Kajislav89

Máňa sice říkala, že to není směroplatný, ale já dávám pět hvězdiček. Kulový blesk je naprosto skvělá komedie. Autoři se tu od crazy typu Jáchyma už potřetí přesunuli spíše do pozice jemné tragikomedie, která se mezi skvělé hlášky a dynamické humorné scény nebojí vložit vážnou, dojemnou a sentimentální polohu. A ono jim to kupodivu jde a jde jim to naprosto úžasně, protože to do sebe zapadá přirozeně a nestrojeně. Nejoblíbenější hláška (Knotek, ironicky o klaksonu, který ho právě vylekal): "To je praktické zařízení."

Zajímavě uchopený snímek, překrásné prostředí luxusního hotelu, vynikající jerecké výkony i řada poselství. Jediné, co mi trochu pokazilo dojem, byla závěrečná scéna. Jako věřícímu člověku mi totiž v tom Votočkově nebi chybí dvě věci, které tam podle mého patří, a to láska a milosrdenství, ale každý na to může mít jiný pohled a mě ten prezentovaný ve filmu svým způsobem zaujal.

Zábavné, milé, s příjemnou a pohodovou atmosférou, přestože místy jde i o život. Vynikající herecké výkony, například skvělý Valtr Taub v roli profesionálního zabiájka, který se do politiky nemíchá, protože je to nemorální. Nebo Kopecký křičící na záchodě: "Já to nedovolím!" Není to asi humor k popukání od začátku až do konce, ale spíš příjemná oddychová zábava. Navíc krátce v záběru trolejbus na silnici, která je dnes v areálu Avie - pro milovníky zaniklé historie příjemné zpestření pěkného filmu.

Naprostá klasika a opět jedno ze skvělých vyjádření optimismu šedesátých let. Pěkné písničky a plejáda známých českých zpěváků ve své nejlepší formě. K tomu můj oblíbenec Darek Vostřel v jedné ze záporných rolí.

Trilogie s Alibi v názvu patří k mým oblíbeným. Kvalita jde od prvního ke třetímu dílu vzhůru a to je dobře. Jde o solidní detektivku se skvělými hereckými výkony a s některými humornými scénkami, které jsou geniální. Hlavně když se na scéně objeví drzý zlodějíček Bohumil Šmída. PS: Jeden z členů mé rodiny zažil "příjemný" okamžik, kdy byl při závěrečné scéně vypnut proud v domě. Při neznalosti pachatele toto opravdu potěší.

Námět a předloha jsou silné, scénář slušný, herecké výkony docela obstojné až na přestavitelku hlavní role. Jiřina Bohdalová, kterou příliš nemusím, určitě nehraje špatně, ale pozici "odbojové hrdinky" jí nevěřím. A co mě irituje maximálně, to je totálně zpackaná výprava. Kostýmy a hudba naprosto neodpovídají době a silně srážejí celkový dojem z jinak docela povedeného díla.

Nedávno jsem se na něj díval znovu a bavil jsem se stejně jako před lety. Skvělý seriál, který má kamarádství nejen v názvu, ale i v obsahu. Pro mladší dobrá zábava a pro starší i poselství o pravém přátelství. Jinak Váleček, to je postava naprosto nezapomenutelná.

Jedna hvězda za Pavla Landovského a jeho vynikající výkon a druhá za to, že se film odehrává v mém rodém městě. Ale jinak? Příběh mě absolutně nenadchl a od mistra Kopeckého bych čekal víc. Zpracování bylo příliš povrchní a odosobněné, takže jsem měl pocit, že sleduji situaci, do které úplně nevidím a neměl jsem možnost proniknout mezi postavy.

Stojím si za tím, že v Sanitce šla propaganda stranou. Pokud má být tento seriál propagandistický, pak by musel být do stejné kategorie zařazen každý kinematografický počin zobrazující jednání, schůze, snahu o zlepšování a posouvání se vpřed. Co je propagandistického na tom, že se parta lidí (mezi nimi i seriálem neodsouzený západní odbojář) snaží o to, aby záchrana života byla na lepší úrovni. A klacky pod nohy jim při tom házejí straníci z vyšších míst. To je ta propaganda? Nebo jsou nějak propagandistické úžasné herecké výkony cholerického Josefa Karlíka, který je zarmoucen nad smrtí své pozdní lásky? Co je prorežimního na nejmasovější a nejlepší záchranářské scéně českého filmu? Nadáváme na majora Zemana, ženu za pultem a podobná díla, ale zbožňujeme primitivní horory a krváky. Každá americká splácanina je pro nás lepší než kvalitní český příběh jen proto, že v ní "hrají" hvězdy, které jsou podle "všeobecného" mínění nejlepší. S tím nesouhlasím a Sanitku, seriál o obyčejných lidech v neobyčejné profesi, mám prostě rád.

Můj nejoblíenější seriál vůbec. Je úžasné kolik krásných písniček se tu objevuje na jednom místě. Mnohé z nich se staly tak slavnými, že jejich původ v tomto seriálu upadl v zapomnění. Děj není příliš stěžejní, ale přesto jsou to příběhy milé a dobře vystavěné a některé postavy (i hlavní záporák dědeček) jsou opravdu k sežrání. Čeho si ale na seriálu cením nejvíc, to je jeho atmosféra. První díly jsou optimistické a svěží a lepší vyjádření atmosféry pražského jara si snad ani nedokážu představit. A všechno to nadšení a ideály nám byly přes noc ukradeny. Píseň pro Rudolfa III. je pro mě jedním z posledních ostrůvků, který se snažil všechno pozitivní a kladné udržet. Už však ne v roli humorné hříčky, ale v pozici jasně formulovaného manifestu.