BigBang

Koukatelný film. Anglický nacionální patos jen v malé, snesitelné míře; navíc jim můžeme jen závidět, že již v té době se odehrává jejich plnokrevná historie, včetně dochovaných jmen protagonistů a jejich skutků. Strašně zvláštní zobrazení velké historické bitvy, kdy záběr kamery zdůrazňuje, že to byla šarvátka pár rváčů na jinak prázdné louce.

Viděl jsem desekrát. Pan Höger, pan Bek, šedesátky. Co víc lze od filmu vůbec chtít?

Celý film je poskládaný jen z klišé, bez valné snahy tvůrců o něco víc. ALE: když nejste ve střehu a uvidíte to v TV, třeba to taky nebudete schopni vypnout. Jako se to přihodilo mně.

Na film jsem šel s tím, že nebelovské komiksy znám a celá léta mám stále raději zejména tvorbu p. Švejdíka, ale i p. Rudiše. Nebyl jsem zklamán. I film je dobré médium pro jejich kombinaci Jeseníků, železnice, nezávislé kultury a germanofilství. Moc pěkná grafická stránka filmu. Věřím, že film se stane součástí zlatého fondu české kinematografie a bude léty zrát. Oceňuji i tradičně vynikající hudbu: pro mě to byl asi nejsilnější zážitek vůbec z toho snímku, když nechali paní Rottrovou a p. Neckáře, tyto dva důvěrné známé a slavné hlasy, zpívat zcela civilně současnou hudbu. Mezi českými snímky je myslím Alois Nebel unikátní i tím, že v něm není ani jeden vtip:-)

Krásný film s poučením: setkání s chytřejší a talentovanější osobou budiž nám obohacením, ne důvodem k marnému intrikování, kterým nakonec stejně uškodíme sobě. Film zahrnuje řadu geniálních postav, obzvláště miluji postavu císaře. Doplnění: director's cut na mě působí jako hodně jiný film, též krásný.

Nikdy jsem podobný žánr neviděl: kombinuje film s divadelní hrou, která však probíhá bez diváků a po celé divadelní budově: v hledišti, v zákulisí, v depozitáři, na půdě. Tón vyprávění je uctivý k předloze, ale lehký, civilní, poetický, anglický, bez velké stylizace do ruských reálií. Mně to nevadilo: anglické divadlo je rovnocenné s ruskou literární klasikou. Vizuální složka a hudba jsou tak fascinující, že samotné konání postav místy dělá dojem spíš druhotný. Podruhé ten film asi už vidět nemusím, ale rád jsem ho viděl.

Technicky přináší kolorované záběry doplněné o zvukovou stopu, takže divák prožívá válku intenzivněji. Přesto však vyznění je pietní, civilní, až poetické. Silnou stránkou je kontrast mezi válkou národů a utrpením a smutkem jednotlivců.

Velice hodnotná série, složená jen z dobových záběrů, zcela bez mluvících hlav. Oproti jiným má navíc připomenutí úprků civilistů před frontou. Vydařilo se též ukázání dějů na střednìm Východě, kde byly položeny základy konfliktů, které trvají dosud. Jak poukázali už předchozí uživatelé, důraz je na západní frontě a západních zemích, východ Evropy je ukázán sporadicky a dosti zjednodušeně; hned úvodní pokus o vykreslení atmosféry v předvečer války nevyznívá přesvědčivě: jak lze mluvit o půlstoletí míru v Evropě po dvou balkánských válkách?

Dramaturgie: Marie Poledňaková. Všímám si, že kde figurovala tato dáma, nechybí nikdy feministický osten a dílo bývá svěží i po letech. Jen místo legrace bývá spíš smutek. Holt něco za něco. Vedle řady dalších hvězd hraje ve vedlejší roli s velkou chutí p. Nárožný; radost hledět na jeho výkon.

Outsiderovi, který celý život fungoval jako poslušné kolečko, rupnou nervy z nespravedlnosti společnosti a terorem se vnutí do tv vysílání, aby poprvé byl slyšen. To už je celkem etablovaný žánr.