obitus

Třetí Amityville, tentokrát od Richarda Fleischera, znamená pořádný kvalitativní sešup, ale pořád ještě jde o slušný horror. 3D poplatné době dnes moc nepobaví, ale rozhodně to není nic, co by sralo a herecké výkony, především postav v hlavních rolích, jsou fajn. V porovnání s následujícími díly ještě dobrá podívaná.

Nová generace přišla skrz zrcadlo a přinesla jen nudu a stokrát omletý příběh. Jestliže některé krátké pasáže fungují, jako celek je to příliš hloupé na to, aby to bylo alespoň minimálně zajímavé. Co příjde dál? Hřeben?

"Už bylo na čase", aby se série znovu chopil někdo alespoň trošku šikovný. A Tony Randel šikula rozhodně je. I když samozřejmně nedosáhl druhému Hellraiseru ani po rozřezané kotníky v černé kůži, přecijen v rámci Amityvillské sérii patří tenhle díl k těm lepším. Zlo se ze slavného baráku odstěhovalo tentokráte ve formě hodin a tak je čas na nějaké ty hrátky s časem. Celkem slušné.

Vynikající horror o posedlosti a strašidelném domě, který dějově předchází slavné Hrůze v Amityville. Damiano Damiany je zručný řemeslník, který ví, jak diváka vystrašit a nebojí se jít až na samotnou hranici (incestní nádech). Bohužel, vymátačský dojezd mi přišel jako trochu zbytečná koule na noze, která táhne předchozí hodinu děje trochu ke dnu. Celkově nedosahuje dvojka decentní vytříběnosti jedničky, ale s přehledem strká do kapsy všechny další díly.

Zrůdnost, které ale jen kapka zbývá k tomu aby se stala hodně zábavnou, bohužel, kapka kurevsky podstatná. Příběh je o ničem, triky jsou na úrovni mateřské školy a herci zoufalí. Přesto to místy vypadá, že se budete dobře bavit, třeba když sejmou autem tu maminu, nebo když had konečně začne zabíjet. Bohužel, jen vypadá. Bavit se nakonec nezačnete. To vám garantuju.

"Vecne druhy" Amicus pravem avizuje Petera Cushinga jako hlavni hvezdu tohoto maleho horroru a to i presto, ze on sam se objevuje az nekdy v pulce filmu. Dej se rozjizdi od prvnich minut, ale predvadi, na ducharinu v roce 1973, dost slabe kousky, vetsinou sestavajici z ruzne pobihajici ruky bez tela. Navic je to cele zmatene, vecne se tam prochazi chlapek se skvrnou na obliceji, obcas nekdo umre.... Nastesti s postupem casu se zacina vse vysvetlovat a celkove vyzneni je lepsi a lepsi, pricemz "duvod" straseni je pomerne odporne podany, hlavne diky hnusnemu Herbertu Lomovi. Pohodovy nadstandard na hnusna podzimni odpoledne.

Geniální příklad atmosférického eurohorroru. Je tu prakticky vše, co tahle specifická odnož žánru fanouškům nabízí a proč ji někteří mají tak rádi. Brutalita, dlouhé záběry, detaily, netradiční hudba a především úchvatná atmosféra. Krvavou třešničku na dortu z lidských plodů pak je scénárista George Eastman v zásadní a životní roli kanibala. Zdejší nízké hodnocení chápu, ale tak nějak je mi líto lidí, co si nejsou schopni něco tak nádherně atmosférického užít. D'Amato jede!

Je težké psát o Aparecidos a neprozradit nic z komplikovaného děje. Snad jen naznačím, že ve filmu sledujeme sourozeneckou dvojici, která se pokouší zamezit brutálnímu zločinu, který se udál před dvaceti lety. Takže vlastně skoro časovka, i když hodně netradiční. Zpracování je vynikající, především herci (samozřejmě neznámí) fungují dokonale a oporou jim v tom je nejen sofistikovaný příběh, ale i režisér, který vytvořil parádní atmosféru. Jen to možná mohlo být lehce kratší.

Argento se svezl na popularitě Masters of Horror a po sedmadvaceti letech dokončil svou trilogii o Matkách - čarodějnicích. Samozřejmě nepřišel s novou verzí Inferna nebo Suspirie, ale v rámci svých dnešních možností natočil brutální atmosférický horror, který s přehledem válcuje většinu současné horrorové produkce. Více: http://blog.obitus.cz/2008/01/la-terza-madre.html

Anglický název evokuje příbuznost s tolik populárními trashovitými gorefesty (nic proti nim), ale nenechte se mýlit, Margheriti byl umělec a Apocalypse domani to jen dokazuje. Příběh válečných veteránů, kteří si z Vietnamu přivezli kromě traumatu ještě vir kanibalismu staví především na vynikajících hercích (Giovanni Lombardo Radice se přibližuje svému dokonalému výkonu z Cannibal Ferox) a zručné režii. Ta stvořila magický film, který ale bude pro řadu diváků příliš utahaný a nudný. Opak je pravdou, Apocalypse domani je krásný příklad eurohorroru se všemi jeho slabými i silnými stránkami. Těch druhých (například ještě hudba a až fulciovské detaily) je naštěstí mnohem víc.