Mylouch

Vlídné připomenutí českým tvůrcům, že umění se může rodit s lehkostí. Převážně osobní režisérovy výpovědi, provázející diváka jeho filmografií, resp. seriálografií. Výstižné charakteristiky podmínek v jednotlivých obdobích politického vývoje země a vlastní tvorby

Scénář čistý jak trávník vysbíraný Verbalem. Příběh od někoho, kdo man-rayovsky žije se surrealistickou samozřejmostí ve světě současném i v těch zděděných. Rozvinutí tohoto časoobčanství navíc přináší i psychologickou typologii, ztělesněnou v konfliktech partnerských párů, a s trpkostí i nadhledem promlouvá k dnešnímu divákovi a nahlíží mu pod pokličku jeho vlastního života a v umocněné míře a s empatií zejména do nitra tvůrčího jedince. Hravost miniportrétů klasiků, mámivé zadečky, tradičně náladová kamera a hudební koketnost písniček. Dnešku chybí aspoň jedna Gertruda

Ďábelsky sugestivní umělecké ztvárnění běsů dobového světa, rej filmařských profesí za hudby The Doors i Wagnera, vážnost, nadsázka a drsný humor. Top surfařských a válečných filmů

Obavy, s nimiž jsem do kina přicházel, tedy jestli se mistrovi podaří udržet smysl vyprávění (x viz Tvář vody) a protančit mezi Skyllou příběhu a Charybdou technologií,vzaly za své už s první scénou, která předjímá neustálé a aktuální propojení virtuálního světa s tím reálným. Silné postavy, které již 3.(nebo 5. ?) generaci hráčů a konzumentů fikčních světů připomínají vlastní zběsilý tanec jejich já i náhradních identit na krách reality v lávovém poli počítačových her a příběhů a odhalují Achillovy paty našich všedních životů. Nejaktuálnější korporátní otazníky Péčí o zákazníky a skandálů Cambridge analytica, problémy reálného sociálního a materiálního zázemí, k tomu technologie blízké budoucnosti, skvostná Hallidayova rolička univerzálního pop-génia, silné a osobní nekýčovité emoce i nepostradatelný Stevenův humor, nadhled, komplexnost, vypravěčská samozřejmost a zakotvení ve filmové, popkulturní i herní tradici prostřednictvím pestré řady odkazů, které můžete dešifrovávat snad nadosmrti. Navíc často dokáže evokovat přímo pocit původního díla. Překonání prázdnoty klasického Poupěte v díle, které jmenuje tentokrát snad všechny jednotlivé tvůrce s často nenápadnými přínosy na kandidátská místa oskarových laureátů... Avataři a jejich My. Kdo znáte ty ztráty blízkých lidí z virtuálních světů ?

Civilní formou zpracovaný silný příběh vztahující se k podobě současného blahobytného světa a rodině i jedincům v něm. Vyspělá sdělná a přitom autorsky novátorská forma, otevřená sdělení bytostnými filmovými prostředky, skvělé výkony bez potřeby jakékoliv nadsázky či odstupu, který se naopak krásně projeví u anonymního dobrovolnického týmu v kontrastu s jeho činností. Aktuální mistrovský film dnešní epochy, u kterého přes jeho nápadnou neokázalost nečekám s nejvyšším hodnocením.

Dnešní masový divák ale především ani současný scénárista asi nebude vědět, o čem tenhle film má být, ale právě proto je ještě po 50 letech sonda do okamžiku v životě jedné obyčejné ženy tak živá. Symboličnost vyprávění, spektrum životních situací, výtvarné polarity, silné vyvrcholení.

Podpantoflák na cestě. Remake Toma a Jerryho pro dospělé se sugestivním budováním atmosféry a s vůní oktanů. Scénář oživený peripetiemi, trochu přeexponovaný vnitřní hlas. Pocta Stevenovi je vyjádřená v expozici Volného pádu.

Gruzínští furianti v příběhu o lásce, cti a především obrovské radosti ze života. Á capellový muzikál světové třídy s nevídaně stoprocentními hereckými výkony. Drobné lyrické obrazové prostřihy jsou nejvyšší kameramanskou školou.

Feudální svět se s jedinou čestnou výjimkou hroutí, rodící se maloburžoazie je onde týrána zvůlí panstva, tuto však na radostném vzestupu s písní na rtech a městská chudina se k ní přidává. A český televizní divák, vyzbrojený dějepisnými znalostmi o lovcích mamutů, v horším případě několika bolševickými školeními o dějinách dělnického hnutí, analytickými schopnostmi absolventa 1 semestru VUMLu nebo modrou legitimací (viz ona dogmatická varování sebevědomých elit z poloviny 90.let ! před zfilmovanými ideologicky diverzními pohádkami, zásadní pohoršení tehdy vzbuzovala zášť tvůrců vůči kmotrovským rádcům), aby se tu uinterpretoval. A protože cena zpívající květiny není tvůrci ani trhem ani do samého závěru určena, můžeme se věnovat filmu samotnému: Poetický skvost s příkladnou dramatickou stavbou, epochální hudební partitura pozdvihující celek do oblačných výšin, příběh o lásce a svobodě s nejedním nadčasovým morálním apelem směřujícím k divákovi, plynoucí ze souhry tvůrčího týmu, kterou si nikdo nevysedí v polospánku na přednáškách. Dnes přes každoroční reprízy už - zdá se - celkem neznámá pohádka, kterou na čsfd hodnotí jen 1/4 ! uživatelů proti některým jejím konkurentům. komentář: Marthos, Subjektiv

Radostná filmařinka, spojující v příběhu dobový smysl pro psychologii, mystiku a duchařinky. Revoluční smysl pro střih, svébytné výtvarné pojetí prostoru (inspirativní ještě pro mnohem pozdější Krakatiti nebo i animované filmy současnosti) a kompozici scén, k tomu emocionální uměřenost hereckých akcí.