je však v tom, že u telenovely něco takového čekáte, u sci-fi filmu ne, takže už z principu nechápu, proč jsou zde telenovely tak podhodnocené :-D

Neskutečně mi vadil Mozartův smích... Jinak byl ale film skvěle natočený a operní vsuvky pro mne byly přímo balzám na duši (a to operu moc nemusím).

Sice jsem se málem unudil k smrti, ale přišlo mi to mnohem lepší než „jakože" remake s Cruisem, který byl opravdu zoufalý... Navíc úvodní titulky s miniaturou sfingy a pyramid vypadají moc hezky :) EDIT: Měním na slabší 4 hvězdičky, přišlo mi to o dost záživnější než Mumie s Cruisem, a to tyhle černobílé filmy moc nemusím :D

Scénaristicky ploché a bez nápadu, s příšernou zápletkou, instrumentální soundtrack příšerný a navíc „vykradený" z jiných seriálů... Oproti tomu vtipní herci a skvěle zazpívané písně od Natalie Oreiro... Jinak asi už nic... Od sledování jsem upustil až po dlouhých 150ti dílech, ve kterých se téměř nic nedělo... Telenovely mám sice rád, ale ne ty extra přeslazené, nedej bože komediální.

Telenovela "Doña Bárbara" natočená dle knižní předlohy z roku 1929 působila zpočátku opravdu lákavě - v prvé řadě mne zaujala příběhem ve stylu "Rape and Revenge," dále pak záporným charakterem hlavní hrdinky a v neposlední řadě přírodou. Naneštěstí do titulní úlohy obsadili nesympatickou Edith Gonzalez a délka přesahuje více než 190 epizod, tudíž jsem sledování vzdal a seriál ponechám bez hodnocení.

Wonder Woman rozhodně není oscarové veledílo, avšak Gal Gadot je natolik okouzlující, chemie mezi ní a Chrisem Pinem natolik odzbrojující a válečná sekvence No Man's Land natolik ohromující , že snímek zkrátka nelze nemilovat :)

Uvažoval jsem i o pěti hvězdičkách - přeci jen zvrácené to bylo a nevadily mi ani ty zdlouhavé šukací scény (které obvykle moc nemusím), ale celé to pokazila závěrečná honička a akční scény. Ono ne že by to nebylo dobře natočené, právě naopak, ale iritovalo mě, že veškeré výstřely byly ve zpomalovačkách a při honičce na dálnici pro změnu zas auta vybuchovala při sebemenším nárazu - což dokonale pokazilo atmosféru, kterou si snímek od začátku budoval... Jinak ale povedené a to i navzdory tomu, že dialogů je zde minimum. A hlavní hrdinka? Ačkoliv němá, tak jí prostě nelze nefandit.

Pochválit mohu hezkou chemii mezi Paolou Nuñez a Eugeniem Sillerem , charismatickou záporáckou dvojici Catherine Siachoque a Juana Solera , herecké výkony celkově a nakonec i motivaci hlavní antagonistky k jejím (zlo)činům - škoda jen, že jí scenáristé házeli klacky pod nohy, jinak by uřvaná Reina (jedna z nejotravnějších hrdinek) byla mrtvá tak milionkrát. Že tvůrci zakomponovali prvky akce je sice fajn, ale provedení rvaček a přestřelek je mnohem horší, než-li tomu bylo u El Rostro de Analía z roku 2008! Kdyby se to alespoň nebralo tak vážně...

Už zpočátku bylo jasné, že „prequel trilogy" skončí tragicky - i proto se mi líbilo, jak byly tyto nové díly vystavěné - dětinská jednička (která mě osobně moc nebavila) a romanticky laděná dvojka (naopak můj nejoblíbenější díl) a nyní trojka - obrat o téměř 180° - temný příběh plný násilí a konec nejen rytířů Jedi, ale i jedné velké lásky... Nebýt předešlých dílů, vůbec by to nepůsobilo tak emotivně, opravdu velmi povedený film (až na onu debilní smrt jedné z hlavních postav, k tomu se snad radši nebudu vyjadřovat)... Navíc srdcovka z dětství... 80%