klukluka

Zatímco v první sérce se nevážně pojímala vážná témata (výpověď ze zaměstnání a obtíže při hledání nového, nevěry, rozpad manželství, nespokojenost ve vztazích, porozvodové trauma…), druhá sérka je, co se tematiky týče, mnohem odlehčenější. Řeší se hlavně partnerské vztahy, sex, gendery a korektnost. Sklouzává to až ke grotesce, s realitou už to kolikrát nemá nic společného. Jako způsob, jak v dobrém rozmaru prožít večer, to ale funguje výborně. Evokuje mi to italskou trilogii Moji přátelé z přelomu sedmdesátek/ osmdesátek. Tehdy stačilo na diváky vystrčit prdel, tady toho kvůli nám musí hlavní hrdinové podstoupit mnohem víc. Nikdo z nich se ale neshodil tak, aby se už nemohl objevit v případné třetí sérii. Mám dojem, že už na ní vyšívají a já se na ni rád podívám. Kecám. Vysloveně se na ni těším.

Jsem jasná cílovka- bílej heterosexuální chlap z vyspělejší části Evropy 45+. Klidně by mě k sobě mohli přibrat- Raúl, Santiago, Pedro, Luis a teď nově ještě Michal. Když na ně koukám v televizi, tak se celkem bavím, protože i strašně smutný věci jsou tady pojatý jakože vtipně a s nadhledem. Naživo bych se s nimi ale v té naší partě utrápil. Protože to, co se těm chlapům děje, to žádný vtipný východiska a příhody nejsou. To je přehlídka životních karambolů. A já, snad že se těm nešťastníkům lehce podobám, se v některých těch průšvizích nacházím a asi si to neužívám tak, jak to autoři zamýšleli. Není to pro mě chichichacha, ale čím dál víc spíš bůhehe. Takže tak.

Končím po pár dílech první sérky, neb mě to neba.

Čtyři pecky- 80 procent- za dojem ze seriálu, případná pátá by šla za osobou pana Markoviče. Pokud přistoupím na to, že se skutečně projevoval takto (rozuměj lidsky), a že byl do morku kosti humanista, tak se opravdu minul povoláním, zvlášť, když ho vykonával v dobách, kdy byla policejní zvůle tak samozřejmá, že se jí tak ani neříkalo, protože jsme ji my (laická veřejnost, konzumenti skazek z výslechových místností), brali jako neodmyslitelnou součást policejní práce. Fakt, že to Jiří Markovič dotáhl s touhle holubičí povahou až na post náčelníka pražské mordparty, je jen jedním z mnoha paradoxů doby a režimu, který máme tendenci kompletně zatracovat. Na MM:H je mi sympatický, že tahle historická zjednodušení nahlodává. Režijní odvaha se pro změnu odráží v práci s kamerou a progresivní to má i střih, byť to platí měrou vrchovatou zejména pro úvodní díly. Každopádně respekt všem zúčastněným- krásná práce.

Liama Neesona nechápu..? Bejt áčkovej herec a zakopat se v béčkovejch filmech, který jsou jeden jako druhej a liší se jen prostředím a tím, že jsou postupně horší a horší…jakej to pro něj má smysl? Prachy by přece vydělal, i kdyby točil pro změnu něco rozumnýho. To je fakt tak potřebnej? Já se stydím i za to, že jsem na to koukal. Natož, kdybych měl být pod něčím podobným podepsanej.

Pochopil jsem z toho, že i živou Bárbínu jde sbalit a přefiknout ještě ten večer za předpokladu, že je zrovna free a má čas. To je dobrý vědět. Bez ohledu na to, že vám bude vykládat, že na ni musíte pomalu- do pěti minut může mít nohy do praku. Ale co se divím- vždyť byla imrvere vožralá. Naopak jsem nepochopil, proč je druhé já schizofrenní Bárbíny o 20 let starší, než ona sama..? Další moje myšlenky se pak zabývaly tím, jaké to asi musí být, režírovat vlastní nahou manželku při sexuálních scénách s jinými muži..? Podle mě to pocitově nebude nic moc, ale složenky jsou krávy nenasytný, chápu. A nakonec jsem si pokládal otázku, jestli to na mě působilo romanticky (ani co by se za nehet), a jestli mi to přišlo vtipný (malilinkato). Celkově mi to pak vychází na 30 procent, což jsou u mě 2 pohaslý, sotva postřehnutelný hvězdy.

Druhá sérka mi přišla celkově lepší, ale stejně je obdivuhodný, jak je to pořád zábavný a vynalézavý a přitom si to vystačí s tak omezeným počtem figur, aniž by do toho musely vstupovat další. Místo toho se dozvídáme víc a víc o postavách, které už “dobře známe”. Postava detektiva Pimenta byla ale příjemným obohacením. Trochu mě mrzelo, že poslední čtyři díly narušily do té doby přetrvávající epizodičnost a tvořily spolu jeden celek. Zvykl jsem si, že si nemusím nic pamatovat, protože s každým dalším dílem začneme nanovo. Ale to je detail, je to funny.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak tohle by mohlo být něco jako prequel ke Karlíkovi. Přátelská a milá povaha mladého pana Wonky se mi zamlouvala víc, než autismus jeho staršího já ztvárněného Johnnym Deppem. Celkově to bylo mnohem víc cukrkandlový, včetně těch barbienovských písniček, ale jsem rád, že se ještě pořád točí pohádky i tak nějak po staru, u kterých bych neměl tendenci zakrývat dětem uši a oči. Naopak bych je nechal si to vychutnat, protože to hýřilo nápady. A nejen vizuálními.

Jeden z nejmilejších porevolučních rodinných filmů z tuzemských luhů a hájů (přesně odtam). Alice Nellis umí, umí, umí. Nepřesvědčila mě o tom poprvé, ale už zase. A to se cení mnohem víc. P.S.: Paní Cónová výborná. 👍

Samotnýmu mi přijde šílený, že si z té záplavy filmů a seriálů vyberu ke sledování sedmidílnej (!!! WTF) seriál o dosud žijícím (!!!), profesně aktivním pornoherci. Asi už jen to o mně něco vypovídá. A místo abych sem jen nenápadně písknul hodnocení (ideálně typu odpad!, max jedna hvězda), vlepím jich tomu málem 5 a ještě k tomu já neznaboh napíšu komentář. Jenomže já toho Boha (sexu) znám- jmenuje se Rocco Siffredi. A proto má tenhle (nad)člověk svůj seroš, protože byl a je naprosto (!) mimořádnej. Sice v oboru, o kterým oficiálně většina lidí nikdy nic neslyšela, nikdy z něj nic neviděla, ale i tak se v něm kupodivu točí bilióny a i z průměrných aktérů to minimálně na republikové úrovni dělá ostře sledovaný celebrity. Rocco je ale celebrita celosvětová a teď má dokonce i tenhle svůj životopisnej seriál (aniž by kvůli němu musel někoho zabít, nebo sám zemřít). A ten seriál je navíc - teď by mi už ale fakt měla asi raději upadnout ruka - ale ten seriál je výbornej. Jasně, kdo ho bude chtít hejtit, tak si k tomu najde milión důvodů, ale já osobně žasnu, jaké pocty se Roccovi dostalo od těch stovek lidí, kteří se na tom podíleli. Protože tohle se nedá dělat jen pro peníze. Určitě ne v takové kvalitě. To, že jsem se na to byl ochotnej podívat a napsat tomu příznivý hodnocení, to proti tomu není vůbec nic. Podle mě tím každej z těch talentovanejch, zručnejch, šikovnejch lidí vysekl hold člověku, kterýmu by se spoustě lidí příčilo podat byť jen ruku. Ale zkuste se mrknout na 5 minut kterýhokoliv z jeho filmů. Taky jste byli ochotní pro svou práci dnes a denně div ne zemřít? A o tom je celá jeho výjimečnost - o naprosto mimořádným přístupu, o neskutečné profesionalitě, sebekázni a pracovitosti. O poctivosti v oboru, kterej máme a priori tendenci považovat za nepoctivej. Když k sobě ale budeme upřímní, tak to od nás není fér. A Rocco je skromnej světlonoš, kterej objevil svůj dar, neutopil ho v drogách nebo v chlastu a v potu tváře prozařuje tu pseudokřesťanskou pokryteckou temnotu, do které se máme tendenci halit ještě v jedenadvacátým století. Zbavte se okovů, užijte si Supersex (a pak ideálně i super sex - posílíte tím mír). Protože jak říká stará lidová moudrost: Kdo pořádně šuká, ten tolik nezlobí. Zvlášť, když do toho budete bušit jako Rocco.