Metal.God

Benedict Cumberbatch se do role Stephena Hawkinga vůbec nehodí. Ovšem jeho herecký výkon je brilantní. Ale i ostatní herci podávají dobré herecké výkony. Některé scény jsou až moc okatě filmové, některé jsou ale geniální. Například scéna v baru, kde se Stephen snaží získat dívku jen za pomocí teorie relativity je velmi naivní a celkově špatná, ale scéna, kde Hawking leží na trávníku a ochrne na začátku filmu je společně s kreslením singularity ta nejlepší scéna v celém filmu. Prokládat příběh Stephena Hawkinga rozhovorem s Arno Penziasem a Robertem Wilsonem byl originální a velmi dobrý nápad. Podobně jako s rozdílností kvalit jednotlivých scén je to s postavami a jejich interakcemi. Vztah mezi Jane a Stephenem působí tak, že na ni Stephen kašle a v celém filmu s k ní chová hrozně. Postava Stephenovy matky je velmi typizována, na druhou stranu třeba postava Dennise Sciami mi přijde napsána dobře. Na rozdíl od jiných filmů o geniální lidech, se tento moc nezaměřuje na prokázání Hawkingovi geniality. Příběh je napůl o fyzice a napůl o boji s Hawkingovou nemocí. Úplně nejvíce mě ale zaujalo skvělé vykreslení několika fyzikálních teorií a úplně geniální vysvětlení teorie Velkého třesku. Because before The Big Bang there was nothing. No space, no time, no metter, no science, no rules, which leaves room for ... guess who lord god of almighty. Religion is the enemy of science young man. If Catholicism had its way, we would all still be living on a flat Earth, at the centre of the universe, with hell down bellow and heaven just somewhere to the left of the moon. This is year 1963. God is dead.

Kim Cattrall, hrající poručíka Valeris, se do role Vulkánky vůbec nehodí. Nejlepší části filmu (Klingonský soud, gulag Rura Penthe) se odehrávají mimo Enterprise až na večeři s klingonským představenstvem. A ta není výborná jenom kvůli celé té atmosféře, ale i díky citování pozemské poezie generálem Changem a Kirkově narážce na Hitlera. Na stálé posádce lodi Enterprise je už velmi znatelné, že zestárla. Z nových postav se mi velmi líbila postava chameloida Martii, ale to především díky jeho/její rase. Příběh patří k těm lepším ze Star Trek vesmíru.

Úvodních pár minut je skvělých. V bouři se objeví postava muže na koni a ten zbaví obyčejného farmáře bolesti. To celé se zvrtne, když se zjistí, že muž, který farmáře vyléčil, je vulkánec. Už od první věty, kterou Kostra pronesl jsem věděl, že tento díl bude další z těch vtipnějších. To nakonec vyústil v tento skvělý rozhovor: Spock: ,,Nepředpokládám, že mi odpustíte." - Kirk: ,,Odpustit měl bych vás spíš nakopat." - Spock:,,Kdyby vám to pomohlo." - McCoy:,,Mám ti ho přidržet Jime?". Od Syboka jsem čekal větší fanatismus. V tomto díle exceloval především James T. Kirk, který si jako jediný celou dobu udržel chladnou hlavu a navíc mě úplně uzemnil jeho citát o bolesti. ,,Jime, pokus se to všechno pochopit." - ,,Ale co, že jsem se párkrát špatně rozhodl, šel jsem doleva místo doprava? Znám své slabiny. Nemusím mít Syboka na jejich osvěžení." - ,,Kdyby ses uvolnil a nechal ..." - ,,Si vymýt mozek podvodníkem?" - ,,Mýlil jsem se. Ten podvodník mi pomohl od bolesti." - ,,Sakra Kostro, jako doktor víš dobře, že bolest a vinu neodčaruješ. Neseme je v sobě. Dělají z nás co jsme. Bez nich to vlastně nejde. Nevzdám se bolesti potřebuju ji."

Konečně dostal Dr.McCoy trochu více prostoru. Vlastně celá posádka lodi Enterprise dostala více prostoru. Je to první filmové seznámení s Klingony. Výběr Christopher Lloyda do role Klingonského velitele Krugea mi přišel poněkud podivný a Lloyd se prostě do role Klingona nehodí. Ovšem jeho herecký výkon je přinejmenším dobrý, a tak mi jako Kruge velmi sedl a přesvědčil mě. Třetí film už netěží tak mnoho ze seriálu, což je pro mě vítaná změna k lepšímu. Pokračování druhého dílu je určitě lepší film než Khanův hněv samotný. Konec vyhoupl film nahoru, a tak chybělo už jen velmi málo k pěti hvězdičkám. Stejně je ale zajímavé, jak je možné že 2. Spock nezemřel zároveň s planetou, když s ní byl propojený?

Austin je určitě sympatičtější postava než Emett, ale Chevy Chase je zase sympatičtější herec. Emett, který nic neumí se na zkoušky nepřipraví a pak se snaží všemožně opisovat. Z toho je problém, do kterého Emett zatáhne i Austina, chytrého dešifrovače. Emett po celý film Asutina využívá a vše nechává na něm. Celý film těží z klišé o Rusku a Americe. Arogance Američanů proti hrozbám Rusů. Příběh se dá rozdělit na části Test, Výcvik, Pakistán a Rusko a všechny jsou plné vtipů. Malým záporem filmu je, že je přeplněný reklamami. Ale například u Pepsi je to celkem vtipné. Scéna na konci, kde Austin řeší jak odklonit raketu je asi nejlepší.

Pro plné pochopení děje film vyžaduje znalost seriálu. Tu já bohužel nemám. Khan není téměř vůbec představen. Víme o něm jen to, že je geniální genetik. Postupem filmu ale zjišťujeme, že je také šílený a má chuť pomstít co nejvíce lidí. Začátek filmu vypadá skvěle, to se ale někde v půlce obrátí a pokračuje to špatně. Velmi emotivní konec to ale docela zachrání. Oproti prvnímu ději se nám více představí hlavní postavy. Vyskytuje se zde více Spock a dokonce i Dr.McCoy, který ale pořád nemá dostatek prostoru. Do týmu přibude i otravná poručík Saavik. Jinak nám film zase představí skvělou technologii Genesis a docela mě zaujal i Kobayashi Maru test.

Skvělé odhalení toho, kdo je V'Ger. Po skvělém průletu vesmírem doprovázeném skvělou hudbou Jerryho Goldsmithe se nám velmi pomalu rozebíhá děj. Film předpokládá, že divák, který se na tento film dívá, sleduje zároveň i seriál. Proto se nedočkáme žádného představení postav. Já naštěstí všechny postavy alespoň okrajově znal. Nejlepší postava, která ale nedostala dostatečný prostor, je Dr. McCoy zvaný Kostra. Když se Enterprise poprvé setká s V'Gerem a ještě ani neví, že se to jmenuje V'Ger, jde poznat, že to bude něco speciálního. Postupem se z něčeho co dokáže vytvořit ohromné množství energie stává obrovský lodní komplex, myslící stroj, dítě hledající svého tvůrce a nakonec nová forma života. To nejlepší na V'Gerovi ale je, že je to bytost, která všechno ví. Dalo by se to nazvat archivem vesmíru.

Velmi příjemný a oddechový film. Celý film nemá žádný velký nebo složitý příběh, je to pouze takové vyprávění o tom, jak dvě sestry potkaly lesního ducha Totora. Sesterský vztah Satsuke a Mei je promyšlen i do takový detailů, jako že Mei vše opakuje po Satsuke. Totoro a kočkobus jsou řekl bych i vedlejší postavy, ale nesmírně důležité. Ovšem ta nejlepší postava je podle mě otec Mei a Satsuke. Hraje si se svými dětmi, rozvíjí jejich fantazii a vede je ke slušnému náboženství. Zkrátka ideologický otec. A úplně mě odrovnala scéna, kde všichni čekají na autobus a Totoro má nepřítomný výraz.

Můj nejoblíbenější hudební skladatel je Mozart a díky tomuto filmu ho mám ještě raději. Hned začátek má skvělou atmosféru. Přijde mi taková vánoční (nejspíše kvůli sněhu). Salieri, který je excelentně zahraný F.M. Abrahamem, výborně vypráví příběh a zveřejňuje své velmi zajímavé úvahy. Jak jsem již napsal, Mozart byl skvělý skladatel, a tak je film provázen skvělou hudbou. Asi ta nejlepší skladba je Confutatis, která se vyskytuje v jedné z nejlepších scén, kde Mozart píše na konci svého života své vlastní requiem. Ale myslím si, že ve filmu nezazněly mé úplně nejoblíbenější skladby Eine kleine Nachtmusik a Symphony No.40. Příběh je velmi zajímavý, ale i tak si myslím, že 180 minut je moc. I když to dělá Forman.

Jedna z nejlepších filmových adaptací jakékoliv knihy. Je pochopitelné, že se z knihy muselo něco ubrat. Horší ale je, že se do filmu přidávaly nové situace, aby to bylo pro diváka "zajímavější". I když některé situace jsou opravdu zajímavější. Například takový rok 1966 je zbytečná zastávka (ale alespoň trochu zajímavá) na rozdíl od zastávky v druhé světové válce, která se mi zdála velmi povedená. Nejhorší zasáhnutí do knihy je ale to, že se Geroge zamiluje do Weeny a chce se k ní vrátit. Zkritizovat musím také odfláknuté Morloky. Eloiové už jsou povedenější, ale i tak to měli být malincí růžoví lidé.