J.Connor

Ujetý levný céčko, jak jsme u páně Helgeho zvyklí. I jeho už dost strašlivá Akce ninja byla lepší než Ostrov orlů, ale nakonec dám i zde dvě hvězdy, je mi nějak sympatický, že někdo zrovna ve Švédsku žil tenhle sen o akčních filmech. Začíná to vlastně i celkem slibně, záběry pod vodou, do toho osmdesátkovej vysokooktanovej hevík, který následně střídají řízný synťáky, který se ovšem až do konce pořád opakují a začnou jít na nervy. Byť je člověku od počátku jasný, že to bude béčko jak řemen, byl jsem vlastně až do půlky docela napjatý, co ze všech těch postav motajících se kolem ostrova vyleze. Pak se ovšem do akce vrhne Tom O´Rourke, jeden z nejméně pravděpodobných akčních hrdinů ever, aby ve svých mrkváčích, rybářské vestičce a vyfoukaném háru likvidoval svým koltem desítky ruských elitních a po zuby vyzbrojených vojáků v ninja převlecích ve veletrapných přestřelkách. Svým způsobem vtipný, ale zdaleka ne zas tolik, jak trash může být. U nás vysílal TV Prima. Jen ještě na závěr trochu opravím Pohrobka, nebyl to vědec,ale voják, člen posádky na ostrově, o usedlících (je jen jeden) se nedozvíme nic a žena chtěla fotit orly.

Upřímně, čekal jsem to političtější. Uznávám, že určitý detaily už jako poloviční pamětník (nízký věk) asi úplně nedocením a chápu, že přímého pamětníka nějaké perzekuce kvůli vzhledu to může slušně namíchnout, ale spíš než štvavá politická agitka mi to zpětně přijde jako takový nejapný pokus vypořádat se s určitými novými fenomény tehdejší doby a místa. A spíš než ta politická agitka mi z toho kouká strašná naivita, která jen dokazuje, že na konci 80. let už byl východní blok jen obr na hliněných nohou, kterému se jeho lopotně a terorem vytvářený svět nezadržitelně drolil. Celé to pak míchá jabka s hruškama, když k výstřední image přidává delikvenci, drogy či pijáctví a zkouší, byť právě spíše naivně než silou, mezi nimi udělat rovnítko. Jsem ten poslední, kdy by obhajoval minulý režim, byť v rámci laskavého retra. Nelze ale na vše nahlížet černobíle, je potřeba si uvědomit, že dokument vypráví o náctiletých (byť tak nikdo z nich ty vole vůbec nevypadá) a doba se za 30 let posunula nejen na východě. Myslím tedy, že patnáctiletá holka s čírem, co vypije 8 piv denně a spousta dalších "účinkujících" by asi měla problém i na západních středních školách té doby. Tím, že účinkující dostávají docela dost prostoru, se navíc napřímo ukazuje, že většina z nich nejsou žádný dementi, jen prostě chtějí vypadat jinak, což legitimizuje i řada dotazovaných kolemjdoucích. Zatímco ještě pár let předtím fízlové stříhali dlouhovlasé intelektuály, teď se tu baví o tom, že by mohli zabavit někde na kroužku učně, co má půlmetrový číro a sbírku pyramid, aby tolik nelil a nerval se na koncertu HNF, slušnej posun.

Malované covery tradičně slibují okázalou akční jízdu, ale realita je, rovněž tradičně, úplně někde jinde, a to v nudném a levném brakovém filmu. Na druhou stranu Deodato nikdy nebyl úplný céčko, film má docela solidní výpravu, když byl natáčen v Maroku a ne někde na výsypce za Římem, slušnou kameru - pořád samý zpomalovačky a podhledy a pár slušných kaskadérských výkonů na koních. A opakující se synťákový motiv signora Cordia je až otravně návykový. Ani ti herci nejsou zas tak strašní, ale všechny zmíněné klady samozřejmě uvádím v rámci množiny béčkového italského filmu. Lone Runner mohl být vlastně velmi zábavným béčkem, ale nohy mu nakonec podráží hlavně otravný a silně podprůměrný scénář, kdy je princezna neustále unášena nějakou bandou, Miles jí zachrání, načež je přechytračen a vše začíná asi pětkrát nanovo. V Čechách dostupné v minulosti s rychlodabingem, kde probleskuje řada fórů, např. trio hrdinů nazýváno Garrigue, Amálka a pan Králíček. P.S. Pokud by snad někdo měl náladu na italské béčko z pouště s americkou béčkovou hvězdou, doporučuji o dva roky staršího Tuarega od Castellariho.

Podobně jako https://www.csfd.cz/film/765921-sprayem-po-zdech/komentare/. Dokument sám o sobě je vlastně poměrně prostinký, ve své době asi nikterak zajímavý, ale získává hodnotu hlavně zpětně, kdy konzervuje určité osoby a určitá místa / situace, které už jinde neuvidíme. Právě v tomto ohledu je škoda, že tam ve finále nebylo těch záběrů z akcí v Sylvii a v Bunkru o dost více. Mrazivě pak zpětně působí Jonákovo opakované spílání manželce. Jo a dokument je prodchnut asi 20 cca patnáctivteřinovými stále stejnými předěly - záběry na tancující v obou zmíněných podnicích, mimořádně otravný prvek. https://www.facebook.com/watch/?v=152364846214679

Lajna haše! (viz Enšpígl)

Pátý film od Bavy a byť mě od něj nikdy nic zas tak nenadchlo a je to vždy čistej trash, je tam na druhou stranu také vždy "něco". To něco, co ho odděluje od všelijakých jiných italských srágoristů a to něco, díky čemuž nelituju dosavadního sledování. Moc fajn giallo, kterýmu kazí reputaci kromě, víceméně, maličkostí jen starší a obdobní bratříčci slovutných autorů, s nimiž se přeci jen nemůže příliš měřit.

Fádní, předvídatelný a po právu zapomenutý krimi thriller, který je zajímavý asi jen tím, že se jedná o poslední film indické star Persis Khambatty. Sice to láká i dalším trash obsazením, ale Lance Henriksen jen na pár minut, stejně tak Fred Williamson. U nás vydal na VHS Video-Spoj, který v obsahu na obalu kazety vyzradil podrobně a kompletně celý děj včetně všech detailů závěrečné scény.

Film koluje s českým rychlodabingem v příšerné kvalitě, ale co hůř, obrazově a časově (78 min) notně sestříhán.

Obtížně koukatelné céčko s minimem akce. Od jedné hvězdy to zachránil jen Oliver Reed, který je v roli ouchylnýho mafiána k sežrání. Pořád někde něco šňupe a ke zneuctívání dívky Franka Zagarina si ještě pouští snuff vlastní výroby na deseti monitorech, aby to mělo grády. Arnold Vosloo asi na 3 minuty. Pokud kolegové jiným filmům páně Sundstroma jako jsou American Ninja 3 a 4 sázejí jednohvězdy a odpady, zajímalo by mě, co je pak tohle. V ČR vydal na VHS label HCE.

Nirvanu už sice minimálně 20 let příliš neposlouchám, ale vždy, když už se náhodou k nějaké jejich skladbě dostanu, zacloumá mnou mohutná nostalgie a zvláštní smutek a vždy budu k těmhle třem jinochům chovat respekt. V době, kdy jsem byl vášnivým vyznavačem grunge, mi však jejich klipy byly zcela nedostupné. Překvapující pro mě pak zpětně bylo, že nejsou příliš dobré. Docela by mě zajímalo, jaké všechny faktory se na tom podílely, jestli sázka na Kerslaka, celková "nehvězdnost" kapely, které byla sebeprezentace a tedy snad i natáčení klipů nepříjemné? Určitě bych si vsadil i na to, že během překotného, raketového a především překvapivého úspěchu Nevermind se klipy šily horkou jehlou a s něčím ambicióznějším se počítalo až pro In Utero, kdy už kapela byla zavednou mega star. Této hypotéze by odpovídal i klip na Heart-shaped box, ale dalších už jsme se bohužel nedočkali.... Jo a milí kolegové, i když vím, že je to těžké, snažme se hodnotit klipy jako takové, ne písničky nebo kapelu.