Přemek

Bohužel, Polesného Revizor je nedobrá inscenace. Oldřich Kaiser je přesvědčivý jen v první poloze - člověka na dně, bez peněz, který musí žebrat o kus shnilé ryby, protože hostinský už nechce dát na dluh. Ve zbytku - již jako obávaný a vážený revizor - se chvástá spíše ve stylu svých televizních vystoupení než ve shodě s ostatním hereckým ansámblem (který je natolik nesourodý, že inscenací boří ještě více). Hvězdičky dávám za úvodní monolog Chlestakovova sluhy v podání Josefa Dvořáka. Tak úžasnou a smutně svíravou hereckou miniaturu jsem v televizi velmi dlouho neviděl.

Ideální potrava pro autobusy Student Agency, ale jinak...

Vynikající seriál, kterému těžko něco vytknout (já naproti obecnému názoru mám raději díly se Shermanem Potterem), kromě jediného - že z vojenského zásahu v Koreji dělá něco, co Amerika vlastně vůbec neměla dělat (já osobně souhlasím v téhle věci s Frankem Burnsem - bylo třeba vyhnat rudé z Koreje)...

Český dabing: Úprava R. Vodička. Režie Ludvík Žáček. Hrají Jiří Adamíra, Jiřina Jirásková, Eduard Cupák a Alena Procházková. - - Excelentní v originále i dabingu.

Vizuálně úchvatný, černobílý začátek uchvátí, samotný film však je veliká mizérie, obzvláště pro přiboudlou postavu ženské bojovnice proti silám zla.. Nedoporučuju, leda že byste chtěli vidět pár triků a nové vizualizace Frankensteina, Drakuly či vlkodlaka..

Hodnocení Jana Jaroše: "Román Harper Leeové Jako zabít ptáčka, jenž v Americe poprvé vyšel v roce 1960, působivě evokuje zatuchlé poměry v jednom jižanském městečku, prosyceném rasovými předsudky a pogromistickými protičernošskými náladami. Působivě vyprávěný, i když v lecčems naivně konstruovaný kriminální příběh se odehrává počátkem třicátých let, v době tíživé hospodářské krize. Hrdina příběhu, jehož i vlastní děti oslovují křestním jménem Atticus, se ujme obhajoby černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky. Kniha je pozoruhodná i tím, že autorka celé dění nahlíží očima malé holčičky, k níž připojuje jejího staršího bratra i stejně zvídavého kamaráda - v něm vylíčila svého přítele z dětství, později neméně slavného spisovatele Trumana Capotea. Režisér Robert Mulligan, jenž o dva roky později pořídil filmový přepis, dodržel původní dramatické rozvržení i s dětskými postavičkami, ovšem do popředí přirozeně vysunul hlavního hrdinu, advokáta Attika Finche (Gregory Peck mu vtiskl naprosto neheroický výraz, s nímž vstupuje do zdánlivě prohraného soudního sporu). Zprvu děti zajímá víc, co se děje v jejich bezprostředním okolí (noční scenérie s tajemnými zvuky a pohupující se sedačkou zavěšenou na stromě), nežli vyšetřování údajného zločinu. Pozvolna ovšem poznávají, jaký význam má smysl pro spravedlnost, zjišťují i hořkost nespravedlivého rozhodnutí. Dokonce potají proniknou k soudnímu přelíčení - to je ostatně jediným okamžikem (ovšem velice rozsáhlým), kdy se vyprávění, navzdory zvolenému úhlu pohledu, zcela odpoutává od pohledu dětí a je jakoby "objektivizováno". Největší působivost filmu propůjčuje herecké ztvárnění. Peck svého Attika vylíčil jako čestného člověka, který je vždy připraven hájit právo a který mlčky spolkne i takovou urážku, jakou je plivnutí do tváře. Svým dětem, o které se již několik let jako vdovec stará, poskytuje příklad pro budoucí mravní postoje. Je modelován jako poklidný, bezkonfliktní člověk, který se vyhýbá návalům emocí. I před soudem hovoří rozšafně, pomalu. Naprosto spontánně září Mary Badhamová v roli Attikovy šestileté dcerky: naprosto zastiňuje své vrstevníky, pokaždé uvěřitelná v bezprostředním chování, v gestech, ať již jedná přiměřeně svému věku, nebo rázem dospěje k "nedětskému" chování, když zabrání pokusu o násilnost upozorněním na vstřícnou slušnost jako následováníhodný vzor. I její zásluhou si film podnes uchovává záviděníhodnou životnost." - Souhlasím s každou větou.

Druhý díl pseudodokumentárního bastardu.

Podlý film, předstírající objektivní rekonstrukci aneb Jak vzít skutečné výroky a postavit je do lživého kontextu. Skutečný odpad.

Hvězdičky náleží dobově výborným efektům. Jinak za propagandistické ztvárnění podlých britských kapitalistů, kteří jsou ochotni obětovat životy své i druhých, jen aby získali cenu za nejrychlejší loď, a skvěle nordického, spravedlivého a všelijak jinak rikitanského německého důstojníka, tedy za toto ztvárnění dávám odpad. - - - Přidávám dobový článek: Z kultury - Nový film o tragedii „Titanicu“. Režisér Herbert Maisch skončil přípravné práce k zfilmování historie zkázy kdysi největší transoceánské dopravní lodi, jejíž tragický zánik při první přeplavbě Atlantiku s dvěma tisíci lidmi na palubě vzrušil na jaře roku 1912 celý civilizovaný svět. Maischův film, ohlašovaný v rámci nové produkce Tobisu, chce odhalit zločinné pozadí této tragedie s více než patnácti sty oběťmi a ukázat poprvé zcela otevřeně na ony rejdy burzovních spekulantů a kořistníků, kteří tuto luxusní loď vehnali s trestuhodnou lehkomyslností do záhuby. (Telegraf, Moravská Ostrava, 8. 11. 1941, str. 4)

Vynikající Krejčíkovo psychologické drama, o to cennější, že vzniklo v době, kdy veškerému psychologismu jedince měl být zatnut (a na dlouhou dobu také byl) tipec. Skvělý Miloš Nedbal i Ivan Jandl, výborná režie, kamera i hudba. Nutno vidět (včetně brněnských reálií)!