Brandon

Nejsem si jistý, jestli by otec nauky o lásce Mallanga Vatsjájána ocenil Mundhrův příběh z Kámasútry. Film je sám o sobě odpadem. Ta jedna hvězda je za překrásná sárí, za smyslné tance, pohyby a za velké hnědé oči Lochani, ve kterých se člověk snadno utopí :-)

Na Atonement jsem čekal hodně dlouho a hodně jsem se těšil. Těšil jsem se na velký příběh na velkém plátně. Možná i proto srdeční frekvence a rychlost dýchání dosahovali během promítání zběsilých hodnot. A nebo to bylo tou kávou, kterou jsem si před tím dal, nevím, ale byl to fantastický zážitek. Opravdu skvostný příběh o dívce, ženě činící pokání za chybu, které se dopustila v dětství. Za chybu z lásky. Za chybu, která měla fatální následky pro její nejbližší. Atonement není ani tak smutný, jako čistý a krásný.

Toxický mstitel je odpad a na nic jiného si ani nehraje, což mu přičítám k dobru. Naopak, snaží se z toho těžit. Do šílenosti, vtipu, geniálních hášek má ale kilometry daleko, je to zvratek pro filmové retardy. Pornoscény to nezachrání.

Typickej americkej byznys, jehož hlavním a jediným účelem je vytřískat z produktu co nejvíc prachů. Krásná Eva Green, ještě krásnější Nicol Kidman, zpracování na několik dílů, digitální (medvědí) efekty, příběh ala Harry Potter, politikaření, ušlechtilé symboly jako hvězdný prach. Pohádka bez citu, fantazie a duše.

Heung joh chow heung yau chow je něco na způsob Amélie z Montmartru, ale podle předlohy čínského dvojčete Rosamunde Pilcher. Hloupé, praštěné, šílené, kýčovité, vtipné, přeslazené, neskutečné, dětinské, sentimentální, ubrečené.....gibbon to vystihl přesně, film o dvou rovnoběžkách. A jak dobře víme, i rovnoběžky se protínají. Jen nevím, jestli tomu dát odpad nebo pět hvězd :-)

Proboha, to chci po filmařích tolik, když se chci u sci-fi thrilleru v kině alespoň trošku bát?!! Krapet napětí, akčních vibrací?! Ne, to se nějaké bandě amatérů šoupne do ruky kamera a dá za úkol natočit homevideo s přerostlým hašišákem a jeho kámošema jak ničí Manhattan. Hlavně, ať se obraz hodně třepe a komparzisti ječí, aby to vyvolalo co největší dojem paniky a tím i autentičnosti. To snad ne, tak laciný způsob jak oblbnout diváka. Pro pár vydařených scén a odfláknutej závěr dávám 3 hvězdy průměrnosti.

Je pravdou, že Dívka s perlovou naušnicí je Vermeerův skvost a jeden z nejsmyslnějších obrazů vůbec. Ale natočit o tom film? To se musí vařit hodně z vody, protože ze života chudé služky, která uklízí, pere, nakupuje se jen těžko vytříská nějakej zajímavější příběh. Webber se to snažil dohánět po vizuální stránce, pěkně si pohrál se stíny, světlem, scénami, které jsou jak ze štětce malířova. Výkon Johanssonky byl standardní, dost se prala i s obyčejným kbelíkem na vodu nebo kartáčem. Evidentně takový nástroje v ruce nikdy nedržela. Faktem ale je, že její buclatá tvářička s plnými rtíky byla pro tenhle film jak stvořená. Není příběh, nejsou body.

Osudové propletence Crash, Babel, Magnolia patří mezi americké uhlazené vánočky. Obdobné finské drama Paha maa je takovým tvrdým suchým chlebem. Už jen ty názvy kapitol "Chlast", "Sekera" nebo "Poslední chyba". Louhimies jde až na samé sociální dno, vyhazov z práce, dluhy, drogy, deprese, alkoholismus, antidepresiva, vražda, sebevražda, sex s děvkou, přítelkyní přítele, gay sex pro pár babek. Silnej odvar a mrazivě drsnej biják.

Absolutně prázdný film bez jakéhokoliv napětí, vzrušení, zábavy a mrtvý jako pozlacenej panáček Oscar, kterého od akademiků obdržel.

Pozorovat šneka, jak si to peláší někde po louce by bylo tisíckrát dynamičtější, dramatičtější a zajímavější, než se dívat na Leeovu nekonečnou story, kterou by ani armáda nejlepších střihačů nespasila. U šneka bych v kině určitě neusnul. 1* P.S. Za nevkusně přehnanou lekci kamasutry odebírám i poslední hvězdu.