Caan

Problém tří těles jsem četl. Několikrát. Vedle Hyperionu jeden z klenotů sci-fi žánru posledních 30 let. GENIÁLNÍ knížka/knihy. Problém netflixovských Tří těles je ten, že už tak nějak tradičně zjednodušuje. Musí. Nacpat Tři tělesa do jedný série o osmi dílech je úkol, který nelze závidět. Ale jakožto velký fanoušek knih musím říct, že se to povedlo. Konečně se Netflixu povedla adaptace knih. Je to zjednodušený, je to víc soft, spousta věcí by si zasloužila lepší vysvětlení, ale je to sakra dobrý. A už se těším na Temný les.

Druhá řada má solidní náběh na dobrou podívanou, ale nakonec silně pokulhává jak za sérií první, tak i za libovolnou sérií Homelandu, který se nabízí jako adekvátní srovnání. Za první sérií zaostává především dost profesorským a nudným zpracováním, kdy vás prakticky žádná nechytne takříkajíc za koule a nehodí je přes půl místnosti. Všechno je polovičaté, málo nápadité a silně to zavání béčkem. Spoilery, spoilery!!!! A pak přijde strhující finále, kde si partička rogue agentů zaletí vrtulníkem do prezidentského paláce suverénního státu (!!), kde je v klidu nechají přistát, přiběhnou k nim asi tak tři stráže, pak se těžce probojují přes další tři stráže až na prezidentskou párty, kde v místnosti plné desítek lidí začnou střílet na další tři stráže, kterým jen tak mimochodem asi nefungují vysílačky (nehledě na to, že nikde evidentně nejsou žádné kamery, takže celý přepad prezidentského paláce (!) probíhá v režimu překvapení), aby se dostali k zajatému agentovi i samotnému prezidentovi. Jako WTF? Tahle šílená absurdnost celou sérii poslala do kytek a scénáristy doufám do scénáristickýho očistce. Hrozný. Šílený.

Poměrně dlouho to bylo celkem slušný (kromě tradičního nešvaru, že tedy postavy mluví spisovně jak podle učebnice, víc toporný to pak bejt nemůže) a pak přijde poslední díl a... akční scéna. Co vteřina, to střih, co střih, to záběr na zoufale nudnou honičku, kterou by v Americe dali na jeden záběr jako úvod, než by přišla ta skutečná honička. Ach jo. Z toho prostě bolí oči (doslova, stříhá se tak rychle, že z toho opravdu začnou bolet oči). Nicméně i bez té ,,honičky'' takové nemastné, neslané.. Potenciál to určitě mělo větší.

Až páté zhlédnutí mě nakonec donutilo napsat koment. Interstellar je geniální. Máte spoustu vesmírných scifáren, od Marťana, přes Život a Europu Report k Příchozím. Ale Insterstellar je takový nerdův vlhký sen. Zánik Země, osidlování jiných galaxií, cestování vesmírem, černé díry, fascinující planety, roboti i hrátky s časem (jakkoli nedávají smysl - ta rovnice, resp. data k ní potřebná, jsou ukázkovým paradoxem). Nicméně bez Zimmerovy hudby by byl poloviční. Soundtrack je správně úderný, našponovaný s příchutí osudovosti a za mě je to určitě co nejlepší, co Zimmer kdy složil. A určitě si ho poslechnu i pošesté. A posedmé.

SIX by bylo ještě lepší, kdyby to nebylo typické béčko v tolika ohledech - v rozpočtu, zápletce i zpracování. Na scénáři je znát, že ho nenapsal žádný zelenáč, a o to víc je škoda, že se nesetkal s lepším provedením. Herci super (Sloane nebo Hardy??), domácí příběhy taky - možná jsou trochu rozevlátý, ale právě tam je vidět dobrý scénář. V bojových akcích se to dost střídá, někdy tajíte dech, někdy si až moc všímáte toho, jak jsou nepřátelé naprosto tupí. Nicméně za zhlédnutí to určitě stálo a poslední scéna to jen potvrdila.

Inu, takové dobré, ale s výraznými rezervami. Jako milovníkovi sci-fi mi tam značně schází backstory o vzniku dvou světů (to vysvětlení u zapalovače, jak tu někdo chválil, mi přišlo dost trapné, jako by nevěděli, co si s tím počít). Stejně tak schází detaily o různých podlažích, co tam kdo dělá, co vůbec dělal Howard na Spojovacím, kdo to financuje, kdo to řídí; zkrátka ta omáčka okolo, která dá nejvíc práce a jejíž promyšlenost je pro mě naprosto zásadní na jakýkoli scífku. Také se nabízí srovnání s paralelním světem ve Fringe - a to má Counterpart dost co dohánět.

Pohádka. Krásná, oddychová pohádka, co si nehraje na nic jiného.

Proč je tohle v červených, to mi hlava nebere. Nezáživný, nudný, nesmyslný, hloupý. Snad jen pár okamžiků z výcviku si vysloužilo úsměv. Ale když nezastřelíš psa, nejsi gentleman? Cože? A co sakra byla ta scéna v kostele? Přece nedáte do filmu detailní vraždění desítek lidí (tedy s výjimkou Kill Billa, což ale jaksi nebyli lidi v kostele, že)?! Mezi moje nejoblíbenější filmy patří ty ze série SAW, ale tohle je na mě moc. I na druhý podívání.

Bournova trilogie (kdo by počítal čtyřku, že) je bezesporu jednou z nejlepších filmových sérií. Trojka se zdá, že pokračuje v šlépějích vynikající dvojky, alespoň to jsem si myslel, když jsem na ní před pár lety byl 3x v kině. Nyní už se to tak nezdá - člověk nesmí být příliš unešen skvělými akcemi v Londýně a v Tangeru. Když se na to podíváte blíže, zjistíte, že zejména scénář, jakkoli se snaží Bourna rozmluvit, pokulhává především v ději. Spoilers! Spoilers! Děje se až příliš náhod, vše jde až příliš Bournovi na ruku, což v předchozích dílech nebylo pravidlem. Odkud Ross věděl o Bournovi? Jak přišel na Danielse? Kdo přijímá hovor celým jménem? Proč je londýnský zabiják najednou v NY? A jak se sakra Bourne dostane do a ven z kanceláře zástupce šéfa CIA a proč mu propánakrále řekne, že tam je? Moc účelové, moc na efekt, tak moc tuctové! Dvojce bohatě stačila jedna výtečná auto honička po Moskvě, kterou všichni připomínají. Škoda.

Tohle píšu po čtvrtém shlédnutí - prostě to nemá chybu. Trošku mírnější rozjezd, kdy nejsou úplně jasný pohnutky, proč se rozhodne pro tak radikální krok.. Ale pak plány přejdou k realizaci a to je jízda. Hodina útěku, kdy fandíte a okusujete si nehty. Nepamatuju si film, kterej by mě takhle přikoval ke gauči. Hodně k tomu dopomáhá i geniální hudba, která vás přinutí prožívat to mnohem víc. Viděl jsem to počtvrtý, uvidim i popátý.