belldandy

Jsem velké dospělé dítě, infantilní rádoby intelektuál, ale prostě v tom nikdy nebudu tak dobrá jako Terry Gilliam. Jeho estetika je něco jako můj živel, lebensraum - to, čím je voda pro rybu. Jasněže jako každý jeho fanoušek miluju nejvíc asi Brazil. Král rybář je film, který stál na počátku mého sblížení s mým manželem. Dvanáct opic je výborný a při tom asi nejsnáze divácky přistupný Gilliamův film. A přesto možná nejgeniálnější bude ta Krimsonova permanentní pojišťovna z časů Monthy Pythona.

Černobílá klasika amerického filmu. Režisér, kterého k mému vzteku nenávidí James Monaco, který v něm vidí ztělesnění klasických konzervativních amerických hodnot, proti nimž bojuje. Má pravdu. Tohle v sobě Capra naplňuje a naplňovat asi chtěl. Je to ale zároveň hrozně nespravedlivé, protože měl ve své době i nějaké drobné potíže pro své levicové zaměření. Jeho filmy nedokážu charakterizovat jinak než jako humanistické (nic neříkající, že?). Jsou prostě o důvěře v úlohu obyčejného člověka v dějinách lidstva. Miluju snad všechny, ale esence Caprovosti to je asi - pan Smith přichází a Život je krásný (film, který si musím pustit každé vánoční svátky). Snad ještě zmíním Kdo je John Doe - nikdo v jeho éře tak zatraceně dobře nevytihl, kde se může vzít a jak prosadit totalitní ideologie.

Klasický americký režisér, který byl ve svých filmech zobrazenou morálkou o desetiletí napřed než ostatní, v sedmdesátých letech přes noc zestárl, protože už to nedovedl. Miluju spoutu jeho filmu, ale asi není žádný tak geniální jako Byt, který je mnohem rafinovaněšjší než by mohl pochopit průměrný televizní divák při odpolední produkci. A taky Sunset Bulvar - odhalující vize holywoodského průmyslu, v němž spousta osob hraje v podstatě sama sebe, v době, kdy to ještě nebylo moderní.

Láska z dětství, kdy jsem zahlédla jeho Rudovouse. Od té doby jsem se vždy dívala na každý jeho film, který běžel v televizi a nikdy to nebylo tak zklamání, ale jeho černobílé filmy jednoznačně upřednostňuji před těmi barevnými, jsou lepší alespoň o 80 procent. Nemusím být za každou cenu originální - nejlepší je asi Žít a Rašomon, ale ty černobílé jsou skvělé všechny. Jeho kamera - možná kýč, ale to je pokoukání.

Pro mne jeden z géniů filmu. Znala jsem jeho Dvojí život Veroniky, trilogii Tři barvy a seriál Dekalog (a zejména Krátký film o smrti) a myslela si, že znám vrchol jeho tvorby a pak viděla něco z jeho raného díla a nyní jsem přesvědčená, že jeho vrchol je Amatér a Náhoda. a možná až poznám něco z jeho ještě ranější dokumentární tvorby, názor ještě změním. člověk přísných morálních zásad, jehož názory by si někteří čeští dokumentaristé měli alespoň přečíst a netočili by pak věci jako "Katka", protože by pochopili, že se ocitají mimo morální normu.

Režisér, jehož hvězda šla nahoru v čase, když jsem začala sledovat anime, Gilliam anime filmu, tak jako je Miyazaki Spielbergem anime. Asi tak před rokem zemřel a jeho smrt mě dostala jako málokterá.

Na rozdíl od svého muže nejsem příliš velký fanda do grotesky, ale Chaplin - to byl génius. Miluji všechny jeho delší filmy od Kida nahoru. Osobní láska asi Světla velkoměsta - ta mě nejvíc překvapila, nečekala jsem nic a bylo to joj. Také samozřejmě Kid , Diktátor, Zlaté opojení, přežiju i  melodramatická Světla ramp a ten jeho první mluvený film o masovém vrahovi přeběhl svou doby o padesát let (ovšem neměl mít ten patetický závěr :) )

Německý expresionismus a kammerspiel filmy to je má láska, a Friz Lang a Murnau to jsou králové německé ho filmu. Unavená smrt, Metropolis a Vrah mezi námi - ty asi miluju nejvíc.