Facillitant

Podívala jsem se na to, protože mě zajímalo, jak se filmové zpracování knižní předlohy liší od mých představ. Film je obecně slabší, i když vnímám, že se tvůrci snažili. Neměl by mi moc co říct, kdybych neznala knížku, která patří mezi moje nejoblíbenější. Přes všechny nedostatky si cením, že je film velmi něžný, dobové reálie jsou přesné a příliš se neodchyluje od knížky (což sice nemá být účelem filmu, ale mně subjektivně se to tak líbí). Ještě si neodpustím komentář, že prostředí dětského domova zde není jistě tak drsné jako ve skutečnosti a děti nejsou tak slušné (a divte se jim). A když si vybavím scénu, kdy hlavní hrdinka pracuje v kuchyni a má na sobě zástěru z hrubé látky, uvědomím si, že podstata děje filmu (tj. že děvče pyká za nerozumné počínání svých rodičů tím, že musí žít v odloučení od nich v nepřátelském prostředí) velice připomíná děj Cesty do fantazie.

Tomuhle já říkám dobře natočený klip! Pokud jsou klipem k písničce jenom záběry na hrající kapelu, tak to se s tím ani nemusejí dělat, to je houby klip, ale je to velmi časté. Proto mě těší, když narazím na něco takového jako je tento snímek.

Po celou dobu sledování jsem myslela jen na to, jak náročné bylo natáčení a příprava, místo abych se nechala unést iluzí, že se skutečně dívám na výjevy z vesmíru, z pravěké krajiny apod. Na můj vkus je film příliš zdlouhavý, nicméně je pozoruhodný. Nejvíc mě zaujaly závěrečné scény, které mi silně připomínaly Švankmajera a taky planety, které objevoval Ládínek Smolík.

Vzhledem k četným filmovým klišé a dalším trapnostem od Netflixu nemůžu dát lepší hodnocení než dvě hvězdičky.

To je tak neskutečně trapné!

Kdybychom skutečně žili v matrixu, jak moc by bylo pravděpodobné, že by vzniknul takový film?

Ze stran hereček skvělé výkony, povedené kulisy i kostýmy, hezký font písma a nádherný šedivý králíček - jinak situace hrozná. Určitou část záběrů jsem ani vidět nechtěla. Kéž tento dokument vhodně upozorní na dané problémy a díky osvětě se snad situace zlepší. Jen nechápu, proč jsou viníci potrestáni tak mírně, když jde o výjimečně strašné zločiny (přechody mimo přechod nebo na červenou se však policie zabývá...). Je třeba brát v potaz, že internetové prostředí je stejně tak veřejný prostor jako ten venku a že sexuální násilník mnohdy není cizí chlap v parku (ostatně podle statistik ke znásilnění dochází nejčastěji v manželství). Potvrzuje se hypotéza, že zakazovat dítěti chodit ven, "aby se mu náhodou něco nestalo", řešením není (vždyť např. před domácím násilí zůstávat doma nepomůže).

Výtvarné zpracování skvělé, zmiňované události povětšinou strašné, ale zachycené velmi šikovně a trefně. (...) Žena se musí zakrývat, protože je chápána pouze jako předmět sexuality.

Děj a akční scény jsou řekněme slabší, ale vizuální stránka je skvělá.

Princezna Mononoke se mi nelíbí, ale pozorně jsem se na ni podívala celou, protože chci znát všechny dostupné filmy od Miyazakiho. Nechápu, co se na tom tolika lidem tolik líbí. Pěkné to bylo jen místy, jinak se mi to zdálo nenápadité - snad proto, že jsem před tím už viděla mnoho ostatních filmů stejného autora, v nichž byly stejné či podobné prvky. A když už jsme u těch princezen, dle mého názoru je mnohem lepší princezna Kaguja.