BigBang

Naprostá špička českého filmu 60. let dle mého názoru. Štastně se potkal příspěvek p. Škvoreckého s ostatními tvůrci, zejména s výkonem p. Brodského v hlavní roli. Moje nejmilejší scéna: náhodou jede kolem ve starém luxusním autě biskup p. Růžek s africkým biskupem a staví se spontánně na faře.

Poslední léta nemám satelit, takže v TV jsem se to dívával už před hodně dlouhou dobou, v 90. letech. Avšak poslední leta sledoval jsem několik let pečlivě výběr scének, který byl po dobu, kdy tato show byla na ARD (do r. 2011), k dispozici jako videopodcast vždy z aktuálního vydání. Pan Schmidt je výjimečná osobnost TV zábavy a je vtipný. Možná je to záměr, avšak vstupy jeho pomocníků bývají naopak strašlivě trapné, že to člověk nemůže vydržet a stydí se za ně. Paní Bauerfeind, co s ním byla poslední dobu, sice vypadá pěkně, ale velice slabých scének měla opravdu hodně.

Maigret jsou mé nejoblíbenější knižní detektivky, proto i TV seriálu počítám pomaleji:-) Ale zpracování je vydařené, retro lokace jsou přínosné. Zvláštní zábava: hledat české herce a lokace, bývá jich tam docela dost.

Není to úplně nekoukatelný film. Ale z hlavní trojice komiků je hercem jenom jeden, ostatní jsou málo zábavná dřeva. A když už tedy nápor na první signální, tak ta princezna ať je klidně německá, moderní a emancipovaná, ale představoval bych si ji přeci jen přitažlivější. Jedna hvězdička navíc je za parodii na můj milovaný Star Trek.

Angláni některým věcem prostě rozumějí; třeba tomu, jak funguje vláda, tradice a legitimita. A taky humor. To je důvod, proč v jejich podání vzniklo takto vynikající dílo.

Veledílo světového formátu. Jeho rozbor patří spíš jako téma diplomové práce někoho, kdo se tím zabývá seriózně, než na můj výkřik. Inteleketuelní, a přesto zábavné a opakovaně dívatelné. Obsahuje moudré postřehy o mnoha fenoménech, které byly vyjádřeny takto pregnantně a názorně poprvé. Mnohé z nich se staly příslovečnými: například scéna schůze podvratné organizace za osvobození Judeje s debatou o sektářství v amfiteátru. Stejně tak diskuse o tom, co přinesla římská okupace. Asi nejen pro mě je Źivot Brian nejsrozumitelnějším pojetím Kristovy doby z pohledu dnešního člověka. Osobně však vyznění díla nepovažuji za nějak silně protináboženské (ale ani pro-náboženské).

Já mám tuhle komedii prostě hodně rád, i když má částečně socialisticky angažovanou ideu. Zejména návštěvy p. Sováka na ministerstvu - kde úřaduje p. Prachař - na to se dá dívat znovu a znovu. Kdyby nebyl arabský agent ztvrárněn p. Kopeckým (další z jeho galerie postav nafoukaných sobeckých zbabělců rádoby na úrovni), asi by to celé drželo pohromadě podstatně húře.

Jako detektivka nedosahuje kvalit těch nejlepších čs. černobílých snímků tohoto žánru. Ale i tak mě tento film p. Friče potěšil. Vychutnal jsem si nezvyklé herecké obsazení: p. Řanda st. zcela nezvykle v hlavní kladné roli, p. Brzobohatý ještě jako naprostý mladíček, přesto vypadá celý život stejně. "Bílá spona" mi trochu připomněla můj oblíbený film p. Friče "Dnes naposled": atmosférou, tématem zaplétání slušného člověka do něčeho nekalého, a též postavou nezodpovědného floutka v podání p. Tomšovského. Ale kvalit "Dnes naposled" nedosahuje.

Film má jistě slabiny: některé scény mohly být vyškrtány, aby byl snesitelněji dlouhý, a přitom by to nemělo vliv na sdělení filmu. Z mého hlediska byla docela "navíc" celá ta sci-fi rovina z budoucnosti. Je to film o mladých a asi především pro mladé. Ale díval jsem se na něj s radostí, je to výjimečný vizuální zážitek. Pamětihodná scéna: série záběrů na kandidáty rodičovství, které si vybírá budoucí novorozenec. Osobní poznámka: scény, kdy umírající vypravěč hovoří s novinářem, mi strašlivě evokovaly rozhovor umírajícícho Salieriho s knězem z filmu Amadeus.

Oldřich, Nataša, Adina (a protektorát...). Pojďme se zas hádat, jestli radši Nataša nebo Adina. Pojďme zas říkat nahlas společně s Olouchem a Adinou jejich klíčový dialog v Mocca salónku. (A jestli na to nemáte, tak si dejte přinést alespoń minerální lístek).