Přemek

Tak tenhle Vávrův "self-remake" je opravdu nepovedený. To, co do verze z roku 1948 nacpávali zvenčí, to je v Temném slunci dáno zevnitř; už to není Čapkův utopický thriller, ale normální angažovaná ubohost, v níž západní imperialisté plní strachu bojují proti sdružení lidových států. - No a ve srovnání s Florence Marly vychází Magda Vášáryová asi jako když srovnáte mercedes s trabantem..

Nesdílím stoprocentní odsudek Václava Březiny, který v Lexikonu českých filmů (1996) dal tomuhle válečnému kousku celých nula procent. Je to samozřejmě šunt, ale minimálně Cupákův herecký výkon stojí za vidění...

Starý spolehlivý hrnec, který rád vařil rajskou omáčku, dostane nešťastnou náhodou svou první díru a jeho majitelé jej vyhodí. Co musí udělat, aby se dostal zpátky? Nápaditý scénář Miroslava Macourka.

Nesmírně zajímavý počin. Dietlův souboj s jeho Mefistem; nadaný scénárista se tu pokouší vyhrát boj s ďáblem, kterému upsal duši; s komunismem a cenzorem. Na tu dobu jsou skutečně poslední díly velmi odvážné - přiznat, že šéf okresní KSČ je bývalý udavač a kolaborant, to chtělo i v druhé polovině osmdesátých let trošku té odvahy.. Jenže ona je ta odvaha tak trochu alibistická; je to přeci jen selhávající jedinec, který ničí životy prostých lidí a který bere majetky - a ne strana. Takto traktovaný Dietlův příběh je ovšem lživý - Mefistofeles opět vyhrává a Faust-Dietl přeci jen profičí dírou ve stropě...

Propagandistický blábol řemeslného prostituta Adamce. Seriál, který rozhodně není "zakázaný", ale tak neskutečně tupý, lživý a nepovedený, že není jediný důvod ho vracet na obrazovku (stačí nejzprofanovanější a nejkolaborantštější Major Zeman, který byl reprízován již třikrát). Surový odpad, který byl naštěstí anachronismem již v době svého prvního vysílání...

Nezvykle zdařílý film z dílny řemeslníka Ivo Nováka. Detektivní komedie v pravém slova smyslu, z doby, kdy jedinou skutečnou vtipkující detektivní dvojicí byli pánové Höger a Bek ze série Alibi. Zde se k nim přidružili výteční Vala a Vránová a sekunduje jim Jiří Sovák v roli anarchistického archeologa. Doporučuji!

Další film z vojenského prostředí, na nějž mohli chodit asi zase jen vojáci. Ovšem vydělíme-li návštěvnost počtem představení, získáme "úctyhodné" číslo 50. Otázka zní, kolik z těch padesáti šlo na Půlnoční kolonu dobrovolně. Velmi špatný film.

Navzdory rozpačitým kritikám i přesvědčování bulváru o tom, že nový Menzelův film je jenom o nahotinkách, chci konstatovat, že Obsluhoval jsem anglického krále je jeden z nejodvážnějších pohledů na českou historii; už proto, že na ni nahlížíme z pohledu reálného kolaboranta (ať už si o jeho pohnutkách myslíme cokoliv). - Co mne okouzlilo? Celý film jsem čekal, jak si Menzel poradí s místem, v němž Jan Dítě pomáhá najít čerstvě propuštěnému trestanci rodnou vesnici, aby po hodinách marného hledání zjistili, že hledá - Lidice. Zfilmuje ji? Vynechá? Nikoliv - nahradil ji dvojicí scén se stejnou působností, záměrem; první se odehraje hned na začátku, v rychlém groteskovém sledu (Jan Dítě se "snaží" doběhnout vlak a vrátit drobné panu Waldenovi), druhá je prakticky totožná, avšak vyzněním tragická (Jan Dítě se tentokrát opravdu snaží doběhnout transportní vlak s panem Waldenem - Židem a dát mu alespoň kousek chleba). To je filmová dramaturgie v praxi. Zkrátka - ačkoli je to film v mnoha ohledech menzlovsky dobromyslný, ale pouze první třičtvrtihodinku; potom už "hladí" diváka hodně proti srsti - a to je dobře.

Skutečný, v historii českého točení klikou od kinematografu nejhorší a nejzrůdnější odpad. Pro všechny obhájce tohoto zlořádu: NENÍ to skvělá detektivka - detektivní žánr je tu jen proto, aby tehdejší diváci sežvejkali estébáckou propagandu co možná nejsnáze. NEJSOU tu skvělé herecké výkony, Vladimír Brabec má své pohybové tiky celých těch třicet let stále stejné.. NENÍ tu skvělá režie, Sequens tu předvádí neskutečnou míru neumětelství a ignorance (i ve scénářích, některé si natruc Procházkovi napsal sám a je to také poznat). Zkrátka - přes veškerou kultovnost i "kultovnost" tohoto seriálu - je to jen obyčejný, odporný a protivný odpad. Zajímavé jen jako zdroj nekonečného studia lidské prodejnosti, lhavosti a zbabělosti.

Peklo nad Brnem. Mám k tomuto dílku osobní vzpomínku - statoval jsem hned na začátku dílu "Únos zpěvačky", joj, jaká to byla zábava, uvolnit se ze školy aspoň na jeden den... Zora Jandová si tehdy během natáčení stěžovala, že ji nenechali zpívat píseň, kterou pro ni do seriálu napsal manžel Vladimír Merta, ovšem pan režisér Matějka si prosadil pekelný song "Proud, proud hodin pádí / proud, proud máme rádi / proud, proud a žádnej línej kout", což mu asi evokovalo představu toho, jak se "dnes" asi mládež baví...