british.bug

Pelíšky, můj nejoblíbenější český film. Copak ho lze nemilovat? Svého času, ještě na gymnáziu, jsem prováděla všeobecnou osvětu a nutila své kamarády, kteří tento film neviděli, aby se na něj se mnou dívali. Díky tomu už ani nespočítám, kolikrát jsem ho viděla. Pelíšky, to je pro mě geniální kontrast skvělých vtipných hlášek a hodně smutné doby. A ano, pokaždé, když zlomený Kodet hraje na klavír hymnu, tečou mi slzy.

Easy virtue, britsko-kanadský film odehrávající se na starém anglickém sídle, to je kinematografický kousek, který mě skutečně bavil. Vyzdvihnout musím zejména Colina Firtha, kterého si člověk nemůže nezamilovat, a rozhodně také Kristin Scott Thomas, která dokonale zahrála chladnou a konzervativní anglickou ženu. Suchý, až sarkastický anglický humor dokonale dokresluje celý děj. Ať už jde o scénu s ubohým psem, který skončil zasednut, nebo skvělé kankánové představení, které se nepovedlo úplně podle plánu, mistrně jsem se bavila. Vřele doporučuji.

Skvělý film, jak taky jinak. Britové totiž umí! A Colin Firth s Helenou Bonham Carter prostě musí být zárukou kvalitního a úspěšného filmu.

Neskutečně mrazivý film. Jakožto člověk, který miluje tvorbu George Orwella, ho nemůžu neocenit. Ovšem mráz po zádech z něj běhá řádně. Mučení? Scéna s krysami? Děsivé. Ale snad ještě děsivější je představa světa, ve kterém tě Velký Bratr neustále sleduje. Svět, ve kterém si nemůžeš dovolit žádnou svobodnou myšlenku, sic budeš vaporizován. Svět, který ničí ty nejdůležitější hodnoty (svoboda, láska) vytvářením masy, která už pomalu ani neví, co to ta svobodná myšlenka vlastně je. Co říká Strana, to je pravda. A co je vlastně pravda? "Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne."

Geniální Forest Whitaker v roli generála Amina, mladý doktor "idealista", který chce utéct před nalinkovaným životem v rodném Skotsku, Uganda. Na začátku si člověk říká, co vlastně Nicolas čeká - život jako na safari? Dokonalou africkou krajinu, sledování tamních zvyků a obyčejů a občasné naočkování nějakého toho černouška? No, toho se nedočká. Afrika je sice krásná, leč rozhodně ne ideální. A Nicolas se zrovna trefí do špatné doby. Je to trochu zvláštní příběh, když se mladý skotský doktor stane plyšovým medvídkem afrického diktátora. Zejména, když si medvídek něco začne s jednou z jeho manželek. Člověk by čekal, že mu dojde, jak špatný nápad to je. No, když vidí svou milenku/Aminovu manželku mrtvou (a zlehka přešitou), nejspíš mu to dojde. A kdyby ani potom ne, ten konec na letišti mu prostě oči otevřít musí. Nejen ve věci půjčování si cizích manželek, ale zejména v tom, že není radno hrát si na domácí zvířátko nějakého diktátora. Každopádně i přes pár chyb, které na tom příběhu vidím, je to hodně zajímavý film. A kdyby v člověku náhodou nezanechal žádný hlubší dojem, minimálně ho obohatí o nějaké ty znalosti africké historie. Ve mně ale dojem zanechal, a dost silný. Možná to bude mou slabostí pro Afriku.

Univerzální uklízečka, alespoň pro mě perfektní britská komedie. Samozřejmě hlavně díky skvělému britskému humoru. Ovšem přiznejme si to, Maggie Smith, Kristin Scott Thomas a Rowan Atkinson, ti také značně přispívají. Patrick Swayze, ehm, ten člověk mi do toho filmu nějak moc nesedí, ale slizského Američana vystihl skvěle. Nejspíš mi připadá podivná jen ta představa Američana mezi samými Brity, působí to jako pěst na oko. Což byl záměr, takže to vyšlo. Občas se člověk zarazí nad něčím, co mu nesedí, například zázračná proměna Holly. Nemůžu si pomoct, ale z drzé nymfomanky téměř přes noc vzornou dcerkou, která vaří a začíná jevit zájem o monogamní vztah? Ale záměrem komedií většinou bývá to, aby se divák bavil (že to často nevychází, to už je věc druhá). A můžu říct, že alespoň já jsem se bavila opravdu dobře.

Podle kritiky jde spíše o průměrný film Stevena Spielberga. Pro mě ale znamená mnohem víc, jelikož bezpochyby patří mezi nejoblíbenější filmy mého dětství. Píseň When You're Alone, která byla mimochodem nominována na Oscara, jsem si pobrukovala celé dětství. Skutečně jsem si oblíbila Maggie Smith v roli "babičky" Wendy a definitivně také Arthura Maleta v roli Tootlese, kdysi ztraceného chlapce, dnes už poněkud senilního starého muže, který stále myslí na své ztracené kuličky. Dnes, ovlivněná snahou o objektivitu, bych tento film doporučila kromě dětí také těm dospělým, kteří ještě narozdíl od Petera Banninga/Petra Pana (alias Robina Williamse) nezapomněli "létat". Pro ostatní to bude jen jeden z horších spielbergových filmů, na kterém uvidí spoustu chyb.