retrix

Film získal na domácí půdě několik ocenění, byl poslan i na Oscara v kategorii neanglicky mluvený film, ale nedostal se do nominovaných. K filmu byl vydán soundtrack 16 skladeb, z nichž některé autor hudby Rahman nahrál v Praze s Českým filmovým orchestrem. Původně jsem chtěl dát 4 hvězdičky, ale závěr filmu je nedotažený. Celá linie a děj filmu je v závěru naráz rozhodnuta mystickou silou, která tuto linii děje znehodnocuje.

Film byl natočen dle románu Simulacron-3 od Daniela F. Galouye z roku 1964. Podle tohoto románu byly natočeny i filmy Welt am Draht v roce 1973 pro německou televizi. V roce 2 000 bylo Třinácté patro nominováno na cenu za nejlepší sci-fi film, ale předstihl jej Matrix. Rozpočet filmu byl 16 miliónů dolarů a vydělal necelé 3 miliony dolary. Film spíše obdržel neegativní recenze od kritiků. V tomto filmu sice není akčnost a megarozpočet jako v Matrixu, ale kvalita zpracování spolu s napínavou zápletkou , navíc s nečekanou pointou, dělá tento film nadprůměrným.

Film měl rozpočet 3 miliony liber. Až na začátek se celý odehrává v lese a na pobřeží. I když je většina postav vyjádřena záporně, jedinou kladnou osobnost ve filmu představuje Toby Kebbell a v tom je právě problém. Toby Kebbel představuje hrdinu, který není ani kladný ani záporný a máme tu Shakespearovo dilema: Fandit či nefandit ?

Původně jsem chtěl dát 3 hvězdičky i přes ty nelogičnosti v první půli filmu. Závěr filmu je však režijně a scénaristicky veden takovým způsobem, že předpokládá jen samé hlupáky v hledišti. A přitom ten námět má takový potenciál, že v rukou mistra se z filmu dalo vytěžit mnohem, mnohem více.

Film byl jedním z prvních (ne zcela první) barevných polských filmů a vidělo jej přes 32 milionu diváků, což bylo o 3 miliony více, než byl tehdejší počet obyvatel Polska a řadí se tím k polskému filmu s největším počtem publika. Během filmu si zlomil nohu představitel Zbyška z Boghdance. V sádře ji pak musel během natáčení kamuflovat a skrývat. K samotné bitvě u Grunwaldu - ve filmu na sebe čekají,s tím, že Křižáci připravili past. Ve skutečnosti obě armády byli zaskočeni vzájemným střetem a křížácí si již nestačili vytvořit zálohy.

Film obdržel od kritiků docela vysoké hodnocení. Hlavním motivem filmu je "Remote viewing", projektu Stargate, který byl v roce 1990 financován 20 miliony vládou USA a měl sloužit pro případné vojenské využití psychických jevů. Tento projekt byl po 5 letech zastaven, protože se nepodařilo získat užitečné informace. Rozpočet filmu činil 27 milionů dolarů. V celém filmu vládne temná atmosféry s prvky hororu či tajemna, někdy zdařilá, jindy až ne tak moc úspěšná.

Film ukazuje vcelku přesvědčivě život v středověku, v době náboženských válek a inkvizice. V závěru bohužel ta přesvědčivost uvadá a převládá důraz na akčnost filmu. Natáčel se v Maďarsku a krásném prostředí Štýrska a byl vyroben s rozpočtem 8,5 milionu dolarů. V podstatě po celou stopáž filmu je děj ponurý s očekáváním příchodu něčeho zlověstněho. Mimochodem za skvělou kamerou tohoto filmu stál Vladimír Smutný, držitel 5 ocenění Českých lvů

Filmová lahůdka, která Leonardovi DiCapriovi sedla na tělo stejně jako Prokletý ostrov. Nolan pracoval na scénáři 9 let a film získal 4 oscary z 8 nominací, což hovoří za vše. Mimochodem role prý byla nabídnuta i Bradu Pittovi a Willu Smithovi.

Seriál není vyjímečný scénářem, režií nebo ztvárněním potvor, to vůbec ne. Je to ale pocitová záležitost, hudební pozadí je skvélé, a prominu i to stálé opakování. Spíše mě nadchlo ztvárnění Sapkowského předlohy a i hlavní postavy Geralta a Marigolda, které díky charismatickému Michalu Zebrowski a komickému ale srdečnému Zbigniewu Zamachowski, jsou pojmem, jenž kolují např v nickách všude na internetu. Nízkorozpočtovost je bohužel v tomto seriálu znát, ale i za to málo se Polákům vydařil projekt, za který se stydět nemusí.

Začátek filmu má našlápnuto docela vysoko - krásné scenérie přírody, práce s kamerou a dobře navozující hudba, vše jak má být, do toho opuštěné, ztracené místo někde v Rusku opředené záhadným tajemstvím. Zvrat nastává odjezdem Marie na hledané místo. Tady začínají nelogičnosti hlavní hrdinky, které režisér mohl lépe usměrnit a více z tajemna navodit. Neustálé volání Anatolye, které po určité době vymění za neustálé volání Nikolaje není až tak pro diváka srdcevroucí. Mezi námi, představit se někde v končině sám uprostřed polorozpadlého domu v noci s baterkou a slyšet podivné zvuky a vidět záhadnou postavu, která se odkudsi objeví a zase někamsi mizí, Marii to nechává prozatím v klidu, mě by asi nenechalo. Jinak herecké výkony Karla Rodena i Anastasie HiIl byli vcelku vydařené.