Nereida18

Na pohádce Up je krásně vidět, že není pouze produkcí Disney, ale i Pixar studia. Pixar vždy uměl podat animované příběhy reálně. Začalo to Toy Story a přes Ratatouille to došlo až k Up. Prvních dvacet minut filmu patří mezi nejintenzivnější momenty. Carla a Ellie si divák zamiluje ihned a tato láska vydrží do konce filmu. Bohužel je to právě tato dvacetiminutová pasáž, která filmu dává intenzitu. Zbytek snímku je trochu smotaný z různých nápadů a nevypadá v reálu tak dobře, jak naznačuje úvodní sekvence. Srovnám-li s Ratatouille, který byl nadupaný od začátku až do konce, Up místy pokulhává. Ale k mému podivu, film utekl jako voda. Byl jednoduchý (místy až příliš), ale na druhou stranu - od toho jsou pohádky. Ukazují nám jiný svět, kde je všechno možné. Třeba odletět na balóncích přes půlku kontinentu. I s domem. ---- Co se týče hlavních postav, mimo Carla, kterého jsem si zamilovala, objevuje se zde malý čínský, obézní chlapeček, který kupodivu není vůbec tak protivný, jak jsem dedukovala z obrázků a trailerů. Kdo je však opravdu na zabití je pes. Možná bych ho milovala, kdyby ho daboval někdo jiný, ale Pavel Liška... Dle mého to byla katastrofální volba. ---- Ke konci je třeba říct, že každý může letět za svým snem, ať je mu dvacet, nebo sedmdesát. Když člověk nemá sílu, je pravý čas pustit soundtrack z filmu, poněvadž 'Married Life' dává sílu k téměř čemukoliv, na co člověk pomyslí...

La La Land patří bez diskuze mezi špičky moderní americké kinematografie. Už jen proto, že dokázal získat několik Oscarů a zaujmout miliony diváků, aniž by ve filmu byla sexuální, násilná nebo akční scéna. Film je čistě romantický a tvořen trochou dramatického nádechu, který je doprovázen jazzovou hudbou a krásnými písničkami. ----- Hlavní dvojici tvoří pár snílků, kteří věří v sami sebe a hlavně ve své sny. Sebastian byl představen Ryanem Goslingem, který se s rolí popral celkem slušně. Role mu sluší a celkem mu baštím jeho jazzové zaujetí. Milý sympatický herec, který se neuvěřitelně podobá Ryanu Reynoldsovi, ale to už je dávno a globálně známá věc. Mia byla představena Emmou Stone, která se také velice dobře poprala s rolí začínající herečky. Nejsem její fanynka a upřímně bych byla radši, kdyby se role zhostila Emma Watson, ale musím přiznat, že ve výsledku je vedle Ryana krásná. Chemie zde je, hlavně v tanečních a pěveckých číslech. Ale ve scénáři nic není. Nic, co by poukazovalo na lásku mezi postavami. Je to trochu uspěchané a nedodělané. Jde vidět, že režie se zaměřila více na prostředí než na příběh. Což o to, atmosféra filmu je úžasná, ale chybí mi zde příběh pro plný požitek z filmu. Přiznám se, že jsem se místy trochu nudila. Což je věčná škoda, poněvadž kostýmy, hudba, choreografie a obecně kulisy stojí za naprostou pozornost diváka. ------- La La Land je novodobý muzikál, který opěvuje krásu starším dílům. Muzikály mám vcelku ráda, třeba Pomáda je super. Problém je, že v Pomádě herci uměli zpívat. La La Land nejenže nejel na příběh, ale ani na pěvecké možnosti herců. Emma Stone a Ryan Gosling mají krásné hlasy a nezpívají přímo falešně, ale ten 'přirozený' způsob podání písniček mi přijde laciný a kazí tím pádem úroveň krásně složené hudby. ------- Co však mi vyrvalo duši z těla (a musím za to logicky složit poklonu) je finále, které bylo famózní. La La Land nám ukázal, že sny něco stojí. Všichni jsme toužili po šťastném konci. A bylo kruté od tvůrců, že nám ho naservírovali v takovém pojetí. I přesto, že mě snímek úplně stoprocentně neoslovil, některé scény se mi nadobro vryly do paměti a vždy, když zavřu oči, uvidím tančící Miu a Sebastiana v planetáriu, Sebastianovo nadšení pro jazz a smutek v očích, když víme, že naše cesta nebyla ta správná.

Fakjů pane učiteli 3 je krásným dojemným zakončením série. Dějová linka se vrací zpátky do školy a snaží se zuby nehty nerabovat jedničku. Celkem se jí to daří - Elisabeth je vyškrtnuta ze scénáře, místo ní nastupuje učitelka, která však nemá větší morální úroveň než Zeki, když vylezl z vězení. Vypadá trochu jako feťačka, chová se jako feťačka a působí tím "drsným" stylem. Úplný opak oproti Elisabeth. Další plus? Katja Riemann pro mě začala komediálně existovat až tady ve trojce. Až v tomto díle jsem se opravdu bavila nad ředitelkou, která se zuby nehty drží své ředitelské pozice. Další plus? Nevím. Nějaké mínusy? Hodně. Například ten samý motiv, který se načne, řeší a 'vyřeší' v každém díle a přesto začne tento cyklus znova v každém dalším díle. Maturita. V každém díle studenti zjistí, že jsou úplně neschopní, Müller jim to zpříma řekne, oni se mu pomstí, pak zjistí, že bez něho nemohou existovat, tak se usmíří a zázrakem to všechno zvládnou. V každém díle je tento motiv. V jedničce to bylo originální. Ve dvojce to tak nebilo do očí, ale trojka to ryje do obrazovky diamantovou bruskou. Další mínus? Humor. Už si ani nevybavím, že bych se nad nějakou scénou ve trojce smála (mimo Riemannovou, Chantal a Dangera, který kálí na moderní umění ve všech možných směrech). M'Barek je stále k sežrání. Bohužel je to jediné, co nabízí. V tomto díle vymizel všechen jeho černý humor. Z grázla Müllera se stal učitel, který touží složit zkoušku a touží emotivně podporovat své studenty ve svých snech. Zbytek scén už nejsou humorné, ale spíš trapné. ------ Obecně film krásně (uspokojivě) uzavřel sérii, ale další díl bych asi už těžko zkousala.

Fack ju Göhte 2 byla natočena úplně z jiného úhlu pohledu. A kupodivu mi to ani nevadilo. Elyas M'Barek jako Zeki Müller odjíždí se svou třídou do zahraničí na misi. ---- M'Barek opět nezklamal a po celý film srší jednu hlášku za druhou. Dvojka mi přijde méně sprostá, srovnám-li s jedničkou, ale i přesto musím říct, že mi možná přijde ještě více vtipná než právě zmiňovaná jednička. U dvojky jsem doslova umírala smíchy. Postaral se o to nejen pan učitel Müller, ale i jeho studenti. K staré čtyřce nám přibylo pár nových tvářiček, které ulítlé skupině přidávají grády (nenapadlo by mě přidat kluka s Aspergem i přesto, že jen s 10%). Líbilo se mi, že se změnilo prostředí natáčení, tudíž nedošlo k tomu, aby dvojka rabovala z jedničky. Co mi však vadilo (a donutilo dát 4 hvězdičky místo 5) bylo finále. Na rozdíl od jedničky, kde se z grázla Müllera stal učitel pomalým tempem, ve dvojce je tento přechod strašně násilný a moc moralistický. Dějová linka s thajskými sirotky mně přišla zbytečná a navíc dost mimo. Vím, že Němci dávají na odiv téma uprchlíků a antirasistická a antixenofóbní témata, ale konec byl už hodně umělý a trošku se mé malé já šklebilo nad Zekiho dobrosrdečností. ---- Obecně však film má stále stejnou úroveň jako jednička jen z jiného úhlu. Humor stoupl, nicméně příběh je trochu umělý a na hranici mezi realitou a scénáristovým sněním...

Vždycky jsem si myslela, že Němci prostě neumí točit filmy ani seriály. Pak přišel seriál "Deník doktorky", který mě přesvědčil, že Němci přeci jenom humor mají (mimochodem i zde hrál M'Barek). A nejen to. Nad seriálem jsem doslova umírala smíchy. Fakjů pane učiteli mě připravilo na stejnou jízdu. Ač nemusím sprosté a vulgární filmy, tak tady by to bez fuckování ani nešlo. Perfektně podaný humor, který je mířen nejen na citlivá sociální místa, ale i na politické díry. Dlouho jsem tak pozitivně naladěnou komedii neviděla!!! Elyas M'Barek jako Zeki Müller je naprosto famózní a myslím, že kdyby na každé škole byl aspoň jeden profesor Müller, nebylo by tu tolik parchantů a problémů ve školství. Ironické. ----- Zeki jako bývalý trestanec se tedy dostává do školy. Utažené za vlasy, ale faktem je, že se zamiluje do největší puťky na škole. Klasika. Představitelka Elisabeth byla celkem sympatická, ale její postava byla neuvěřitelně nudná. Na druhou stranu vedle M'Bareka, který střílel jednu hlášku za druhou, by asi každý vypadal jako suchar. Obecně nejsem příliš velkým znalcem německých herců ( mimo M'Bareka a Riemannové a sestřičky Gabi z Deníku doktorky, která se tu jen na vteřinu mihne :) ) jsem nikoho z představitelů neznala. Nicméně mladé herecké hvězdičky ukázaly co v nich je a musím tvrdit, že je v nich dost. Zbytek humoru, který učitel Müller neobsadil, dotáhli na unikátní úroveň studenti. Kdo by nemiloval zmalovanou, drzou Chantal, trochu přitroublého Dangera, nebo turecké duo mladých fuckerů. -------- Konec skončil přesně tak, jak všichni očekávali. Ale kupodivu to netrhalo vlasy a přechod z grázla Zekiho na učitele Müllera byl plynulý. ---- Co ještě dodat? Unikátní komedie s nadupaným soundtrackem. Vše už bylo jinak řečeno. Moc ráda se do Göthovky vrátím. :))

"Někdo to rád horké" prostě patří mezi zlaté klasiky filmového plátna. Příběh je s přihlédnutím doby natáčení originální. A i kdyby nebyl, tolik vtipných hlášek, grimas a situací dozajista zaručí, že tento film je a bude prostě trhák! ---- O hlavní roli se poprali dvě herecké legendy, které nelze nezbožňovat. Tony Curtis zde pravda hraje méně sympatickou polovinu, ale i přesto ho nejde nemilovat. Škoda, že po celou dobu filmu hrál vyčůraného, trochu sobeckého a neustále uštěpačného saxofonistu Joea. Oproti tomu Jerry - v podání Jacka Lemmona - je neuvěřitelný sympaťák, kterému sežerete vše. Jack Lemmon se postará o humor snad v jakémkoliv snímku. Zde však jeho vytříbený vkus pro vtip graduje do neuvěřitelných výšin a mé plíce se propalují skrz na skrz. Marilyn Monroe, tu bych zde ani nepoznala. Ale jak jinak, hraje mladou naivní blond zpěvačku, která netouží po ničem jiném, než po lásce milionáře (či po jeho penězích?). ------ Film je zasazen do dvacátých let dvacátého století - doba prohibice, mafie, krátkých vlasů, rtěnek a jazzu. Všemu graduje hudba, která i díky podání Marilyn Monroe je prostě famózní. ------ Co věta to perlička. Bez nadsázky. Hlášky jako - "krevní skupina O", "- Mám pocit, že všichni na mě zírají. - S těmahle nohama? Blázníš?", "Nemyslete si, že jsem alkoholička. Já můžu přestat, kdy chci. Jenže já nechci.", "13 děvčat na jedné posteli je nešťastné. 12 musí vypadnout.", "Někdo by řekl... ale já na to..." a nejlepší perlička na konec: " - Copak to nechápeš? Já jsem chlap! - Prosím, nikdo není dokonalý..." jsou legendami...

"The Fault in Our Stars" je jeden z mála snímků, který prostě chtě nechtě předčí svou knižní předlohu. Knihu jsem nebyla schopna ani dočíst. Nejen, že hlavní hrdinka je mi krajně nesympatická, humor zde chybí (srovnám-li s filmem). Kniha nabízí jen detailní rozhovor o umírání. Film je však podepírán humorem Guse, který tento snímek pozvedl rozhodně výš, než kde se nachází kniha. --- Hlavní hrdinka Hazel Grace je dle mého nesympatická, nevděčná a hlavně intenzivně depresivní bytost. Na druhou stranu, nevím, co se odehrává v hlavě šestnáctileté holky s rakovinou... V momentě, kdy jsem s Hazel už začínala soucítit a sbližovat se s ní, objevil se na scéně Gus. Tato postava se stala legendou jenom a jenom díky hereckému výkonu Ansela Elgorta, který do postavy Guse vložil vše, co měl. --- Příběh, identický s knihou, je zajímavý. Definitivně ano. Je zvláštní vidět život člověka, který musí procházet něčím takovým jako je rakovina. Na druhou stranu, i přesto že film je mířen na obecnou veřejnost, nemohla jsem si odpustit pocit, že filmu nerozumím. Nic takového jsem díkybohu nezažila a tím pádem nepochopím přehnané reakce Hazel Grace, nepochopím flegmatický pohled na život, či časově dlouhé konverzace o smrti. Konec filmu, který byl velice dojemný (vlastně obecně posledních 20 minut), mi vyhrkl slzy z očí. --- Film je krásně natočen, ale 5 hvězdiček ode mne rozhodně nedostane. Na tento film musím mít náladu, na oddych rozhodně není (nebo minimálně druhá polovina filmu) - 86%.

Rok 2018 byl pro Netflix více než dobrý. Po shlédnutí "Sierra Burgess is a Loser", který jsem si zamilovala, jsem se vrhla na tento snímek. Trochu očekávání bylo (téma filmu znělo zajímavě, a upřímně Noah Centineo mi učaroval už v Sierra Burgess), ale i přesto jsem shlédla film s malinkým strachem. Ten však naštěstí po 15 minutách úplně odpadl a já se mohla královsky bavit. --- Když jsem byla malá, nevnímala jsem věkový rozdíl mezi herci a postavami. Teď jsem ve věku univerzitního školáka a přijde mi divné vidět dokonce starší herce hrát středoškoláky. Jedinou výjimkou je Lana Condor alias Lara Jean, tu jsem na 16 tipovala. Chybně. --- Lara Jean píše milostné dopisy, které však nikdy neodešle. Jednoho dne ale zjistí, že její dopisy zmizely a dostaly se do rukou všem jejím bývalým ctitelům. Prosté, ale perfektní. Okamžitě to dalo nádhernou zápletku, do které se namotalo dalších sto příběhů, který film naprosto obohatily. Pravda linka s dopisy mohla být více rozvinuta (řešily se 3 dopisy z 5), ale stačilo mi to, co bylo, abych se bavila. --- Přiznám, že je zvláštní se dívat na Asiatku v hlavní roli (asi tím, že moc takových filmů není). Ale po dvaceti minutách jsem si ji zamilovala. Lara Jean je milá, tichá, ale i vtipná a tvrdá holka, která si se vším umí poradit. Až na dopisy a své ctitele. Chlapíci jsou ve filmu perfektně herecky vybráni. Jak Peter, tak Josh... Peter je hezký, sympatický a vtipný frajer, který si prostě život užívá, jak je. Josh je trochu komplikovanější a záhadný... což může být trochu mystifikace, poněvadž mu ve filmu nebylo dáno moc prostoru. Velké plus za Johna Corbetta ("Moje velká tlustá řecká svatba")!!! --- Obecně jsem si film zamilovala, je vtipný, milý a vůbec není naivní, jak bývají filmy tohoto typu. Opravdu se Netflix drží, stejně dobře jak u Sierry Burgess. Ale přesto musím uznat, že "To the Boys I've Loved Before" se prostě povedlo více. O chlup, ale i přesto tento "chlup" zařídil snímku pět hvězdiček. Ráda se k filmu opět vrátím... 95%

A mně se to líbilo! Trucovitě tento názor mezi negativními hodnoceními vykřikuji... "Sierra Burgess is a Loser" je milá, povedená komedie o předsudcích, které společnost má. --- Hlavní hrdinka, pravda není sexbomba na škole, nicméně mně přišla hezká. Herečka má moc krásný obličej, nebýt její plnoštíhlé postavy, neviděla bych na ní chybičku. Navíc je Sierra vtipná, sympatická a obecně perfektní. Jednou za čas se mi stane, že se s některými postavami tak sblížím, protože jsou prostě dokonalé. V tomto případě je to Sierra. Tento film mi však nabídl hned druhou ženskou postavu, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Byla to Veronica. Typická mrcha ze střední, která kluky hází do koše a uhání vysokoškoláky. Sierra v ní pomalu vykouzlí růžičku, která je hezká, vtipná, hodná a chytrá. Obě dvě dívky jsou perfektní, jak scénářem, tak herecky. Za chlapecký tým kopou dva herci. Jeden, ten více perfektní, je Jamey. Herec je naprostý sympaťák, vtipný. Krásně doplňuje obě dvě herečky a i přesto, že konec byl trochu naivní (chtě nechtě - byl), okamžitě jsem si jeho roli zamilovala. Druhý herecký hráč je černý kamarád Sierry, který mi už tak sympatický nebyl. Po celou délku filmu jsem si myslela, že je gay (není...). Černé herce miluji, kvůli jejich charisma a humoru. U této role jsem se smála jen jednou. Po zbytek filmu mi přišel jako strašný otrapa. --- Příběh je trochu naivní. Co si budeme nalhávat. Hlavně konec. Nicméně z filmu naivita nejde cítit tolik, jak bychom mohli očekávat. Je to překvapující (pro mě určitě, teen slazené komedie nesnáším), ale já si tento film opravdu oblíbila. K pěti hvězdičkám mi bohužel chyběla malá jiskra, která ve filmu nebyla. Film byl vtipný, herci sympatičtí, příběh (i přesto, že trochu naivní), byl podán realisticky. Krásně zde bylo vidět, jak je společnost slepá. Rozhodně se mi líbila linka Veronicy, která nám ukázala, že i pod perfektním obalem, je chaos a nepořádek. Nicméně filmu schází "něco", co by mě donutilo kliknout na 5 hvězdiček. --- "Sierra Burgess is a Loser" mě neuvěřitelně překvapila a s ní i Netflix (který mám spojený s továrnou na béčkové filmy). Rozhodně velké plus - 88%.

"Edge of Seventeen" je na pomezí tří až čtyř hvězdiček. Jedná se o teen komedii... údajně. Po shlédnutí filmu musím s tímto označením trochu nesouhlasit. --- Nadine, šestnáctiletá/sedmnáctiletá puberťačka, která si myslí, že vše se točí kolem ní a všichni si z ní a z jejich problémů musí sednout na zadek. Kupodivu - já si ji oblíbila. Je to až neuvěřitelné, ale v mnoha situacích jsem Nadine chápala, ale také jsem jejím výlevům vzteku rozuměla. Přidám-li úžasný herecký výkon Haille Steinfeldové, je to opravdu povedená postava, do které bylo vloženo srdce. Haille sekunduje Woody Harrelson a Kyra Sedgwicková. Harrelson obstarával vtipnou stránku filmu a parádně se mu to dařilo. Sedgwicková hrála výborně flegmatickou matku, která Nadine absolutně nerozumí. Bratr Nadine a její kamarádka byli pro mě trochu křoví. Nemůžu ani tvrdit, že by mi byli sympatičtí. Oba dva postrádali charisma, hlavně Krista (či její představitelka, nevím). --- Příběh, jestli ho tak mohu nazvat, je takové vyobrazení "strašného" života puberťáka. Film byl vtipný a nějaký smysl určitě měl. Já ho tam bohužel nenašla. Ve filmu se prakticky nic tak závratného nestane. Jako teenager (před pár lety jsem vzdala, že z toho někdy vyrostu) Nadine rozumím. Nicméně nedokážu si představit dospělého jedince, který dvě hodiny poslouchá Nadine, jak skuhrá. I přesto však nemohu tvrdit, že by film byl přímo určen puberťákům, ne mladší kategorii. Rozhodně jsem z filmu neměla přeslazený pocit v srdíčku, jak u podobných snímků, které jsou určeny pro mladé puberťačky. --- Film obecně ustál výbornému traileru, který naštěstí obsahoval jen polovinu vtipných hlášek. Nicméně není to film, který bych si pustila z nudy. "Hořkých sedmnáct" si vybojovalo 4 hvězdičky, ale čisté rozhodně nejsou - 78%.