MsUtahraptor

Přesně tři věci se mi na celé sérii líbily:  setkání Triss s Ciri (pasáž asi nejvěrnější knize) ;  Vereena (půlka té hvězdičky náleží Agnes Born- bruxa na jedničku) ;  Yenneskier (Od objetí po hašteření, Yennefer měla nejlepší chemii s Jaskierem. Zlí jazykové pravili, že Yennefer měla lepší chemii s Cahirem, než s Geraltem, a člověk jim musí dát za pravdu.)  Zbytek se pohybuje na stupnici od "Naaah!" po "Zabte mě, prosím... *zuřivě buším do PAUSE*".  Co to provedli s Eskelem? Vesemirem? Franceskou? Klepna zdechla jen proto, že děj byl tak slabý, že emoce z ničeho jiného vytlouct nemohli. Hudba ztratila slovanský nádech- sem tam nějaké motivy z předešlé série zůstaly, ale změna skladatele rve uši. Nepodstatné postavy dostávají dějové linky jiných, nebo zcela nové jen proto, aby zůstaly v ději (a udržovaly americké barevné kvóty)- Istredd, Dara. Jsou vytvářeny zcela nové, absolutně nesmyslné zápletky (Kaer Morhen, Voleth Meir...), zbytečně měněna fakta (Coën není Gryf, Čtrnáctá z pahorku...), vzdálenosti redukovány dle toho, jak se to momentálně hodí (Kear Morhen je z Cintry co by kamenem dohodil.). Emhyr haleká na celou svoji armádu, že je Ciri jeho dcera, nejsilnější okamžiky knihy jsou zprzněny kompletní změnou situace, za které jsou příslušné citace pronášeny („Moje,“ odpověděl bez zaváhání. „Moje, Zigrine.“) a slovansky buclatou Nenneke hraje hubená černoška...  Je dobře, že už jsem měla tu čest se seriálem, jehož druhá řada stála za ho*no a třetí byla překvapivě snesitelná. I když všechno už pak nezachrání ani sebelepší scénáristé. Dám tak i třetímu Zaklínači šanci. Do té doby Viva la FanFiction!

První polovina je průměrný, hororově se tvářící příběh. Není to strašidelné, ale je tam estetika. Malá Alma je výborně zahraný malý psychopat. Škoda, že se nakonec odklonili od komornějšího ladění.  Druhá polovina je absolutní sr*čka s mimozemšťany a americkou obsesí jejich prezidenty.

Nikdy nepochopím, proč musí překvapivě zábavný film zmrvit vynucenou romancí, když ústřední duo perfektně funguje jako hašteřící se kámoši. Proč je jediná přípustná forma vztahu mezi dvěma cizíma lidma opačného pohlaví ta milostná? Hvězdu nestrhnu jen kvůli Zeniným medicínským instinktům a nebožákovi z obchodu s telefony.

Zpočátku víceméně slušně vypadající, v posledních dvou dílech se bohužel naplno rozjel ubohý americký patos, tentokrát s módní příchutí BLM propagandy. I ve fiktivním světě se vše točí kolem "Ameriky", ostatní státy disponují shodnými problémy, kulturou i mentalitou. Rozeznat se dají jen neamericky znějícími jmény, nějakým tím cizojazyčným dialogem, případně sochami obrozenců. Hlavní záporačka zřejmě měla mít pochopitelnou motivaci, vyznívá ale jen jako náctiletý spratek, co ještě nevyrostl z černobílého vnímání světa, na ublížení reaguje ubližováním a nedomýšlí následky svého jednání. Dočkáme se i uboze trapného projevu při vyvrcholení dějové linky a zdůraznění skvělé pospolitosti americké (tmavé) komunity. Bylo by fajn, kdyby americké publikum (a tvůrci) dospělo, a uvědomilo si, že příběh by neměl být podružný primitivnímu sdělení.

Boží akce, slušný příběh, skvělé postavy, kapka romantiky dle mého gusta a pootevřená vrátka pro pokračování. Nenávistníčci se můžou jít bodnout. (Nebo rovnou dekapitovat.)

Ale no tak. Leccos překousnu, ti zoufale animovaní vlci už jsou moc. Ještě nedávno jsem žila v domnění, že ty twilightovské nic netrumfne, ale tohle byla úroveň "před patnácti lety jsem viděla líp udělané kraťasy". Průměrná PC hra vypadá věrohodněji.

Předvídatelné, naivní, takřka každý zločinec je citlivá dušička, co se dá ukecat. Jediný výrazný klad je Michael Sheen, který si toho načechraného měďu/brutálního vraha na dovolené ("ve vězení") očividně užívá. Jak scénář, tak postavy jsou jinak pekelně slabé. Potenciál by byl, výsledek nedotažený.

"Vítám Vás, pane Freyi." (...spíš pane Gayi...) * pan Gay vyčaruje termohrnek * Otřesné paruky, souboje od strašlivě efektních po strašlivé, děj jeden velký blábol, postavy dle příslušných šablon, leč ničím nijak zapamatovatelné (krom obligátní polonahé děvy a Číňana). Bohužel se tvůrci rozhodli brát vážně, takže z toho nevznikla ani ta pěkná barevná parodie, za jakou jsem to v prvních minutách měla.

Pěkně animovaný dortík uplácaný z Avatara: TLA, Pátého elementu a bůhvíčehoještě ve znamení současného filmového trendu předávání povinností "někomu vhodnějšímu". Za mých mladých let bývala poučení z pohádek typu "neokrádejte pofidérní stařenky" či "poslouchejte rodiče a nemluvte s cizinci", dnes to je "náhodná vyšší síla Vás při troše snahy zbaví povinností a k tomu ještě přihodí pár cool mazlíčků". Plus NEJotravnější filmový debil od dob Jar Jar Binkse.

Film jsem shlédla na několikrát a jsem ráda, že jsem na tom nebyla v kině, protože bych odešla před koncem. Hlavní hrdina je hluboce znepokojující už od prvnich minut. Osoba, při setkání s níž člověku přeběhne mráz po zádech a jeden začne doufat, že nůž v příručním zavazadle bude dostatečná ochrana. Chápu, proč kritici pějí chválu na Jokerovo ztvárnění, ale obávám se další vlny jeho sympatizantů. Některé pasáže filmu ho příliš staví do role hrdiny z lidu, ačkoli není nic jiného, než ublížený psychopat.