madam.art

Bandersnatch nepřebije některé famózní díly z následující řady seriálu (např. Nepřítel státu). Vynikající herec, komplikované vrstvy, ale stejně - chybí tomu fluidum, kvůli kterému ani jednou nekouknu na mobil a jen s otevřenou pusou koukám.

Myslím, že z hlediska režisérky Třeštíkové jde zejména o vděčnou formu časosběru a komunikace s hlavní představitelkou, která vydržela úctyhodných 30 let. Tam vnímám standardně dobře odvedenou práci. Proměnil se mi ale pohled na paní Janečkovou - vždy příliš "svatouškovskou" a angažovanou. Nyní vidím ženu, která musela upravit svoje představy a ideály, smířit se s nedokonalostmi, tvrdě si je odžít... připadá mi dnes autentičtější i sympatická.

Totální úlet se šprochem pravdy. Doporučuji podávat se sklenkou vína!

Jedna hvězda za Tatry. Jinak absolutně pitomé, naivní a bolestivé koukání. Náročné i na poslech díky příšernému předabování.

Vynikající Jackman i Janneyová. Film má na csfd 63%? JEN? Zaslouží si víc!

V rámci svého soukromého projektu "Filmy s mladým Janem Kačerem" jsem si zopakovala i Nikdo se nebude smát. Přesně jak říká titul - tady teda není nic k smíchu. Jakoby vlastně je, ale čím dál víc vás humor přechází,až se najdete v divné spleti, ze které leze trpká trapnost... Myslím, že vliv P. Juráčka ve scénáři je patrný. Něco tíživého v pozadí, kdy chvíli soucím s jednou stranou, ale pak ještě víc s druhou, s tou protivnou a vytrvalou, i když nesoudnou či přímo hloupou. Hlavní hrdina sesunut po právu z piedestalu, ale vítězem není ani jeden z duelu. Jsou to ti ostatní, ale ti jsou taky jaksi "ušpinění". I po letech cením na 5 hvězd, ale sledovat tenhle film bylo ještě o kus náročnější než kdysi.

Příjemná a vtipná pohádka pro dospělé se vzrušujícím napětím mezi prezidentovým dvojníkem a první dámou. Ani po letech mi Dave nezestárl, zvyšuji počet hvězd na pět.

Protivný a nudný snímek. Nese - bohužel - silný rukopis režiséra, jehož Na konci světa je atmosférou obdobný. Vytažený zvuk, takže zvuky okolí (příliv vody, škrábání tužky o papír, skřípání dřevěné podlahy...) přeřvávají prázdné ticho, neboť scénář neposkytuje žádný nosný, natož inteligentní dialog. Jen od začátku do konce předvídatelný děj, dlouhé pohledy, které jsou profláklé z artových filmů snad už od 90. let, občas roztřesená kamera, ale obojí každopádně zbytné, neobjevné a ve výsledku zbytečné. Čekání na pár erotických scén divných hrdinek (i když skvělých hereckých jmen), které si neřeknou ani dobrý den, protože to by asi bylo moc ordinérní a ony jsou přece svérázné. Vleklo se to nesnesitelně, skoro jako Portrét dívky v plamenech. Proč se v souvislosti s tímto snímkem mluví o Oskarech, to je pro mě naprostou záhadou. btw. Také mi vadí fakt, že skutečná Mary Anning s největší pravděpodobností intimní vztah s Charlottou Murchison neměla. Trochu se stydím, že tato nesmírně zajímavá osobnost jen "posloužila" filmařům pro pikantní story.

Staříci působí jako malý, nenápadný film, ale vzbuzuje docela závažné otázky o aktu odplaty. Mrkvička a Schmitzer mě přitáhli k obrazovce, absence hudby dělá film přítomný až nesnesitelně. Cíl obou hrdinů je prakticky nereálný a cesta k němu také. Právě to vzbuzuje očekávání a napětí... Nechci nic prozrazovat, ale závěr mě zasáhl. Důrazná a inteligentní zkratka ve mně bude doznívat dlouho.

Můj oblíbený film s truchlivým závěrem. Pouštím si jej každý rok a vždy mě znovu chytne fantastická a originální hudba.