Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Romantický

Recenzie (1 562)

plagát

Wo shi nv wang (2015) 

Čínsko-korejské koprodukce jsou jako středověké morové rány, nikdy nevíte, kdy skončí, pouze víte, že mají ideální podmínky k opakování... Veskrze zbytečný film, jak si ženy po 30 léčí ego, pocity zklamání a neúspěchu, povrchní film, s korejskou hlavní hvězdou, která je stejně předabovaná.

plagát

Seullowoo bidio (2014) 

Určitě od toho nečekejte komedii, jsou zde jen občas lehké náznaky slovní humor, typu cha je v korejštině auto i čaj... Hlavní hrdina Yeo Jang-Boo má zvláštní abilitu vidět rychlé věci zpomaleně. Pokouší se svůj talent zničit sledováním seriálů, svoje schopnosti uplatní v policii díky sledování monitorů v CCTV centru. Zároveň hledá svoji dětskou lásku Bong Soo-Mi- Film to není žánrově úplně tradiční a jednoduchý, spíše tragický, než romantický, spíše dramatický, než komický. Snímek ukazuje globální problém ztracené generace lidi 30+, kteří někdy marně usilují o svoje sny, není pro ně patřiční využití. Okolí se na ně dívá svrchu a nepřátelsky. Hodně pomalé tempo asi taky nesedne každému. Pro ty kteří se Koreu často sytí to může být výzva, ostatní by neměli zkoušet svoji trpělivost, přišlo mi to spíše jako klubový film, navzdory tomu, že distribuci jistí 20th Century Fox.

plagát

Nappeun nyeoseokdeul (2014) (seriál) 

Drsná kriminálka stylem odkazující nejen ke korejským gangsterským ikonickým filmům jako A Bittersweet Life nebo The Man From Nowhere, ale jasná inspirace francouzskou drsnou školou let 60.tých a 70.tých (filmy režiséra J.P. Melvilla, trháky, kde hrál J.P. Belmondo). Zajímavá série, s výraznými charaktery, byť ne každý je úplně rozvinut na maximum, koncem to pro mě trochu ztrácelo dech. Nicméně pořád nadprůměr sympatická délka seriálu, povedené akční scény, druhé sezóně bych se nebránil

plagát

Nekozamurai (2013) (seriál) 

Neuvěřitelně milý a vřelý seriál, který bere dobu (pravděpodobně začátek šogunátu Tokugawa) šermíř Madara (Kazuki Kitamura) marně hledá v Edu práci, naštěstí se, ale spřátelí s jednou kočkou, kterou měl původně zabít. Další peripetie si dovede jistě představit. Nevtíravý seriál, který dávkuje emoce po troškách, bere samurajský žánr s nadhledem, aniž by zapomněl ukazovat sociální problémy doby a hrany drsného života. Lehký humor, melancholie a vražedná příměs kočičího šarmu a roztomilosti Vás donutí sledovat vše do konce. Objektivně by to mělo být za tři, ale kočkomilové si přidají jednu hvězdu navíc!

plagát

Bitnageona michigeona (2015) (seriál) 

První polovina seriálu mě rozhodně zaujala a místy i uchvátila, vždyť se tady sešel těžký herecký kalibr, Jang Hyuk (byť mi vadí, že stejně jako ve Fated To Love You má jeho postava šílený smích a občas vidlácké chování), jako princi Wang Soo, Im Joo Hwan jako jeho bratr Wang Wook, i ostatní hrají více, než slušně v hlavních a vedlejších rolích. Ale příběh o pletichaření královských rodin a princů se dostává časem do módu břečka. Odlehčující a tzv. komická linie s crossdressingem jde taky do kopru, ach jo promarněný potenciál. Hezká hudba, výprava, slušné souboje, byť to série není nějak akční, ale nic výrazně povedeného, dobré řemeslo, snad se někdy dostanu k literární předloze.

plagát

Love on the Cloud (2014) 

Režisér Changwei Gu je kamerový kouzelník, jehož umění můžete vidět ve filmech legend jako Yimou Zhang (Red Sorghum aj.), Kaige Chen (Farewell My Concubine aj.) Takže kamera a vynalézavost snímání je zde fakt lahoda. Námět je prostý, výpověď, parodie filmového průmyslu, neustále přepisování scénářů kvůli aktérům, product placement. Do toho nespoutané a veselé vtípky, příhody tří hlavních postav, kamarádů, kteří milují film- scénarista, herec, kameraman. Uvidíte řadu parodií a odkazů na různé věci filmového světa Asie včetně Bollywood vložky, fenoménu lekacích hororů, vlny vlkodlačích filmů atd. Některé jsou povedené, jiné jen tak prošumí kolem. Film táhne hlavně dvojka Michael Chen (scénarista), Angela Baby. Tady to poněkud vázne, ne že by tahle linka příběhu nebyla důležitá, ale tak nějak to mezi dvojicí úplně vždy nejiskří. Nicméně humoru je zde fakt dost a většinou povedeného, technická stránka je výrazně nadprůměrná. Uvidím, zda při opakovaném shlédnutí nepůjde hodnocení nahoru.

plagát

Noona (2013) 

Přece jen není příliš obvyklé v nedávných letech, aby se Korejci pokoušeli o sociální drama. Yoon-Hee (Yu-ri Seong) má trauma ze ztráty mladšího bratra, mladý výtržník Jin-Ho má velmi svérázné chování, ale časem si vytvoří určitý vztah k Yoon-Hee, aby překonali svoje problémy, protože oba pocházejí z nefunkční, nebo neúplné rodiny. Neříkám, že je to strhující sonda do života neprivilegovaných v dnešní Koreji, ale rozhodně zajímavý pokus vytvořit určitý film proti hlavnímu proudu. Byť zde jsou někdy až moc přehnané reakce a vypjaté situace, které by se spíše hodily do klasického dramatu. Nicméně celkový nápad a zpracování dobré, některé momenty hodně silné, Yu-ri Seong si ostudu v žádném případě neudělala, mladý Joo-seung Lee hraje rovněž jako o život a jeho kariéra úspěšné pokračuje.

plagát

Ženy, které flirtovaly (2014) 

Edmond Pang pořád patří k režisérům, kterým je vlastní invence, vtip. Bohužel požadavky čínského trhu na pevnině dlouhodobě mění pravidla hry, požadavky na tvůrce a výsledný "produkt." Místo Hong Kongu, tak sledujeme nejen další lokace (Šanghaj, Tchaj-wan), ale hvězdy z pevniny, a jednu herečku z Tchaj-wanu. Pochopitelné změny, přesto zamrzí, že ostrovtip tvůrce, určitá dávka zdravého cynismu, pronikavosti analyzovat, charakterizovat lidské vztahy se poněkud ztrácí. Jakoby tvůrci docházel dech, nebo měl autocenzuru. Téma, jak má žena (Xun Zhou) ulovit muže (který vidí svoji kolegyni pouze jako přítele ze školy), když proti ní stojí mistryně flirtu a kočka v jednom (Sonia Sui) je pořád zpracováno vysoce zábavně, včetně geniálních vtípků jako hudební vložka a stand off póza z nejmenovaného slavného westernu. Jenže filmu někdy dochází dech, občas mi to přijde až moc nucené, chtěné, stylizované, zejména Sonia Sui je občas na zabití se svojí afektovaností (ačkoliv je to jinak velice schopná herečka). Inu snaha uspět na velkém trhu si žádá oběti. Nicméně pořád je to relativně zábavná a nadprůměrná komedie, ovšem přituhuje a bojím se, co se z hong kongských solitérů časem stane... Špičkové technické zpracování, velký rozpočet a hvězdy samotný film nikdy nemohou úplně vytvořit, tvoří ho srdce a záměr tvůrce, to jak o své vizi přesvědčí ostatní, nikoliv to, jak se on musí přizpůsobovat investorům a realitě trhu čínských teritorií, nicméně taková je dnes situace a musíme se s tím smířit a doufat v lepší zítřky!

plagát

Dobytí Tygří hory (2014) 

Neviděl jsem originál, ale Tsui Hark si pravděpodobně vzal jen původní synopsi z filmu, některé postavy a nic více. Klasika klasik na čínské pevnině v podání HK veterána režie má rozhodně spád, zajímavé efekty, působivé akční scény a příběh o infiltraci nebezpečné bandy ozbrojených vládců kraje mě rozhodně baví. Že je to propaganda? No a? Já tady nic zuřivě křečovitého, trapného nevidím, jen nezbytnou dávku patosu, držení se určitých schémat, které jsou pro tento druh spektálu normální. Výrazné postavy si snadno oblíbíte a rozpoznáte. Rozhodně působivý film, Tsui určitě nepatří do starého železa, doufám, že stihne z ohlášených filmů starých i nových natočit alespoň nějaké tituly. Přiznejme si rovnou tvůrce Harkova formátu v dohledu nikde nemáme v rámci čínských teritorií a mladé generace, proto by bylo hezké, aby nám Tsui dlouho setrval ve formě a solil jeden snímek za druhým.

plagát

Déto: koi towa donna mono kašira (2015) (seriál) 

Vynikající série (z ideových důvodů jsem trochu zaujatý, přidejte si jednu hvězdu), hodnocení obsahuje spoilery!!! Fenomén hikkikomori a NEET je v Japonsku skutečně v obludných rozměrech (asi tři milióny lidí celkem) a nás to čeká taky, proč si z toho neudělat legraci? Japonsko má navíc stále nízkou sňatečnost a porodnost, takže tohle téma rozvedeme taky řekli si tvůrci. Humor a narážky na reálie jsou vynikající, hlavní hrdinka je takový Sheldon na druhou, styl vtipů se bude určitě líbit i lidem, co nikdy nic japonského nesledovali. Geekové jsou přece všude. Jakkoliv hlavnímu hrdinovi fandím (a spatřuji u sebe nějaké podobnosti), tak mám se sérií pár problémů. V první řadě vynikající tempo a humor, trochu mu dojde dech od dílu 8. Navíc přepólování vztahů hlavních postav na mě neudělalo ten efekt, který asi tvůrci plánovali. Pokud to měla být výchovná série, jako svého času Densha Otoko (ano taky selhala, porodnost a sňatečnost se od roku 2006 v Japonsku nezvedla pokud vím), tak měl hlavní hrdina skončit s Kaori. Měl se zařadit jako správný žánrový loser do světa těch obyčejných podřadných pracujících lidí. Jenže svatba geeků na mě nepůsobí tak nějak revolučně, ani jako vzpoura proti systémů, nebo něco co by mohlo lidmi skutečně pohnout, přišlo mi to ve finále prostě umělé, vynucené. Jinak supr herectví od obou hlavních představitelů, smíchy se budete občas válet na podlaze. Jenže ono je to smrtelně vážné téma, vlastně to není vůbec k smíchu, ale pláči... A když to říká takový cynik jako já.