Mylouch

Očekávatelný duel veterána s účou v zločineckém pokračování Bestie musí zemřít s týmž Yannem v romantičtější roli. Největší stylový kus práce ale odvádí samotnou účastí S.Audran. Pouze snaživá hudba Pierra Jansena. "Slečno Helenko !" 2-3*

Řádka stylových replik pro Krobota patří k tomu nejpovedenějšímu, Majer velké +, Melíškové v detektivní roli nevěřím ani s nadsázkou, přestože její přínos pro lidský rozměr příběhu je enormní, spojenectví režiséra a skladatele je pak spíše soukromým spiklenectvím. Detektivní žánr v seriálovém formátu s kreativní sečtělostí českého autora. 2-3*

Veledůstojné připomenutí Čapkovy osobnosti světového významu ve vzpomínkách (za zmínku stojí hluboké prožití jeho díla se schopností aplikace na současnost jeho filmovými alter ego s manželkou + Feldekovo vyznání). Dokument současně naznačuje instrumentální používání spisovatelovy tvorby v polistopadových dobách zúžením jeho díla na "Proč nejsem komunistou?" bez ohledu na jeho schopnost vystihnout se znalostí obecné lidské povahy i hnusy naší současnosti, která by ho s jeho "falešným a prázdným" humanismem v polistopadovém čvrtstoletí snadno eliminovala jako extrém levé části spektra a ani s jeho dědictvím nezacházela lépe. O mém oblíbeném spisovateli, který byl filosofující prostota sama, s ukázkami z nezapomenutelných (a bohužel i těch právem zapomenutelných) adaptací jeho děl

S velkou jistotou vystavěný scénář se zvraty odpovídajícími odlehčenému žánru, ale nerezignující na vyjádření se k pozici člověka v současné společnosti a hlavně v těch milionech společností, v nichž uspějí jen ti nejlepší. Bezchybné zvládnutí stylizace a rozkošně herecky zvládnuté postavy i v českém znění. Při ženské nátuře jeden z neviditelněji ale i nejsnadněji marketingově v Čechách propagovaných filmů desetiletí. Milovníci žánru si beze studu přidají hvězdičku navíc.

Motiv, rozpracovaný trochu jinak než v o 20 let starším Krejčíkově Svědomí s M.Nedbalem, a kouzlo bretaňského pobřeží u Quimperu. V příběhu, jehož napětí udržuje hlavní herecká trojice, moje vnímání času paradoxně nejvíc zpomalovaly nikoliv psychologizující pasáže ale prvky detektivního žánru. (u kamery mj. Claude Zidi)

Zejména v dialozích toporně konstruovaný příběh, výsledek nehodný zavedených tvůrců. Z herců ze svého partu dokázal nejvíc dostat Majer. 2-3*

"Smutný den, až armádě budou velet muži, co vědí až moc dobře, co dělají." Nikoliv tak docela válečný film, ale spíše sonda do společenských vazeb dobové Británie na příkladu vojenského prostředí, tedy nám tolik blízká švejkovská paralela. To vše s tradicí dávkovaného, odlehčujícího ostrovního humoru (včetně animovaných pasáží - Zeman, M.Pythons), mnohostranně pestrou kompozicí, poetikou, neokázalým herectvím řady vedlejších rolí. V celkovém vyznění přesná střelba na dysfunkce rituálního řízení a strnule konzervativní společenské stratifikace, aktuálně pak dokonalý popis současného světa s všeprostupující nekompetencí a nezodpovědností (bankovní sektor, vnitřní i zahraniční politika) a idealismem na druhé straně. To vše shlédnuto v době aktuálního dění v okolí Sevastopolu a západního angažmá v islámském světě. Déja vu 1853-56.

Nic než národ ! "To je právě to ! - Člověk nemůže od lidí vůbec nic žádat !" - Trpká ekonomická analýza toků z ekonomických výnosů války a dalších perverzí, která je v současných letech opět téměř nepublikovatelná. Světový film s lidsky opravdovými (zejména na svou dobu) hereckými výkony Haase a Štěpánka, které míří k základním lidským pohnutkám, strachu a neodpovědnosti. Plastické vykreslení dilemat, pochybností a chamtivosti (aka maximalizace osobního užitku) vedle hrdinství a skromnosti. Sžíravé dilema osobního praktického dilematu pod vládou obecné teorie, radikální exploze humanistické tvorby na prahu světové katastrofy.

Bez valných režisérských zkušeností upletená potěšitelně stylová inscenace ve folklórních kulisách aka Slovenská činoherná Predanka s Kronerem z oskarového roku.

Nejlepší "Kusturica".