Tormentor665

Poprvé jsem to viděl ještě v době, kdy jsem honil u každého zobrazování střev (tedy ne, že bych to teď nedělal) a byl jsem z toho naprosto nadšený. Teď s odstupem a kriticky. V podstatě bych se podepsal pod Dana Richtera, z řady mučeníček a masakrů je tohle ve výsledku fakt podřaná záležitost. Žádná atmosféra, hlavní hrdinové jsou trapně špatní, z "nekorektního" prostředí se dalo vytěžit daleko víc. Je to hrozně laciné, ovšem za málo peněz fakt málo muziky. Konec ještě docela ujde, ovšem jinak nuda a gore bez šťávy. 40%

Hasan už v tomto díle poněkud ztratil drajv, který měl dříve, ovšem není se moc čemu divit. Toto dabbe se nese v exosrcisním duchu, tajemné výjevy a děsivé záběry z vybydlených vesnic už ale tolik nepohlcují. Ve vrcholících scénách má všechno takovou třesoucí, až kmitající formu, což působí mírně řečeno nerealisticky. Ovšem závěrečná scéna v rakvi je perfektní, už kvůli ní a pár dalším momentům to stojí za to. Nebyl jsem vyloženě zklamaný a nadále budu sérii dabbe sledovat.

Salony krásy rules! Lehčí odvar plameňákoviny s tipově stejnou plejádou zrůdiček, jimž latex a bizarní účesy bezpochyby sluší. Kdo neviděl a nezná, ten se musel posrat překvapením a jistě i smíchy.

Echt romantická komedie se šťastným koncem, sice o dost mírnější než Plameňáci, ale i tak panoptikum Watersových zrůdiček nikdy nezklame. Drtič chodidel...skvostné!

Ultra-obskurní záležitost, kterou jsem poznal jen díky otrlému divákovi. Co od toho čekat? Těžko říct...často si stěžujeme, že slashery a podobné horory postrádají logiku. Ogroff však logiku nespatřil ani z Eiffelovky. Šílený dřevorubec se prostě najednou vynoří z kufru auta, jindy zase kladivem rozbíjí vozidlo, jemuž se otevírají dveře atd. Gorovaček a brutalit, jako porcování a pojídání dětí, usekávání nohou, posledních pohybů obětí z rozseklou lebou a další, je sice bezpočet, ale když si přitom Ogroff ani nezacáká kalhoty...zkrátka amatérismus z toho přímo čiší. Druhá půlka navíc podle mě nedává vůbec smysl. Ovšem zase musím říci, že něco takhle „ryzího“ se jen tak nevidí. Navíc fakt hodně tomu přidává ten raw-noisový soundtrack.

Skutečně možná nejpozoruhodnější fim všech dob. Je prakticky nehodnotitelný, tady se to koukám dělí na červené a modré pilulky, tak se přidám k červeným. Nechce se mi věřit, že tohle mohl natočit člověk. A pokud ano, asi musel nenávidět hnězdné války a kinematografii vůbec, když jim dokázal provézt tohle.

Uj...to slovo má ale významů! Klaus Kinski prý tvrdil, že TO tatínkové svým dcerám běžně dělají, ale že i strýčkové, to jsem donedávna nevěděl. Kdyby tohle natočili dneska, někdo by za to šel sedět, a to na hodně dlouho. Nicméně na tomhle jistě odrostla celá generace pedofilů, navíc posilněná zářením z Černobylu.

Bitevní loď ze Sushi!!! Člověk si skoro říká, že kdyby ji měli Japonci u Midway, tak válka nakonec dopadla jinak... Ovšem pravda je, že pokud nemáme sjeté klasické japonské horory a zběsilosti, tak půlku forů nejspíš nepochopíte.

Nikdy prostě nepochopím, jak tohle mohlo vzniknout. Tedy jak pekelné kocoviny (nebo drogy???) musely postihnout ty herce, aby se nesmáli svým vlastním "výkonům". Hned po Atomovém gymnázium 2 to musím označit za nejvtipnější blbost, co jsem kdy viděl, nechává to za sebou i takové pecky, jako Turecké Hvězdné války nebo Vražedné Sushi.

Přesně takové filmy mám rád – na jednu stranu brutální a realistické a zároveň i poetické až surreálné (ta „orlí křídla“, piráti). Stylově to zapadá mezi československou novou vlnu (Smrt si říká Engelchen) a sovětské válečné filmy (Jdi a Dívej se, Osud Člověka), přičemž to obohacuje „balkánská“ brutalita. Navíc už tam vidíme náznaky bortícího se socialistického snu v Jugoslávii a nástup nacionalismů, přičemž je vidět snaha se jim stále bránit. "Otče, udělal jsem se na panu Marii!"