Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (152)

plagát

Pod vodou (2020) 

Pod vodou naprosto splnilo moje očekávání. Šel jsem do kina na sci-fi, u kterého nebudu muset přemýšlet, a přesně toho se mi dostalo. Kdybych u toho totiž přemýšlel, tak to budu muset hodnotit hůř, protože logiky scénář moc nepobral. Herecké výkony lze také hodnotit jen stěží, protože kromě T.J. Millera tam v podstatě nikdo nemá co hrát. Ale na druhou stranu v kině se na to moc dobře dívá, i když tak půlku stopáže se postavy pohybují v temnotě na mořském dně, a kromě nich skoro nic není vidět. Popravdě, kdybych to neviděl v kině, tak asi budu muset jít s hodnocením ještě níž, protože jedině tam vynikne ta vizuální stránka, která film drží nad vodou podprůměru. Jako "odpočinkový" sci-fi horor ale Pod vodou funguje ideálně, stačí nemít přehnané nároky. 60%

plagát

Star Wars: Vzostup Skywalkera (2019) 

U mě převládá spokojenost. Taková sci-fi, jako v době, kdy vznikla původní trilogie, se už dneska prostě jen tak netočí, a v rámci současné produkce pro mě patří moderní Star Wars k nadprůměru. Přesto mám k Vzestupu Skywalera několik výhrad. Primárně je to Abramsova neschopnost oprostit se od odkazů právě na původní trilogii, ačkoliv tentokrát na tom díkybohu nestaví příběh. Zároveň mě zcela zbytečné přišly všechny "romantické" linky, obzvlášť jejich zakončení. A Síla má v některých momentech přehnanou účinnost. I přesto jsem si ty necelé dvě a půl hodiny od začátku do konce užil. 80% Co se nové trilogie jako celku týče, tak je nutno si přiznat, že kdyby se na to Disney vykašlal a radši od začátku vytvářel spin-offy nebo ještě lépe samostatné filmy, tak by udělal lépe. Kdyby epizody 7–9 nevznikly tak bychom vlastně o nic nepřišli. Na druhou stranu mě Disneyho pojetí Star Wars neuráží a jako blockbusterová zábava to bezchybně funguje. I když by si Star Wars zasloužily víc, tak i nová trilogie bude patřit k filmům které si ještě hodněkrát pustím.

plagát

Zombieland: Rana istoty (2019) 

Nový Zombieland je potvrzení, že výjimka potvrzuje pravidlo. Občas totiž můžeš dvakrát vstoupit do stejné řeky. Rána jistoty je prostě další hodina a půl přesně té zábavy, která byla v jedničce a to je přesně to co jsem chtěl. Navíc si to užívají i samotní herci a to vždycky filmu pomůže. 85%

plagát

Posledná aristokratka (2019) 

Filmová Poslední aristokratka se se svou knižní předlohou nedá srovnávat. A vinu za to nese hlavně velmi slabý scénář. Ten je totiž nejen v mnoha místech docela nelogický, ale hlavně postavy, které jsou v knize každá velmi unikátní, jsou ve filmu většinou strašně ploché. Nejvíce to asi odnesla titulní komtesa Marie, která je ve filmu redukována na objekt otravné romantické linky se slizounem Piškulou. Jediná postava která tak snese srovnání se svou knižní předlohou je hrabě Kostka z Kostky a to hlavně díky svému představiteli Hynku Čermákovi. Abych ale jen nekritizoval, tak je nutno přiznat, že aspoň humor většinu času celkem funguje. Až to za rok na Vánoce půjde v televizi tak proč ne, po návštěvě kina ale převládá spíše zklamání. 50%

plagát

Joker (2019) 

DC je zpět konečně zpět takové jaké ho mám rád (i když mě osobně ani DCEU nevadí). Joker je film dvou protipólů. Na jedné straně je scénář, který je vlastně až triviálně jednoduchý a velmi předvídatelný. Ovšem na straně druhé je způsob, kterým je ten banální příběh podán. Na Jokerovi bylo vždycky nejsilnější to, že o něm nikdo nic nevěděl. Tady je to převráceno na ruby a dozvíme se o něm téměř všechno, a stejně to funguje. Nejdivnější na tom všem je, že do doby, než se z něj stane ten ikonický psychopat, jde vlastně o postavu, které mi bylo líto, a které jsem přál aspoň trochu šťastný konec, ale která souhrou okolností spěje k absolutnímu šílenství. Což Phoenix zahrál naprosto dokonale. Podtrhuje to i decentní vizuální stránka a místy až nepříjemný hudební podkres, který ale svou nepříjemností přesně sedí do atmosféry. Nemyslím si, že to bude všeobecně všeobecně vychvalovaný snímek, na to je tam příliš věcí, které budou lidem vadit. Pro mě jde ale po Temném rytíři o jednoznačně druhý nejlepší DC film všech dob. 90%

plagát

Ad Astra (2019) 

Mě Ad Astra mile potěšila. Scénář sice není nikterak objevný (v podstatě jde o vztah syna k otci, kterého dlouho neviděl, a teď zjistí, že otec žije a dělá neplechu) a kdyby tempo filmu nebylo tak pomalé vydal by spíš na díl seriálu. ALE! Všechno zachraňuje několik podstatných věcí. Zaprvé je to extrémně minimalistický a "realistický" vizuál filmu, který k pomalému tempu velmi sedí. Za druhé je to velmi dobrý hudební podkres. A takovou pomyslnou třešničkou na dortu je herecký výkon Brada Pitta (který je v podstatě jediný hodnotitelný, protože nikdo jiný se ve filmu dlouho nezdrží). Na závěr tedy zbývá jen napsat: díkybohu za tvůrce, kteří v dnešní době popkornových filmů založených na akci natočí film, který sice akci má, ale není to zdaleka základní kámen. 80%

plagát

Apostle (2018) 

Apostle trpí typickým neduhem podobných filmů - první půlka je atmosferická a mysteriózní, ale pak přijde kupení brutalit a objevení nestvůr, které za všechen ten bordel můžou a atmosféra je v prachu. Mohl to být fajn film o podivném kultu na odlehlém ostrově (i nějaká ta nestvůra tam mohla být), ale je to jen průměrný horor s dobrými herci a nenaplněným potenciálem. 60%

plagát

Vtedy v Hollywoode (2019) 

Tenkrát v Hollywoodu není typická tarantinovka. O to působivější ale nakonec je. Čím déle se mi dojmy po první projekci rozkládají v hlavě tím víc si uvědomuju, jak se mi další počin šíleného režiséra líbil. V první řadě je to zcela evidentně Quentinovo vyznání lásky šedesátkám. V druhé řadě je to příběh nerozlučného přátelství zkrachovalého herce a kaskadéra za zenitem. A na konci přijde i kouzelník v podobě velmi "tarantinovské" půlhodinky. Vše je samozřejmě podloženo klasicky výborným soundtrackem a neskutečně dobře hrajícími DiCapriem a Pittem. Mohlo to sice klidně být o půl hodiny kratší, ale stejně mi ty necelé tři hodiny utekly jako nic. 85%

plagát

Trojí hranice (2019) 

Kdo chtěl víc nemá nic. Triple Frontier mě naprosto dokonale uspokojil v tom, že přesně splnil moje očekávání. Není to žádná hlubokomyslná sonda do duše vojáka. Ne, je to čistě televizní akční film, jakých je spousta. Tenhle má ale relativně sympatické postavy, které nejsou čistě kladné, a jsou velmi slušně zahrané. K tomu scenérie Jižní Ameriky, které mě osobně jen tak neomrzí. Objektivně to na 5* není, ale subjektivně jsem si zatím žádný letošní film neužil tak jako právě tenhle. Takže zcela neobjektivních, ale za mě zasloužených 90%

plagát

Cyntoryn zvieratiek (2019) 

Nový Řbitov zvířátek je relativně věrný knižní předloze (až na prohození dětí a konečné vyústění). Ani zdaleka ale nefunguje tak jako geniální knižní předloha. Přestože herci hrají nadprůměrně, tak film nenavozuje tu správnou atmosféru, a bez ní to prostě nejde. 50%