Kajislav89

Mistrovská parodie se skvělou grafickou stránkou (Kája Saudek), velkým množstvím gagů a úžasně vtipných scének, kterým se stále dokážete smát i přes časté reprízy. Mezi mé favority ve filmu patří jednoznačně František Filipovský, celá policejní trojka (Libíček, Kostelka, Hašek) a samozřejmě Marie Rosůlková. Úžasný je na filmu počet skvělých hlášek, které se zkrátka nedají zapomenout. Moje nejoblíbenější scéna: Ručník končí, mýdlo končí!

Vrchol současné seriálové tvorby. Solidně napsané kriminální příběhy se tu potkávají se skvělými hereckými výkony protagonistů, z nichž mnohé proslavila právě účast v tomto seriálu. Bohužel, při vší úctě k Pavlíně Moskalykové, dokud to nevedla sama, byl to opravdu klenot, ale některé krkolomné zápletky a zcela nerealistické scény srážejí úroveň posledních dílů. Na seriálu však mnoho věcí obdivuji a mezi nimi i hudbu a zejména výpravu a výběr lokací. Objevuje se tu totiž mnoho ulic z brněnských čtvrtí, které důvěrně znám (Židenice, Zábrdovice, Husovice) a to je milé zpestření tohoto pěkného díla.

Spolu s Cimrmanem v říši hudby asi nejslabší hra DJC, co se objemu humoru týče. Ale takhle ji nelze posuzovat. Já ji beru jako milé a stále ještě důstojné zakončení tvorby jednoho velkého divadla, které nikdy nezmizí ze srdcí mnoha diváků a obdivovatelů. Je to zkrátka kšaft v tom nejlepším slova smyslu.

Jednoznačně ta lepší podoba Černých baronů. Neberu film jako vážně míněnou poctu příslušníkům PTP, ale jako komedii, která se na problém dívá s nadsázkou, ale nepřestává ho brát vážně. Obdivuji především herecké výkony, zvláště pánů Landovského, Donutila a Vetchého. Moje nejoblíbenější scéna: Telefonický hovor Josefa Dvořáka s Borisem Rosnerem. PS: Pokud chcete vidět opravdový pomník pétépákům, doporučuji snímek Tichá bolest.

Těžké zklamání. Už jen výběr Radka Holuba do role Kefalína. Kefalín je pro mě symbolem inteligentního humoru a ne prostoduchý švejk. Je to subjektivní pocit a nemusí se shodovat s autorem předlohy, ale byl to jeden z důvodů, které mi dojem o seriálu pokazily. Celkově lze říci, že první díly ještě ušly, ale postupně šla kvalita rapidně dolů. Tomuhle dílu prostě sedí filmové zpracování a ne zbytečně uloudaná seriálová forma.

Pro mě osobně nejslabší Cimrmanovská hra. Možná je to tím, že nemám k hudbě ten správný vztah a některé souvislosti mi unikají (Ale Hospodu na mýtince mám docela rád). Celkově lze říci, že je ve hře na můj vkus příliš hluchých míst, ve kterých nemáte důvod se smát. Ale rozhodně mezi ně nepatří úžasná rekonstrukce opery V chaloupky stínu a také perfektní árie plukovníka Colonela.

Už jsem tento film dlouho neviděl. Přesto mi ale v paměti utkvělo ono správné klukovské dobrodružství a hlavně překrásná vizuální stránka, dílo zlatých českých ručiček pod vededním Karla Zemana.

Tento seriál patří ke klenotům československé televizní tvorby. Vyskytuje se v něm ohromné množství pánů herců, kteří mu poskytli ten správný rozměr. Oceňuji zejména to, jak si tvůrci vyhráli s podrobným propracováním každé postavy. Divák tak během těch několika dílů získá pocit, jako by byl jedním z obyvatel domu, jako by byl onou pověstnou babkou na pavlači, která o každém všechno ví. Vždycky se mi velmi líbila úvodní melodie a ten táhlý záběr na Prahu. Propaganda se tu objevuje minimálně (i když znatelně), ale každý inteligentní divák se s ní snad dokáže nějak vypořádat.

Tento seriál mám nesmazatelně přiřazen k nedělnímu dopoledni. Vždy potěší a pohladí na duši. Inteligentní humor, naprosto geniální herecké představení obou hlavních hrdinů a jejich úžasné improvizace, to vše doplněno i o dobrou práci ostatních herců, ze kterých bych vyzvedl Jaroslava Moučku. Co se týče počtu epizod, já jsem přesvědčen, že dobrý seriál (sitcomy teď pomíjím) má mít jasnou a ucelenou koncepci a za strop považuji dvacet možná třicet dílů, takže v tomhle směru mi Dva písaři vyhovují.

V porovnání s ostatními zpracováními je tohle to nejslabší, které znám. nejradši mám českou televizní inscenaci s Viktorem Preissem, během jehož eskapád jsem se dokázal bavit celou dobu. U této verze jsem se naopak ke smíchu nutil a dobrých míst je tam dost málo. Taky použití jména Poche místo Bouton (netuším, jak je to se jmény v předloze) mi dost vadí.