pethan

Fráze "Když se mají dva rádi, na pohlaví nezáleží" se bere jako vtip. Aly Muritiba tento "vtip" pomalým tempem rozvinul do podoby, která je uvěřitelná; na konci příběhu se divák zamyslí nad zjevnou možností, že se jedná o téma nadčasové, bez geografických i genderových hranic. Velkou zásluhu na tom mají (kromě režie a scénáře) oba hlavní herci - Antonio Sabola a Pedro Fasanaro (ten zde kupodivu není ani uveden), role zvládli s bravurou, která přispěla právě k té důležité uvěřitelnosti.

Pan Nolan je mistr svého řemesla, jeho snaha točit co nejvíc reálných záběrů je chvályhodná a vzácná. Navíc teď se pustil do vyprávění skutečného příběhu, který pojal bez zbytečných klišé, s mistrnou kamerou, citlivým střihem i hudbou. Je to krásný film, postavený na příběhu, ne na hvězdných hereckých výkonech.

Když se filmový pás pustí pozpátku, tak vznikne efektní podívaná; čím kvalitnější obraz, tím budou jednotlivé záběry efektnější. Tak proč toho nevyužít? Vymyslet k tomu nějakou zápletku, která ve své složitosti bude vypadat natolik důležitě, že zanikne fakt, že se jedná o blbost, která by se dala obtížně logicky vysvětlit – splněno. Sehnat dost peněz, aby si štáb užil natáčení v reálu po celém světě – splněno. Mít k dispozici drahou kvalitní techniku a zvučná jména filmového byznysu – splněno. Sehnat dost diváků, kteří vyrůstají na komiksových explozích při permanentním zachraňování světa (světů) asi taky není problém – takže Tenet je dohotoven. Když pan Nolan točil Dunkirk, tak to byl pravdivý příběh, natočený reálnými prostředky, příběh, který měl co vyprávět. Proč nyní plýtvá svůj nepochybný řemeslný kumšt na něco, co místo příběhu předvádí jen složitou fantasmagorii, nechápu.