Čtec

No jak se mi asi může líbit film, kde hrají Rachel Weisz, Isla Fisher a Elizabeth Banks, všechny tři najednou? No moc! A nebylo to jen těmi výše zmíněnými kráskami, ten film má dobrý příběh a je krásně vyprávěný... Jen tedy, nevím, třeba jsem se nějak málo soustředil, ale nějak jsem si pořád pletl všechna ta dívčí a ženská jména a tak jsem z toho měl po většinu filmu dost hokej. Pak se ještě ukázalo, že Summer je paní Nataša, Emily není Emily, ale máma, naštěstí aspoň April byla April a Maya Maya... Jo, a když už jsem u toho hokeje, co je to teď za divnej zvyk dávat filmům dva odlišné české názvy?

Nikdy nezapomenu na to, jak byl Gándhí mimořádně (!!!) zařazen do vysílání tehdejší znormalizované československé televize během revoluce v osmdesátém devátém... A v hlavním vysílacím čase !! Musela to být obrovská odvaha člověka, kterému se to podařilo prosadit - klobouk dolů... A pak že film nemůže, alespoň trochu, zasáhnout do dějin...

Minimalistickým způsobem natočený silný příběh o tom, jak barevný a mnohotvárný může být podzim života... Další z výborných nových německých filmů. Nevím, možná jsem to jenom dřív nezaregistroval, ale zdá se mi, že současná německá filmová produkce má velmi dobrou a navíc stoupající úroveň. Nebo alespoň východoněmecká, prostě ty filmy, jejichž děj se odehrává v Berlíně, Meklenbursku a Pomořansku.

No, když na to zrovna nejste úplně nachystáni... Přepnul jsem program a: "... nesnášim ten zasranej film, jak ňáký zasraný lidi jdou k zasraný sopce." (No co to je, říkal jsem si... Ten popis je mi nějakej povědomej. No tě pic, to by Tolkien koukal.) ... A tak se to valilo pořád, jedna podobná hláška za druhou. Skvělý situační scénky, vizuálně výborný. Nebo třeba ta scéna s malováním nehtů na nohou. O té s oslíkem už vůbec nemluvě: "No fuj! Je to tak nechutný a ... a nemůžu se vůbec odtrhnout..." A tak se mi postupně rozhostil na tváři nevěřícný úsměv a oči se rozzářily. No prostě - film jak má být :-) A přitom to není zdaleka jen sprosťárnami prošpikovaný nic. Muži za pultem mají atmosféru, šmrnc, prostě jsou fakt sexy, jakkoliv na to na první pohled nevypadají :-)

Ke Vzpomínkám se mi váže unikátní vzpomínka ... Přijel jsem kdysi v sobotu večer do jakési díry na Vysočině, venku byl mráz a já neměl kde spát. Nakonec se podařilo domluvit, že přespím v kuchyni u takových dvou starých fajn dědulů, byli to bráchové, kterým už zemřely manželky a tak bydleli spolu. Jenomže oni v té kuchyni, kde jsem měl spát, měli televizi a v ní zrovna dávali Vzpomínky na Afriku ... Vidím to před sebou dodnes a nikdy na to nezapomenu - seděli jsme tam všichni tři, zírali na tu černobílou bednu, dědkům tekly slzy jako hráchy, a já, který je ještě před dvěma hodinami neznal, jsem to nevydržel a začal jsem tam normálně bulet a smrkat s nimi ... Jako tři starý plačky...

Hodnotím očima zhruba třináctiletýho kluka, kterýho ten film naprosto odrovnal a zoufale chtěl vidět daší podobný, hlavně aby v nich byl Terence Hill, ta bombová muzika a pokud možno i dunovky... Tím klukem jsem byl já, aby bylo jasno !

Asi jeden z nejlepších hraných (nedokumentárních) filmů z prostředí automobilových závodů, ale přesto mě to nijak nenadchlo. Už se mi skoro začíná zdát, že asi opravdu kvalitní film z tohoto prostředí natočit ani nejde. Ale, sakra práce, co třeba Legenda o velkém návratu z prostředí golfového od Roberta Redforda? Proč tam to jde a tady ne? Možná taky že je to jen můj problém, že mám automobilové závody opravdu rád a léta je sleduji a tak jsem přehnaně kritický... Nevím. Když to shrnu, nejvíc se mi líbila Nicole Kidman a nemůžu dát vít než průměr.

Já bych si tedy odpustil to "působivé finále", jak je to nazváno v oficiálním textu distributora. Jen kvůli němu nedávám plné hodnocení... Celý mi to přišlo výborný, skvěle vystavěný příběh, oba herci věrohodní, napětí mezi nimi krásně gradovalo, skvěle se doplňovali, jejich vzájemně se prolínající sympatie a antipatie, opovržení a touhy... Jen to brutální a nevěrohodné vygradování mi nějak celý zážitek pokazilo...

Pořad Na plovárně je zařazen mezi Talk-show, ale v tomto případě to tak úplně nesedí... Marek Eben rozhodně provádí Talk, ale vůbec ne Show a to je to, co se mi moc líbí... Je kultivovaný a nemá potřebu jakýchkoliv osobních exhibicí, čímž dává vyniknout svému hostu. Kéž by bylo víc Marků Ebenů...

"Mattoni už není!" Není, protože je tu Česká soda a ta, panečku, píše !! Geniální parodie na reklamy a nezapomenutelný rychlokurz bavorské němčiny Alles Gute se stejně nezapomenutelně mrkajícími sudeťáčky Karlem a Egonem. Prostě takové hezké české Grüsse aus Lederhosen... Humor někdy až na samé hranici snesitelnosti, o nějaké (a snad ještě nedejbože politické) korektnosti nemůže být ani řeč, a to je moc dobře. Inspirace Monthy Pythony je nabíledni a to je taky moc dobře... Co víc si přát?